Jak na zastřešení objektů? Rozdělení.
Jednou z nejdůležitějších částí každého stavebního díla v pozemním stavitelství je zastřešení, které buď stavební dílo zakončuje, nebo je samo tvoří. Zastřešení chrání před povětrnostními vlivy, hlavně před deštěm a sněhem, se kterými přímo přichází do styku. Na zastřešení závisí životnost a trvanlivost staveb.
Konstrukci zastřešení můžeme rozdělit na tři základní části
- Hlavní nosná konstrukce zastřešení.
- Střešní plášť, který má část nosnou, tepelně izolační a krytinu.
- Podhled.
U jednotlivých druhů zastřešení mohou některé části splývat nebo naopak některé mohou odpadnout. Například střešní plášť u skořepin tvoří zároveň hlavní nosnou konstrukci zastřešení nebo nosná konstrukce střešního pláště může splynout s tepelnou izolací, jak je tomu například u vyztužených pórobetonů. V některých případech může opět část konstrukce zastřešení chybět, např. podhled. K nosné konstrukci zastřešení patří hlavní nosná konstrukce zastřešení, nosná část střešního pláště a zavětrování. Hlavní nosná konstrukce zastřešení je ta část konstrukce, která přenáší vlastní váhu střechy a na ni působící zatížení do podpůrné konstrukce. Nosná konstrukce střešního pláště je ta, která přenáší vlastní váhu střešního pláště a na něj působící zatížení do hlavní nosné konstrukce zastřešení. Střešním pláštěm rozumíme tu část zastřešení, která vytváří vlastní střešní plochu. Zavětrování je konstrukce, která zachycuje účinky vodorovného zatížení střechy působícího rovnoběžně s hřebenem a u štíhlých konstrukcí, např. u příhradových vazníků, zabezpečuje tlačený pás proti vybočení. Zvláštní důležitost má zavětrování u ocelových a dřevěných konstrukcí. U betonových konstrukcí vytváří zavětrování obvykle tuhá deska střešního pláště.
Rozdělení střešních konstrukcí
Můžeme je rozdělit na základě různých hledisek. Např. podle druhů objektů, podle rozponů, podle sklonů střešní roviny, podle konstrukčního uspořádání, podle způsobu provádění a podle materiálu.
Podle druhů objektů
Je dělíme na jednopodlažní a vícepodlažní. Pro jednopodlažní objekty jako jsou výrobní haly, skladiště, přístřešky byla vyvinuta řada konstrukcí, jako jsou např. konstrukce se střešními vazníky, skořepiny, a řada dalších. Pro vícepodlažní konstrukce se používají krovy nebo ploché střechy, u těchto objektů můžeme mezi vnějšími stěnami rozmístit více podpor. Druh konstrukcí závisí na účelu stavby a také na požadované osové vzdálenosti podpůrné konstrukce.
Rozdělení podle rozpětí
Rozpětím rozumíme osovou vzdálenost podpor střešní konstrukce.
Pro malá rozpětí (do 9m) jsou charakteristickými konstrukcemi např. krovy.
Pro střední rozpětí (od 12 do 36 m) se užívá různých druhů vazníků a skořepin.
Střechy velkých a výjimečných rozpětí (přes 36 m) jsou určovány technickými možnostmi a účelem objektu. Pro pavilóny se užívá zavěšených střech nebo kopulí různé konstrukce.
Rozdělení podle sklonu střešní roviny
plochá střecha – beze spádu, kdy střešní rovina je vodorovná nebo se sklonem krytiny v rozměrech 0° - 10°
šikmá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozmezí 10°- 45°
strmá střecha - střecha se sklonem krytiny větší než 45°
zalomená střecha - střecha, jejichž plocha (mezi hřebenem a okapem, popř. úžlabím) je vytvořena více rovinnými plochami různých sklonů
zakřivená střecha - střecha, vytvořená zakřivenými plochami
pochůzná střecha - plochá střecha, která je určena k trvalému využívání provozem (např. pro účely rekreační, tělovýchovné, parkovací, přistávací apod.)
nepochůzná střecha - střecha, která není určena k provozu (přístup na ni z důvodu oprav nebo kontroly je možný buď bez úprav, nebo s úpravami, která zamezí poškození krytiny).
Autor: Lenka Kostková
