Jak prosvětlit ploché střechy? Světlíky
Denní světlo je pro lidský organismus důležité jak z fyziologického, tak z psychologického hlediska. Většina činností člověka je spojena se získáváním informací pomocí zraku a světlo je v tomto případě nositelem všech zrakových podnětů i důležitým zdrojem energie.
V ČSN 73 0580 Denní osvětlení budov se uvádí: "Při návrhu vnitřních prostorů určených pro trvalý pobyt lidí se musí v souladu s jejich určením co nejvíce využívat denního osvětlení, které je pro člověka nenahraditelné. V ostatních vnitřních prostorách se má denní osvětlení navrhovat tam, kde je to účelné a hospodárné (využití sluneční energie). "
Využitím denního světla je omezeno používání umělého osvětlení, což může být rozhodující z ekonomického hlediska. Kvantitativním kritériem světelného stavu vnitřního prostředí charakterizuje denní osvětlení je činitel denního osvětlení (%).
Kvalitativním kritériem světelného stavu vnitřního prostředí jsou stejnoměrnost osvětlení, rozložení světelného toku, rozložení jasu ploch v zorném poli, výskyt oslnění a barevné řešení interiéru.
Světlíky
O denním osvětlení v souvislosti s plochou střechou je možné hovořit pouze v případě, pokud jsou do ploché střechy osazeny osvětlovací otvory - světlíky. Světlíky jsou konstrukce, které zajišťují přirozené denní osvětlení a přirozené větrání. Z hlediska požární bezpečnosti jsou důležité pro odvod kouře. Světlíky jsou z hlediska činitele denního osvětlení výhodné, protože osvětlují vodorovnou rovinu, na kterou dopadá světlo shora. Tyto skutečnosti je důležité vzít do úvahy při výběru druhu světlíku.
V minulosti se světlíky využívaly ve větší míře jen na průmyslových stavbách, na nichž působily velmi neesteticky a těžkopádně.
Svou konstrukcí i materiálovou skladbou neúměrně zatěžovaly nosnou konstrukci, v důsledku čehož zatékali. Byly nevhodné pro přirozené větrání, že se nedali otevírat, a z hlediska tepelných ztrát jsou ideálními cestami úniku tepla.
Díky moderním materiálům je dnes možné esteticky osadit světlík i na plochých střechách rodinných domů. Zvýší se komfort bydlení v místnostech, které dříve nebylo možné (nebo obvyklé) přímo osvětlit ani větrat.
Zejména v 70. a 80. letech minulého století se stavěly rodinné domy čtvercového půdorysu s centrálně umístěnou halou, která nemá přímé osvětlení denním světlem, a tedy ani možnost přirozeného větrání. Na stavebním trhu je v současnosti mnoho domácích i zahraničních firem nabízejících široký sortiment světlíků.
Montáž světlíků
Světlíky dodávané na stavbu včetně příslušenství umožňují bezpečné napojení na izolační vrstvy stávající ploché střechy. Samotný světlík se skládá z manžety a výplně (kopule). Manžety bývají vysoké 150, 300 a více mm. Jsou vyrobeny z PVC, laminátu nebo pozinkovaného plechu s tepelněizolační výplní. Výplň samotného světlíku je z akrylátu nebo polykarbonátu, který může být čirý nebo v barvě opál. Výhodou opálové výplně je snížená citlivost na mechanické poškození a zašpinění.
Kromě toho se místnost v letním období nepřehřívá tak výrazně jako při čiré variantě. Čirá výplň má však vyšší činitel prostupu světla, t. j. přejde ní více denního světla než z opálové. Pokud je výplň bezrámová, je připevněna k manžetě šrouby, které procházejí přímo přes ni.
Toto řešení je nejlevnější, ale z hlediska vzniku možných poruch i nejrizikovější. Problematické je řešení, při kterém se výplň osazuje do rámu připevněného k manžetě pomocí závěsů. Mezi manžetou a výplní musí být umístěno těsnění, jehož kvalita a provedení ovlivní funkčnost a životnost celého světlíku. K manžetě lze připevnit manuální nebo elektrické ovládací prvky pro otevírání.
Rozhodující je konstrukce
Při osazování světlíku na doteď neosvětlenou plochou střechu je důležité znát konstrukční složení stávající ploché střechy. Rozhodujícím faktorem při výběru světlíku podle půdorysného tvaru je konstrukční systém stropní konstrukce. V případě montovaného stropu z keramických nosníků je osazení a velikost světlíku limitovaná vzájemnou vzdáleností stropních nosníků (450, 600 mm).
Při takové střeše je nejjednodušším a z ekonomického hlediska nejlevnějším řešením osazení bodových nebo pásových světlíků na šířku jednoho pole. V takovém případě se vyřízne otvor v železobetonové vrstvě nad keramickými vložkami, které se následně vyberou a mezi dva stávající stropní nosníky se osadí světlíky.
Rozmístění světlíků na takové střeše při dodržení uvedených zásad je podmíněno potřebou osvětlení interiéru. Při stávajícím monolitickém železobetónovém stropě osazení světlíku závisí od statického působení stropu jako celku. Při tomto typu konstrukce je vhodnější a ekonomičtější použít jeden pásový světlík namísto několika bodových. Otvor pro osazení světlíku lze nastříhat pouze na místě, kde to statika konstrukce dovoluje. Pokud je stropní konstrukce zhotovená z montovaných panelů (např. Spiral), z hlediska statiky je lze použít jen pásové světlíky.
Po rozebrání konstrukce nad panelem se ten vybere a na jeho místo se osadí světlík, jehož půdorysný rozměr musí být totožný z rozměrem panelu, na místě je osazen. Při jakémkoliv zásahu do nosné konstrukce (vyřezání otvoru) je nezbytné statické posouzení. Dispoziční uspořádání světlíků na ploché střeše je podmíněno řadou faktorů, které musí stavebník zohlednit při výběru tvaru, materiálu a umístění. Světlík by svou konstrukcí měl plnit základní úlohu, kterou je prosvětlení a větrání obytného prostoru, a zároveň by z estetického hlediska měl zapadat do celkového architektonického ztvárnění rodinného domu.
Autor: Lenka Kostková
