Jak na opravu poškozeného stropu?
Dřevěné stropy jsou většinou poškozeny biologickými škůdci, což souvisí zejména s jejich případným nežádoucím vlhnutím. Voda se do stropní konstrukce nejčastěji dostává zatékáním z porušené krytiny z porušených obalových konstrukcí budovy, z porušených instalací, kondenzací vodních par, nebo kapilárním vzlínáním v zdivu a podobně.
Vlhkost poškozuje dřevěné trámy i z estetického hlediska, a to i po vyschnutí (buď mapami na povrchu dřeva po vysrážení solí, zda zatečením špíny, nebo stopami výskytu různých infekcí). Platí to i pro ocelové nosníky - zejména v podobě výskytu rzi na povrchu. Stropní konstrukce ve starších budovách mají navíc již předem vytvořeny předpoklady pro dlouhodobější udržení získané nežádoucí vlhkosti.
Stropy s ocelovými průvlaky nesnášejí biologičtí škůdci, ale jsou náchylné na korozi - v souvislosti s jejich vlhnutím. Na dřevěných, ocelových či keramických stropech se snížená únosnost projevuje především změnou tvaru - průhyb a podélnými, resp. příčnými trhlinami. Je však třeba upozornit, že podélné trhliny v dřevěných trámech většinou nejsou signálem poruchy stability, ale jen doprovodným jevem přirozeného vyschnutí - smršťování dřeva.
Stejně i určitý (malý) průhyb trámů ještě nemusí znamenat mimořádnou poruchu konstrukce. Poruchy stropů, navíc mohou signalizovat i výskyt jiných primárních poruch stavby, které je vyvolaly. Při jakémkoli podezření je proto nejvhodnější nechat vypracovat odborný posudek statika, který určí míru poškození konstrukce, a tím i potřebu sanace. Výskyt a míru poškození tradičních stropních konstrukcí je obvykle těžko určit pouze kontrolou, protože mnohé dřevěné stropy tvoří uzavřené konstrukční systémy, z nichž vidíme jen povrchy.
Určitou indikací skrytých poruch může být viditelná deformace konstrukce nebo mapy po zatečení na omítce, přičemž nejčastěji poškozenou částí stropních trámů je jejich záhlaví uložené ve zdivu. K určení poruchy je třeba udělat sondy, čili lokálně odstranit omítky nebo podlahy, resp. náspy navrtat, nebo stropní konstrukce prozkoumat endoskopicky. Z toho vyplývá, že nejvhodnějším řešením pro ochranu stropních konstrukcí, zejména dřevěných, je vytvořit takové podmínky, které zamezí vlhnutí a zatékání do konstrukcí. Pokud se dřevěné stropní trámy nacházejí v suchém prostředí a dobře se ošetří, vydrží často století, což se (přirozeně) týká i ocelových nosníků.
Provádění prací při rekonstrukci stropů
Při výměně stropních nebo podlahových trámů třeba nejprve odstranit podlahové desky a (pokud je ve stropě nebo na něm umístěný) i speciální protipožární násyp. Jeho odstranění je často nepříjemné, protože již při jeho vytváření se používal odpadový materiál, například struska, popel, stavební odpad a podobně. Zvýšená prašnost je při této práci téměř pravidlem.
Pokud přes dřevěnou stropní konstrukci vede elektrický kabel, je nutné podložit ho nehořlavým materiálem. Pokud přes poškozený strop vede elektrické vedení, těsně před jeho opravou je třeba zkontrolovat, zda je přívod elektrického proudu vypnutý. Důležité je uvědomit si, že zdravý dřevěný strop po přiškrcení od násypu (jehož váha může být i několik stovek kg na metr čtvereční) se vrátí do (skoro) původního tvaru) - to znamená, že jeho průhyb se uprostřed stropu může snížit i o několik milimetrů, což jistě způsobí popraskání omítkového podhledu.
Pokud se vyměňují pouze podlahové nosníky, je třeba minimalizovat poškození stropní konstrukce, zejména podhledu, který se nachází pod nimi. Staré hřebíky lze odstranit tak, že se kladivem stluče dřevo kolem hřebíků, dokud se neuvolní hlavičky, které se vytáhnou kleštěmi. Poškozené dřevěné nosníky lze přeřezat ruční nebo motorovou pilou. Při řezání je důležité zajistit řezaný nosník tak, aby nemohl padnout a poškodit jiné konstrukce, nebo ohrozit zdraví pracovníků. Pokud se použije perlitový beton na zásyp, je třeba upozornit na jeho pomalé vysoušení, zejména pokud se zhotovuje ve velkých tloušťkách. Problémy také způsobuje nedostatečná technologická disciplína, při níž se do směsi betonu pro snazší zpracování přidává nadměrné množství vody. Dlouhodobě vlhký perlitový beton je pro dřevěné stropní konstrukce nebezpečný.
Otevřené stropní konstrukce se při opravách musí dostatečně zajistit proti přepadávání materiálu, nářadí nebo pádu pracovníků. Všechny otvory ve stropech (mimo pracovního záběru, na kterém se pracuje) je třeba překrýt materiálem schopným unést pracovníka (fošny, tlustým plechem a podobně), nebo vhodnými bariérami zabránit vedlejším vstupu pracovníků do místnosti či jejich částí se stropnímy otvory. Průběžné otvory třeba zajistit zábradlím a kolem otvorů umístit nejméně 10 cm vysoký zaklop, který zamezí přepadávání materiálu. Při výměně stropů se potřebná plocha vytvoří z fošen hrubých asi 5 cm, případně z dostatečně únosných desek.
