Jak založit a co osadit na střešní zahrady?
Střešní zahrady jsou stále oblíbenější iv našich končinách. Pohled na ně je zajímavější, při kvalitní údržbě jsou vysoce estetické, poskytují zvukovou izolaci a jsou hodnotné i z ekologického hlediska. Ozelenit můžeme různé druhy střech, nejlépe však střechy ploché.
Střešní zahrady mají několik specifik a podmínky pro jejich vytvoření jsou zcela odlišné než při tvorbě klasické zahrady. Ne každá střecha je na vytvoření zelené plochy vhodná. Zátěž pěstebního substrátu může být totiž skutečně obrovská. V závislosti od tloušťky substrátu může na 1 m2 dosáhnout někdy i 400 až 600 kg.
Také musíme počítat s tím, že kořeny některých vysazených rostlin (zejména nízkých dřevin při intenzivních výsadbách) se časem rozrůstají a proniknou i tam, kde nebudou žádoucí. Často pak dokáží způsobit masivnější praskání narušeného zdiva. Vstupní branou pro ně může být přitom jen malá prasklina v hydroizolačním plášti nebo zdivu pod střechou. I z tohoto důvodu by jsme měli budování střešní zahrady dobře zvážit zejména u starších a neudržovaných budovách. Nezbytným předpokladem úspěchu je dostatečně pevná střešní konstrukce a kvalitní izolace (hydroizolačný plášť). Z bezpečnostního hlediska je praktické kolem celé střechy vybudovat i zábradlí nebo zdivo přesahující úroveň střechy přibližně o 0,60 m - pokud půjde o intenzivní výsadbu.
Nejčastější alternativou je vytvoření souvislého pokrytí z nenáročných, převážně suchomilných trvalek (extenzivní výsadba). Můžeme je realizovat na většině plochých střech s minimálními stavebními úpravami a finančními náklady. Intenzivní ozelenění (obdoba okrasné zahrady) je technicky i finančně náročnější. Výsledkem však může být atraktivní zelená oáza vhodná např.. i na odpočinek. Obecně bychom na střešní zahrady neměly vstupovat (zejména na extenzivně).
Při intenzivních výsadbách je naopak dobré vybudovat i zpevněné plochy, které usnadní pozdější údržbu. Naplánovat je, je potřeba hned na začátku. Při budování této zelené plochy je třeba zohlednit i světové strany. Z jihu dopadá nejvíce slunečních paprsků a substrát zde bude vysychat rychleji. Nejlépe se zde bude dařit suchomilným rostlinám. Ozelenit můžeme nejen střechy, ale také garáže a různé přístavby.
Položení ochranných vrstev
Nezbytné jsou kvalitní základy střešní zahrady bez nároku na dodatečné úpravy. Základ střešní zahrady vytvoříme z několika vrstev. Na nejnižším, dostatečně zpevněné plochu umístíme kvalitní hydroizolační fólii zabraňující prorůstání kořenů rostlin.
Hydroizolačný plášť musíme položit opravdu precizně, spoje by měly být pevně uzavřeny. Po této fólii následuje separační vrstva, která chrání hydroizolační plášť. Běžně se využívá difuzně otevřená a hnilobě odolná geotextilie s plošnou hmotností 140 g/m2 a s nízkou nasákavostí. Dále umístíme drenážní vrstvu, která zajistí odtok nadbytečné dešťové a zálivkové vody. Ideální je, pokud dosahuje výšky kolem 15 cm. Nejvhodnějším drenážním materiálem je štěrk, hrubý písek nebo kamenina (velikost zrn 30 až 40 mm). Použít můžeme i speciální drenážní rohože nebo praktické odvodňovací systémy. Tyto často v jednom výrobku plní úlohu separační, drenážní a filtrační.
