Jak na zateplení šikmé střechy?
Chatu či chalupu můžeme zastřešit plochou i šikmou střechou. A zateplit lze obě konstrukce stejně dobře. V rekreačních lokalitách u vody je vhodná i plochá i šikmá pultová střecha. Do přírodních lesních, horských nebo vysokohorských lokalit se doporučuje šikmá střecha sedlová, štítová, valbová nebo pultová.
Izolace šikmých střech
Drtivá většina domů má šikmou střechu s dřevěným krovem. Není tomu jinak ani mezi víkendovým domy a chalupami. Chaty mají často strmou sedlovou střechou, tzv.. Áčko, která sahá až na úroveň terénu, a tedy zkosený strop s proměnnou výškou je součástí prvního i druhého podlaží.
Dřív než vznikne projekt zateplení podkroví, musíme se rozhodnout, jakou izolaci šikmé střechy si zvolíme. Nabízí se několik způsobů: mezi krokvemi, pod krokvemi, nad krokvemi a kombinovaně - mezi krokvemi a pod krokvemi (použití více způsobů zateplení se však nedoporučuje).
Mezi
Uložení izolace mezi krokve není ideální. Krokve totiž v tomto případě vytvářejí tepelné mosty a umožňují unikání tepla z podkrovních prostor ven. Navíc kondenzace vodní páry v konstrukci zvyšují riziko vzniku plísní v interiéru. Nedostatky uložení izolace mezi krokvemi tlumí doplňková tepelná izolace (nejčastěji rohože ze skleněných vláken), kterou přidáváme pod krokve a vkládáme mezi latě nesoucí podhled. V takové skladbě střechy je nutné použít ze strany interiéru parozábranu (hydroizolační fólie). Pak můžeme přistoupit k montáži nosných profilů a sádrokartonu.
Pod
Způsob ukládání izolace pod krokve se velmi nevyužívá, protože výrazně snižuje světlou výšku podkroví.
Nad
Ukládání tepelné izolace nad krokve umožňuje přiznat konstrukci krovu - ponechat krokve viditelné. Je to velmi elegantní i ekonomický způsob zateplení šikmé střechy. Jelikož u tohoto způsobu uložení můžeme vytvořit celistvou vrstvu izolace, pravděpodobnost vzniku tepelných mostů je minimální.
Ochrana tepelné izolace
Tepelněizolační vrstvu v šikmé střeše musíme chránit proti zatékání dešťové vody při poruše střešní krytiny a proti kondenzační vlhkosti vznikající při pronikání teplého vzduchu z interiéru. Ze strany interiéru používáme parozábranu, kterou ve spojích a u stěn přilepíme na to určenou páskou. Ze strany exteriéru klademe nad krokve difuzní hydroizolační fólii, která umožňuje prostup kondenzační vlhkosti z tepelné izolace do větrací mezery a zabraňuje případnému zatečení do tepelné izolace při poruše střechy. Hydroizolační vrstvu klademe volně s určeným přesahem nebo ji lepíme ve spojích.
Čím izolovat
Každý dům má svá specifika, protože se nachází v různém prostředí a klademe na něj odlišné požadavky. Musíme se rozhodnout pro konkrétní typ izolace, určit jakou bude mít tloušťku a vybrat způsob jejího uložení. Nejúčinnější a zároveň nejčastěji používané jsou minerální vlna a polystyren.
Polystyren
Pěnový polystyren se vyrábí s různou objemovou hmotností. Snadno se rozpouští organickými rozpouštědly, které se mohou uvolňovat například z asfaltových krytin. Extrudovaný polystyren se vyrábí odlišnou technologií než pěnový. Jeho tepelně izolační schopnosti jsou vynikající.
Minerální vlna
Izolace z minerální nebo skelné vlny se vyrábí tavením skla nebo hornin. Různým způsobem zpracování vznikají rohože, plsti a desky s nejrůznějšími povrchy. Vyznačují se výjimečnými tepelněizolačními vlastnostmi. Minerální vlna je neocenitelná i pro svou odolnost proti požáru.
Parametry izolace
Tloušťku tepelné izolace ovlivňují vnější a vnitřní teplota, proudění vzduchu a vlhkost. Venkovní teplota závisí na klimatických podmínkách a nadmořské výšce, tedy přímo od místa, na kterém dům stojí. Vnitřní teplota závisí na druhu místnosti, které se nacházejí v podkroví. Rozdíl mezi vnitřní a vnější teplotou je základní faktor při navrhování tloušťky tepelné izolace. Při zachování požadovaného tepelného odporu ovlivňuje tloušťku tepelné izolace její součinitel tepelné vodivosti. Minimální tloušťka izolace šikmé střechy je 16 cm, za dostačující lze označit tloušťku 18 až 20 cm.
Izolace ploché střechy
U nás se objekty s plochou střechou většinou navrhují jako jednoplášťové konstrukce, při kterých se na nosnou konstrukci natáhne parozábrana, na ni se položí kvalitní tepelná izolace s potřebnou tloušťkou a následně hydroizolace - povlaková krytina. Zatížení plochých střech povětrnostními vlivy je opravdu velké a klade vysoké nároky na použité materiály, jakož i na technické provedení. Proto ani u tohoto typu střechy nemůžeme podcenit výběr termoizolačního materiálu.
Kromě dražších izolací, jako je například pěnový polyuretan, pěnové sklo, extrudovaný polystyren (jako jediný se dá použít při inverzní konstrukci střechy), se používá - stejně jako u šikmých střech - minerální vlna a pěnový polystyren. Polystyren je stále nejlevnější tepelnou izolací vhodnou na zateplení střech. Tloušťka tepelné izolace může být jakákoli, v případě polystyrenu by měla být minimálně 20 cm a vrstva minerální vlny by měla mít 22 cm.
Pokud je třeba, aby termoizolace byla odolná proti požáru, nebo měla akustickou pohltivost, používáme desky z minerální vlny s objemovou hmotností 150 kg/m3. Při kladení izolace nezapomeneme na její ukotvení proti větru. V případě, že nechceme použít kotvený střešní systém, můžeme použít konstrukci zatížené střechy. Povlakovou krytinu zatížíme nejméně 5ti cm vrstvou štěrkového násypu.
Nezapomeneme:
Předpokladem správného zateplení střechy , kromě kvalitního projektu, správně zvoleného typu a tloušťky izolace i ostatních používaných materiálů, je jejich správné stavění. Pokud potřebujeme radu, jak a čím izolovat, případně čemu se při realizaci vyhnout, obrátíme se na odborníky.
