Co jsou chladící stropy?
Nepříjemně vysoké teploty v interiérech se stávají během léta běžnou, i když nepříjemnou skutečností. Proto mnozí z nás vyhledávají technické řešení, které jim pomohou udržet hladinu rtuti v teploměru na snesitelné úrovni.
Klimatizační jednotky jsou dnes velmi rozšířené - navzdory foukání studeného proudu vzduchu na krk, což způsobuje nemalé zdravotní problémy, a velké spotřebě energie. Existuje však lepší řešení. Stačí, pokud se podíváte na váš strop. Ten totiž umí, pokud si do něj necháte zabudovat stropní chlazení, účinně zmírňovat vaše problémy s horkem.
Pokud se rozhodnete pro chladící stropy už při projektování domu, máte na výběr dvě možnosti způsobu jeho instalace: sádrokartonové chladící stropní panely nebo podomítkový systém.
Sádrokartonový chladící strop
Nejvhodnější je instalace pomocí sádrokartonových desek. Mají řadu výhod a jednou z nich je například to, že se dají montovat v zařízeném interiéru a lze je použít i při rekonstrukcích. Navíc je k nim jednoduchý přístup v případě poruchy (i když netěsnosti v systémech chladících stropů se prakticky nevyskytují), dobře se s nimi pracuje - stejně jako s klasickým sádrokartonem. V sádrokartonových stropních panelech, které mají tloušťku 12 nebo 16 mm, jsou zabudovány plastové trubky s vnitřním průměrem 6 nebo 8 mm. V nich proudí chladící voda a ochlazuje celou plochu stropu. Každý panel vytváří samostatný okruh připojený na horizontální rozvod chlazení (potrubí o průměru 16 mm). Panel je z pohledové strany zcela hladký, vestavěné chladící trubky nejsou vůbec vidět. Sádrokartonové chladící stropní panely se montují stejně jako klasický sádrokarton. Postačí běžné konstrukce používané pro uchycení sádrokartonu, protože váha chladícího stropu naplněného vodou není příliš velká, a tedy nežádá zvláštní uchycení stropu
Jak chladí chladící strop
Klasická klimatizace potřebuje na dostatečné ochlazení místnosti velmi nízkou teplotu výměníku (asi 6 ° C), přes který prochází přiváděný vzduch do interiéru. Na výměníku se teplý vzduch setkává s jeho studeným povrchem, takže se začne srážet vlhkost ze vzduchu. Na tvorbu kondenzátu spotřebuje klasická klimatizace 20 až 30% dodávané energie. Tvorba kondenzátu je však nežádoucí jev, který způsobuje, že klimatizační zařízení patří k jedním z největších žroutů energie v domě. Zároveň je kondenzace vlhkosti na lamelech výměníku důvodem vysušování vzduchu a příčinou různých zdravotních problémů (suché sliznice).
Teplota chladící vody, která vstupuje do systému, je 16 ° C, takže nedochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, a tím ani k vysoušení vzduchu. Velikost chladící aktivní plochy (podle možnosti celý strop) je několikanásobně větší než při klasickém způsobu chlazení klimatizačními jednotkami, což znamená, že s vyšší teplotou chladící vody umíme dosáhnout stejný výsledek. Navíc, bez nežádoucích vedlejších účinků a s nižší spotřebou energie.
