Jak na kvalitní střešní plášť?
Mezi základní kritéria kvalitního střešního pláště patří dostatečný tepelný odpor, zvukové vlastnosti a spolehlivá ochrana proti vodě. Řešení skladby střešního pláště a výběr vhodného materiálu patří k nejnáročnějším otázkám při realizaci šikmých střech, protože ne každý materiál lze použít do jednotlivých druhů střešního pláště. Malý přehled vrstev střešního pláště vám určitě pomůže při výběru správného řešení.
Teplo a ticho v podkroví zajistí správný druh, tloušťka a poloha tepelné izolace. Kvalitní ochranu před vlhkostí, ať už vnější, nebo vnitřní, a povětrnostními vlivy zaručuje hydroizolace. Z vnitřní strany přejímaného pláště se používá parozábrana a vhodně volená a kotvená vnitřní povrchová úprava, t. j. laťování a dřevěný deskový podhled nebo sádrokartonové desky, na nich tapety nebo omítka.
Vnější ochranu pláště před působícími povětrnostními vlivy tvoří krytina, která se volí podle sklonu střechy, podle představ architekta nebo uživatele, podle místních zvyklostí a požadavků stavebního zákona. Pro správné fungování střešního pláště jsou důležité i kvalitně vypracované detaily, napojení a klempířské konstrukce, tedy žlaby, odpady a svody.
Nesmí se zapomínat ani na zachytávače sněhu, nacházející se na spodním okraji střechy, bez kterých by měla střecha velmi krátkou životnost. Výběr materiálů a konstrukcí střešního pláště závisí od projektanta a uživatele. Je důležité, aby byly kvalitní, splňovaly všechny nezbytné požadavky a jejich životnost byla úměrná životnosti ostatních konstrukcí v podkroví.
Tepelná izolace
Nejdůležitější funkci ve střešním plášti má tepelná izolace, neboť zajišťuje vnitřní tepelnou pohodu, minimalizuje tepelné ztráty, šetří energií nesenou topením v zimě a chrání před horkem v létě. Druh a tloušťka izolace se vybírají na základě tepelně technických posouzení, které provede projektant nebo oslovený specialista. Tepelná izolace je jednou z mála investic, které se během životnosti domu mnohonásobně vrátí.
Větraná vzduchová dutina
Funkcí odvětrávané vzduchové dutiny je kromě jiného i vysoušeč zabudované vlhkosti, aby se zabránilo vzniku plísní a degradace materiálů. Vzduchová větraná dutina slouží i jako vysoušeč vlhkosti vzniklé její kondenzací ve vrstvách při nesprávném dimenzování tepelné izolace, případně i vlhkosti, která pronikne infiltrací z interiéru do tepelné izolace, pokud je parozábrana nesprávně položená nebo chybí.
U jednoplášťových střech se vzduchová dutina nachází mezi laťovaním a není provětrávaná. U dvouplášťových střech se vzduchová dutina provětrává mezi laťovaním a nad pojistnou hydroizolací. Tříplášťové střechy mají dvě větrané vzduchové dutiny - jednu mezi laťovaním jako u dvouplášťové střechy a druhou mezi krokvemi a nad tepelnou izolací.
Dimenzování vzduchové dutiny, t. j. výška a velikost větracích otvorů, vyplývá ze sklonu střechy a z délky střešní roviny ve směru spádu, tedy ze vzdálenosti mezi přívodem a odvodem vzduchu (vzduch se přivádí na nejnižším místě u žlabu a odchází u hřebene střechy). Účinnost dutiny se někdy nežádoucně zvýší při proudění silného větru do přívodního otvoru. Tehdy jsou vnitřní povrch pláště a celý interiér velmi ochlazovány, proto se uživatelé bytu nebo domu snaží snížit chlazení vzduchu přetápěním.
Parozábrana
Parozábrana musí tvořit vzduchotěsnou plochu, aby neztratila svou funkci, a to zabránit průniku teplého vlhkého vzduchu a vodních par z interiéru do střešních vrstev. Osazuje a spojuje se přesahy a lepením spojů pomocí speciálních pásků, těsněním styků s krokvemi, průniků instalací přes ni a pod. Musí být zhotovena ze speciální fólie, která zamezí přestup parám, nenahradí ji jiné, obyčejné levné stavební fólie. Vrstva parozábrany by se měla nacházet nad úpravou podhledu střešního pláště, tedy nad jeho vnitřním povrchem.