Pokud drenážní vrstva chybí, může se po prudkých deštích na střeše hromadit voda, čímž se substrát okyselí. To neprospívá výsadbě rostlin, protože jim hnijí kořeny. Někdy vznikají vlivem vlhka i mechy. Vegetace na plochých střechách bývá mnohem častěji vystavena silným výkyvům vlhkosti než vegetace na střechách šikmých. Na střeše by jsme měli vybudovat i střešní odtokový systém s kontrolními šachtami (poklopy). Výši této šachty volíme v závislosti od výšky ozazení. Na drenážní vrstvu musíme položit filtrační vrstvu - polypropylenovou, difuzně otevřenou geotextilii s nízkou nasákavostí. Ta brání vyplavování drobných fragmentů z vegetační vrstvy do drenážní. Tuto geotextilii je dobré vytáhnout až po okraj pěstebního substrátu. Po položení filtrační geotextilie můžeme na místo budoucí střešní zahrady navézt kvalitní pěstební substrát. Důležité je, aby byl již předem namíchaný podle požadavků výsadby rostlin. Měl by se skládat z rašeliny, kompostové zeminy, písku a mleté kůry.
Doporučuje se přidat i granulované vícesložkové hnojivo s postupným uvolňováním živin. V případě extenzivních zelených střech by měl substrát obsahovat cihlovou drť, případně keramzit. Nezapomeňme, že každý typ střešní zahrady vyžaduje jinou tloušťku pěstebního substrátu. Při extenzívním ozeleňování se doporučuje tloušťka 10 až 15 cm a při intenzivním 30 cm a více. Substrát by měl být kyprý a při extenzívním ozeleňování by měl obsahovat méně humusu. Nejlepším obdobím pro výsadbu střešních zahrad je jaro (duben - červen).
Nezapomeňte
Pokud se budeme chtít pochlubit nádhernou střešní zahradou, budeme se o ni muset starat. Bezúdržbová střešní zahrada neexistuje. Žádné specifické zásahy však třeba nebudou (alespoň v prvních letech po výsadbě). Velmi důležité je pravidelné zavlažování, zejména po výsadbě (zejména v případě intenzivních zelených střech). Frekvence zavlažovacích cyklů by měla být vyšší i vzhledem k přímému působení intenzivního slunečního záření. Zavlažování střešní zahrady si můžeme usnadnit pomocí poloautomatického nebo automatického zavlažovacího zařízení.
Neměli bychom zapomínat ani na přihnojování vysazených rostlin. Pomalu působící vícesložkové hnojivo v granulované formě je však lépe přidat již do pěstebního substrátu před jeho navezením na střechu. Během vegetace pak můžeme pěstované rostliny na intenzivních střechách přihnojovat i běžnými vícesložkovými hnojivy zvláště určenými na dřeviny, letničky nebo trvalky. V případě extenzivních střešních zahrad není přihnojování také třeba, stačí ho provést jednou ročně. Během prvního roku je třeba kontrolovat vliv teploty, slunce a srážek na výsadby. Někdy rostliny při déletrvajícím suchu usychají, ale po prvním dešti se opět zazelenají.
Ještě předtím, než si extenzívní střešní zahradu založíme, měli bychom vědět, že na ni budeme muset alespoň dvakrát ročně vstoupit a odstranit plevele, větve, šišky, listy a pod. Na intenzivní střešní zahradu budeme zřejmě vstupovat častěji (proto jsou zpevněné plochy opodstatněné). Součástí intenzivní střešní zahrady může být kromě samotné výsadby také vhodně umístěný a esteticky působící zahradní nábytek - nejlépe na menší zpevněné ploše. Na takovou střechu by jsme měli mít bezproblémový přístup přímo z domu.
Intenzivní střešní zahrady
Intenzivní střešní zahrady lze vysázet pouze na plochých střechách, jsou náročnější na údržbu (zejména zavlažování) a bude potřeba na ně často vstupovat. Rostliny můžeme pěstovat přímo na vytvořených střešních záhonech nebo ve vegetačních nádobách. Vybírat by jsme měli druhy odolné proti větru, střídání teplot, spíše nižšího a kompaktnejšího vzrůstu. Z jehličnanů můžeme využít např.. cypřiše (Chamaecyparis lawsoniana, Blom ',, Rodgersii'), (Chamaecyparis nootkatensis, Compacta '), borovici kosodřevinu (Pinus mugo), borovici vejmutovku (Pinus strobus Nana'), některé jalovce (Juniperus communis, Hibernica ') nebo zakrslé druhy smrků (Picea abies, Nidiformis') a jedlovec (Tsuga canadensis, Jeddeloh ').