Ve stropech proudí chladící médium - nejčastěji voda, která je zchlazená na požadovanou teplotu. Teplota chladící vody je velmi nízká. Ani nemusí být, protože stropní chlazení, které pracuje na principu vyzařování chladu a ochlazování vzduchu, dokáže zajistit, že již teplota vzduchu 24 až 26 ° C se pociťuje jako příjemná. Takovou tepelnou pohodu dosáhne chladící médium s teplotou přibližně 16 ° C, které ochladí strop po celé ploše na 20 až 22 ° C. Při běžných podmínkách se stropy nerosí, pokud se ale ochladí příliš rychle ,může ke kondenzaci docházet. Kondenzaci vzdušné vlhkosti (rosení při náhlých změnách vlhkosti vzduchu vlivem počasí nebo mokrých činností v domácnosti) při stropním chlazení zabraňují snímače rosného bodu. Pokud snímač rosného bodu vyhodnotí teplotu chladícího média jako nízkou a relativní vlhkost v bytě jako vysokou (nebezpečí rosení stropů je vysoké), uzavře přívod chladící vody do stropu, čímž zamezí rosení. Když teplota v místnosti poklesne a rosný bod se začne vytvářet při nižší teplotě, stropní chlazení se opět spustí. Tento proces se opakuje, dokud se nedosáhne požadovaná teplota.
Výběr zdroje chladu
Pokud jste se rozhodli pro použití chladících stropů, zbývá ještě vybrat zdroj chladu. Běžně se používají dva způsoby ochlazování vody ve stropech: tepelné čerpadlo nebo voda z dostatečně vydatné studny.
Nejjednodušším způsobem je využití vody ze v studny, jejíž teplota na vytvoření chladu obvykle zcela postačí. Voda ze studny se může čerpat přímo do stropů (samozřejmě přes oddělovací výměník), čímž se zajistí i nejnižší provozní náklady - chlazení za cenu spotřeby cirkulačního čerpadla.
V případě, že nemáte na pozemku vhodnou studnu, je dobré si pořídit tepelné čerpadlo, které dokáže využít pro chlazení jak vodu ze studny, tak okolní vzduch. Nejlepší kombinací je využít tepelné čerpadlo pro chlazení i vytápění s využitím podlahového vytápění v kombinaci se stropním chlazením. Náklady na chlazení chladícími stropy s tepelným čerpadlem jsou nesrovnatelně nižší než klasická klimatizace. Navíc, nežádoucí kondenzaci při stropním chlazení bráníme tím, že akumulátor chladu se nevychlazuje na kritickou teplotu. Proti kondenzaci je akumulátor dobře izolovaný a do rozvodů se pouští ve stavu, kdy k rosení nemůže dojít.
Porovnání výhodnosti chladících stropů s klasickou klimatizací
Při srovnání stropního chlazení s klasickou klimatizaci si třeba uvědomit, že komfort, který nabízí stropní chlazení, se s klasickým klimatizačním zařízením nedá srovnat. Příjemné sálání chladu v letních vedrech ocení každý, kdo má možnost stropní chlazení vyzkoušet.
I když cena investice je při chladících stropech vyšší (není to však jasné, stačí se podívat na špičkové klimatizační zařízení, jejichž cena je velmi podobná), díky nižším nákladům na provoz (při použití tepelného čerpadla se náklady pohybují na úrovni 30 až 40% oproti nákladům na provoz klasické klimatizace) se celkové náklady rovnají. Důležitým faktem při investování do stropního chlazení s tepelným čerpadlem je, že tepelné čerpadlo lze využít nejen jako zdroj chladu v létě, ale také jako zdroj tepla během topné sezóny. Při takovém provozu se zvýšené investiční náklady dokážou vrátit spolehlivě do tří až pěti let.
Výhody stropního chlazení
- V chlazené místnosti nedochází k průvanu.
- Chladí se rovnoměrně celá plocha stropu.
- Využívá se přirozený tepelný spád (chladný vzduch je hustší a těžší, takže přirozeně klesá dolů až na podlahu, kde se ohřeje a nezpůsobuje efekt studené podlahy).
- Pocitové vnímání chladu je fyziologicky posazené do velmi přirozené polohy.
- Nevíří se prach a roztoči, což ocení zejména alergici.
- Při provozu nekondenzuje vlhkost, takže netřeba odvádět kondenzát.
- Stropní chlazení nevysušuje vzduch.
- K tepelné pohodě, díky kombinaci vyzařování a chlazení vzduchem, stačí teplota místnosti 24 až 26 ° C, což šetří náklady na energii.