Pojistná hydroizolace
Střechy z krytiny složené z menších prvků jsou při větším větru, na návětrných stranách střech nebo při jejich menších sklonech, náchylné k propouštění deště, sněhu a prachu. Na odstranění tohoto nežádoucího jevu slouží pojistná hydroizolace, která se umisťuje pod krytinu a větranou vzduchovou dutinu. Její další funkcí, i když krátkodobou, je ochrana spodních vrstev střešního pláště před zvlhnutím, dokud není položena střešní krytina.
Po dokončení a během provozu v podkroví pojistná hydroizolace propouští vlhkost vzniklou ve střešním plášti do exteriéru; umožňuje to její malý difúzní odpor proti průniku pár a vlhkosti zdola nahoru. Pojistná hydroizolace musí být i dostatečně odolná proti hydrostatickému tlaku působícímu opačným směrem. Při jejím použití v dvouplášťové střeše stačí pouze jedna větrací vrstva umístěna pod hydroizolací.
Střešní krytina
Střešní krytina ovlivňuje architektonické členění a barevné řešení fasády, strukturu a barevnost střešní roviny. Výběr střešní krytiny je ovlivněn kromě celkového architektonického stylu budovy, zejména sklonem, druhem a tvarem konstrukce zastřešení.
Na trhu existuje množství materiálových, tvarových, formátových typů a druhů střešní krytiny s několika druhy povrchových a barevných úprav. Tradičním materiálem jsou keramické a betonové tašky, použít však můžete i různé přírodní materiály (sláma, třtina, dřevěné šindele, břidlicové a pískovcové šindele), plechové krytiny, krytiny ze skleněných tvarovek nebo živičné krytiny.
Při výběru krytiny nejsou důležité pouze její druh, struktura a barevnost, ale i doplňkový sortiment, který je nutný z hlediska funkčnosti, životnosti, estetického vzhledu apod. Mezi doplňkový sortiment patří různé lemování střešních přestupů, větráky, krytí odvětrávacích štěrbin, řešení okapů, žlabů, hřebenů, zachytávače sněhu a pod. Doporučuje se je použít i za cenu vyšších nákladů, protože prodlouží životnost krytiny a celé střechy.
Výběr druhu a barvy krytiny ovlivňuje množství faktorů, počínaje klimatickými podmínkami regionu, architektonickým a historickým koloritem lokality, regionálními zvyklostmi přes požadovaný sklon střechy, typ stavby (rekonstrukce nebo novostavba), typologicky druh obytné budovy (rodinný dům, bytový dům), výšku objektu a , samozřejmě, i podle ekonomických možností budoucího uživatele.
Podhled a jeho povrchová úprava
Z vnitřní strany ohraničuje střešní plášť šikmý podhled, který může v podkrovním prostoru stoupat až k hřebenu střechy. Podhled může proběhnout v jedné rovině, pokud se vytvoří obklad sádrokartonem celé šikmé plochy pod krokvemi. Druhou možností je přiznat v interiéru krokve nosné střešní konstrukce, a to s viditelnou strukturou dřeva nebo obložené a omítnuté. Šikmý podhled až k hřebenu je vhodné nechat v halách, obývacích pokojích nebo jídelnách, v jiných místnostech se doporučuje snížit jej a zalomit.
Lomený pohled tvoří dvě části. První je šikmá a je součástí střešního pláště.Druhá část je vodorovná a vzniká zalomením podhledu v místě napojení krokve a hambálku, respektive v místě vloženého stropu tam, kde je dodržena doporučená podchodná výška. Nad částí půdních prostor je pak roven zateplený podhled.
Tak jako krytina představuje finální úpravu exteriérového řešení domu, podhled jako rovnocenná součást střešního pláště představuje zakončující prvek interiéru každé místnosti. Materiál, barevnost, strukturu povrchu a styl zvolené vnitřní povrchové úpravy šikmého střešního pláště si nejlépe vybere každý uživatel sám nebo může konzultovat s projektantem.
Vybrané materiály by měly být v souladu se stylem zařízení v příštím podkrovním bytě. Například k historickému stylovému nábytku se hodí sádrové podhledy, omítky, případně ukončující ozdobné lišty a fabióny stěn a stropů. Atmosféru rodinného bydlení umocní dřevěné podhledy kombinované s vhodně laděným rámy oken a dveří. Světlými barvami zkosení podhledu se určitě nic nepokazí. Bílý podhled podkroví opticky zvětší a prosvětlí a vyniknou zajímavé, ačkoli i kontrastující nábytkové solitéry.