Podložení nebo podpírání trámů
Při použití této technologie se zatížení z poškozených hlav trámů přenášejí na dodatečně zhotovené jednotlivé nebo příčné průběžné konzoly vytvořené z oceli, kamene, betonu nebo dřeva. Při realizaci se po předchozím uvolnění podepřou stropní konstrukce a odstraní poškozené hlavy trámů. Do stěn se pod úroveň původních trámů osadí konzoly, které může nahradit i průběžný podélný trám připevněný ke zdivu. Na připravený podklad se osadí zkrácené stropní trámy - stropnice. Tímto způsobem lze dekontaminovat nejen několik poškozených trámů vedle sebe, ale i jednotlivé poškozené trámy.
Výměna stropních trámů
Pokud není vhodné použít některou z uvedených technologií sanace stropních trámů, přistupuje se k jejich výměně za nové - dřevěné, ocelové nebo železobetonové, resp. za železobetonovou desku. Výměna vyžaduje volný přístup k postižené konstrukci minimálně z jedné, lepší z obou stran. Lze ji realizovat v celém stropě najednou, po skupinách nebo po jednotlivých trámech.
Svázané stropy
Specifickým způsobem sanace dřevěných stropů je technologie svázaných stropů, která vytváří konstrukci spojenou z několika vrstev samostatných konstrukcí nebo materiálů (ze dřeva, oceli, betonu a pod.).
Snímatelné dřevobetonové stropy
Realizují se tak, že dřevěná stropní konstrukce se z vrchu odhalí a očistí. Přitom se může i částečně odizolovat před nadměrnou vlhkostí z mokrého procesu položením hydroizolace (např. asfaltové lepenky nebo hrubšími igelitu) z vrchní strany. Do stropních trámů se plechovou šablonou v pravidelných odstupech provrtají otvory (s průměrem 85% průměru hřebíků) na ocelové hřebíky. Hřebíky se zaklepou tak, aby přesahovaly přibližně 4 cm z trámů. Na strop se uloží ocelová síť, která se ke hřebíkům nepřipevňuje. Celek se přelije betonovou směsí o tloušťce asi 6 cm, která po zatvrdnutí vytvoří svrchní vrstvu stropu. Vzhledem k tomu, že je spojena s realizací mokrého procesu, který může podhled dřevěného stropu poškodit (např. mapami solí po zatečení), není vhodné používat ji na zdobený historický strop, strop s pohledovou vystaveným podhledů a podobně. Pokud se strop obloží zespodu protipožárními deskami, výrazně se zvýší odolnost celé konstrukce proti požáru.
Snímatelné dřevěné stropy
Stropní trámy lze posílit zajišťovacím horním záklopem. V podstatě se tak jakoby vytvořil nosník ve tvaru T. Desky záklopu je vhodné uložit ve dvou navzájem zkřížených vrstvách, umístěných úhlopříčně proti nosníku. Na spojování vrstev lze použít hřebíky nebo dřevěné tesařské kolíky.
Výměna náspu
Náspy ve stropech lze vyměnit za nové, například na bázi keramických expandovaných materiálů (keramzit, perlit, Liapor) nebo minerálních vláken. Výměna násypů ve starých stropních konstrukcích je při renovaci vhodná zejména tam, kde se ponechává původní nosná konstrukce stropu, resp. tam, kde se obnovuje podlaha. Starobylý násyp ve stropní konstrukci může být ze současného hlediska nevyhovující, protože v minulosti se na jeho zhotovení používali zejména čistý hrubý, nejlépe pražený písek, odpad z roztlučených cihel, čistá, suchá a dobře vypálená struska.
Výměna podlahy, záklopu nebo podhledu
dřevěného stropu je poměrně jednoduchá, ale namáhavá. Při výměně poškozeného záklopu je třeba odstranit i podlahu a stropní násyp. Poškozená část se demontuje a záklop se nahradí novým. Při výměně podhledu se odstraní omítka stropu včetně maltonosné vrstvy a poškozená část se vymění. Nový podhled stropu se může udělat nejen z dřevěných, ale i ze sádrokartonových desek.
Náhrada dřevěného stropu jinou konstrukcí
Nevyhovující původní stropní konstrukci lze nahradit novou, zhotovenou na moderní materiálové bázi. Původní dřevěné konstrukce jsou pružné a i když je dřevo ve výborném stavu, může se strop přehnout do obloukového tvaru, což může uprostřed místnosti představovat pokles i přes jeden cm.
Náhrada stropu ocelovou nebo keramickou konstrukcí
Na novou stropní konstrukci se ve starších budovách používají například různé typy keramických konstrukcí - z keramických dílců vyztužených ocelí a monolitickým betonem, nebo z ocelových trámů překrytým profilovaným plechem a zalitých betonem. Výhodou těchto řešení je někdy možnost použít původní kapsy trámů, do kterých se osadí nové nosné prvky (ocelové nosníky, keramické nosníky vyztužené ocelí a podobně), a vyšší odolnost proti požáru jako u dřevěných stropů.
Náhrada stropu železobetonové konstrukce
Jinou možností náhrady původních stropů jsou lité monolitické železobetonové stropy, nebo konstrukce ze železobetonových prefabrikátů, které se uskutečňují způsoby obvyklými u novostaveb. Jejich použití však na větších stavbách, zda ve větších objemech může budovám, zejména historickým, způsobit další komplikace. Ty mohou vycházet například z přílišného zatížení svislých konstrukcí, jejichž nosnost není dostatečně známá, z přílišného ztužení konstrukcí (které například ztrácejí schopnost přizpůsobovat se do určité míry pohybem podloží), z rozdílů tepelné roztažnosti mezi železobetonovými konstrukcemi a původním zdivem (způsobujícího např. trhliny) a podobně. Výhodou železobetonových stropů je jejich vysoká požární odolnost, vysoká únosnost, malé narušení od zátěže a také vyšší životnost.