Upřednostnit by jsme měli druhy dostatečně odolné i proti exhalátům (pokud jde o městskou střešní zahradu) a intenzivnímu slunečnímu záření. Z listnatých keřů jsou vhodné skalník (Cotoneaster horizontalis), půdopokryvné růže, dráče (Berberis thunbergii), nátržníky (Potentiel fruticosa) a tavolník (Spiraea bumalda) nebo vždyzelený Buxus (Buxus sempervirens), který můžeme podle potřeby tvarovat. Ze stromů vybíráme ty, které nemají agresivní kořeny a jsou spíše pomalu rostoucí - např.. javory (Acer platanoides, Globosa ').
Kromě zmíněných dřevin můžeme na intenzivních zelených střechách pěstovat široké spektrum letniček a dvouroček (požadují však kvalitnější substrát a přihnojování), okrasných trav a trvalek, zejména suchomilných, cibulovin a hlíznaté rostliny (jako doplněk výsadby trvalek). Z trvalek jsou vhodné například. astry (Aster), pakosty (Geranium), kočičí (Nepeta), zvonky (Campanula), mléčník (Euphorbia polychrome), Heuchera (Heuchera), rudbekie (Rudbeckia) a další.
Pěstování ovoce ani zeleniny na střechu nepatří, velmi pěkné na střešní zahradě však mohou být některé druhy bylinek, např.. pažitka, dobromysl, tymián, saturejka a pod. V našich podmínkách se na střechách nedaří ani vřesům a vřesovcům, nízkým bambusům nebo vlhkomilným rostlinám. Bambusy můžeme na střeše pěstovat jen ve vegetačních nádobách. Ve vegetačních nádobách si na intenzivní střeše lze vytvořit i menší vodní plochu. Okolí vysazených rostlin můžeme vysypat drobnějším štěrkem nebo mulčovacou kůrou, která zabrání růstu plevele a zadrží vlhkost.
Extenzivní střešní zahrady
Extenzivní střešní zahrady nevyžadují pravidelný přísun vody a živin. Na takové střeše se po krátké době vytvoří trvalá zelená pokrývka i za občasné pomoci deště. Budou zde růst všechny druhy okrasných rostlin, které jsou odolné proti mrazu a dlouhotrvajícímu suchu, mají rozložitý kořenový systém a jsou kompaktní. Je dobré, pokud vynikají i velmi dobrou regenerační schopností (po poškození silnějším větrem znovu obrůstá), dlouhověkostí, odolností proti chorobám a škůdcům a proti výkyvům teplot. Ideální jsou některé sukulenty trvalky, například. rozchodníky (Sedum) nebo lomikameny (Saxifraga). Dužina listů těchto rostlin totiž slouží jako zásobárna vody a díky tomu dokáží přežít i ve velmi extrémních podmínkách.
Rozchodníkové střešní zahrady jsou skutečně atraktivní a díky rozmanitosti druhů lze na střeše vytvořit různé barevné obrazce. Kořenům těchto rostlin (rozchodník) dokonce stačí jen asi 5 cm vysoká vrstva pěstebního substrátu. Kousky nalámaných rozchodníků stačí rozhodit na připravený substrát a zalít. Po krátké době zakoření a rozrůstá se. Samozřejmě, čím je vrstva substrátu větší, tím širší je i seznam vhodných rostlin. Vybrat si pak můžeme také z různých suchomilných druhů trvalek - mateřidouška (Thymus serpyllum), hvozdík (Dianthus carthusianorum), rožec (Cerastium tomentosum), Smáčkovití (Arenaria tetraquetra) a mnohé další druhy.
Výborně zde rostou různé druhy okrasných česneků, např.. česnek žlutý (Allium flavum), nebo kosatců (Iris Barbat, Nana '). Vysadit k nim lze i více druhů nižších okrasných trav, např.. kostřavy (Festuca) nebo ostřice (Carex). Pokud se budeme chtít na své střeše pochlubit ukázkovým trávníkem, nezapomeneme na to, že nejlepší volbou je položení hotového travního koberce. Vrstva substrátu by však měla mít alespoň 20 cm. Po položení travních koberců musíme vzniklý trávník dobře poválcovat a pravidelně zavlažovat. V zahraničí se běžně dostane koupit i speciální osivo letniček na extenzivní střešní zahrady. Po krátkém čase na střeše vznikne pestrobarevný porost.
