Jak na moderní kuchyň?
Kuchyň současnosti může být technicky špičkově vybaveným "pracovištěm", které slouží pro přípravu pokrmů. Zároveň však může vytvářet kvalitní obytný prostor, v němž se dá nejen rychle a pohodlně vařit, ale i příjemně žít, setkávat se s rodinou a přáteli.
Při zařizování nového domu nebo bytu je kuchyň první místností, která musí být funkční už před nastěhováním. Měla by se nacházet v blízkosti vstupu (na to je třeba myslet už při architektonickém návrhu domu nebo bytu), protože z předsíně obvykle zamíříme právě do ní, abychom si odložili nákup.
Dispozice nových bytů často vytvářejí otevřený prostor denní části. Kuchyně se tak stává společně se stolováním přímou součástí obývacího pokoje, což je však poměrně náročné na celkové sladění vybavení interiéru. Je třeba zvolit takové barvy a materiály, aby interiér působil harmonicky. Na rustikální kuchyně jsou vhodné velké prosvětlené prostory, které poskytují především rodinné domy. Naopak moderní kuchyňské linky svým jednoduchým čistým designem (rovné hladké dvířka) ve světlých odstínech dřeva pomáhají opticky zvětšit malé místnosti.
Základní tvary
Pokud máme k dispozici dostatečně velký prostor, můžeme si dovolit kuchyňskou sestavu ve tvaru U. Takové řešení se dá kombinovat s barovým pultem, který opticky i funkčně dělí místnost. Na něj by měl navazovat jídelní stůl (není třeba přenášet talíře z místnosti do místnosti). Tvar U umožňuje vytvořit (polo) ostrovní varné centrum s efektní prostorovou digestoří.
Pokud je kuchyň v samostatné místnosti (což ještě neznamená, že ji musíme zcela uzavřít dveřmi), musíme se rozhodnout, zda v ní chceme i stolovat, nebo bude sloužit pouze k vaření. Druhá uvedená možnost ještě stále umožňuje vytvořit ministolek na snídaně nebo na práci. Sezení dodá kuchyni útulnější, obytnejší charakter. Možná je to i u vás tak, že se při rodinném či jiném setkání nakonec sejdou všichni v kuchyni.
Menší kuchyně mohou být uspořádány do tvaru L nebo linku tvoří lineární sestava na jedné či dvou protilehlých stěnách. Minimální vzdálenost mezi dvěma protilehlými linkami by neměla být menší než 100 cm a větší než 150 cm. Současným trendem je členění (nebo jen náznak členění) na různé funkční bloky, například blok s varnou deskou a dřezem, vyšší blok potravinových skříní a skříně se zabudovanou lednicí nebo troubou v ergonomické výšce, blok s odkládací a pracovní plochou. Ty se zvýrazňují kombinováním spodních skříněk se soklem a skříněk postavených na nožičkách. Ne vždy je takové členění ideální, linka se může "rozkouskovať" a v konečném výsledku se zmenší pracovní plocha, hlavně vedle dřezu a varné desky. Předností jsou designově zajímavě ztvárněné solitéry. Jednou z takových je i lednička, které se stále častěji přiznává status solitérní zařizovacími prvku.
Jak začít?
Uspořádání hlavních funkčních částí kuchyňské sestavy by mělo mít pořadí: lednička, odkládací (min. 30 cm) a pracovní plocha (min. 30 cm), mycí centrum - dřez s odkapávací plochou (přibližně 90 cm), hlavní pracovní plocha mezi dřezem a varnou deskou (min. 60 cm), varné centrum (60 cm), odkládací plocha (min. 30 cm). Vycházíme přitom ze sledu prací v kuchyni - výběr a odkládání potravin, čištění, krájení a vaření (uspořádání zpravidla pro pravou ruku, tedy zleva doprava).
Tyto rozměry mohou být menší, pouze pokud nás k tomu nutí velikost prostoru. Při malých kuchyních je lepší něčeho se zříci, než zmenšovat pracovní plochu. Například použít menší dřez bez pomocné vaničky nebo bez odkapávací plochy.
Je třeba se vyvarovat i nadměrných vzdáleností mezi funkčními částmi kuchyně. Dřez by neměl nacházet daleko od varné desky, jinak se při vaření zbytečně nachodíte. Do linky lze zabudovat všechny elektrospotřebiče, od lednice, kávovaru, parní trouby až po váhu či elektrický kráječ. Důležité je také správné umístění myčky nádobí. Optimální je, pokud je vedle dřezové skříňky a je přístupná z obou stran.
Každá kuchyň by měla mít alespoň jednu zásuvkovou skříňku, kterou je vhodné umístit v blízkosti varné desky - nejlépe mezi varnou desku a dřez. Pokud nás prostorové možnosti nutí dát ji do rohu (v případě pravoúhlého řešení linky), je potřeba v rohu mezi skříňkami vytvořit odstup, aby při otevírání zásuvky nevznikla kolize s úchytkou rohové skříňky. To se týká i otevírání myčky v rohu. Výhodou značkových kuchyní je, že všechny takové detaily jsou dokonale promyšlené a distanční rohový díl je pevnou součástí rohové skříňky.
Návrh kuchyně vždy vychází z možností konkrétního prostoru, jeho velikosti, rozměrů stěn, výšky parapetů, oken a stropu, umístění ve vztahu k ostatním prostorám bytu, rozmístění oken, dveří, radiátorů, rozvodů vody a elektřiny, umístění komína. To vše je třeba před návštěvou kuchyňského studia přesně zaměřit a zakreslit. Zaměření se provádí až po uložení podlahy a omítnutí stěn. Vlastní kontrolní zaměření a obhlídku si dělají i pracovníci kuchyňského studia, kteří zkontrolují i rovnost a pravoúhlost stěn.
Rozměry a ergonomie
Kromě těchto pravidel při vytváření funkční linky je užitečné vědět i něco o ergonomii lidského těla. Různé vysocí lidé potřebují různé pracovní výšky: od tělesné výšky člověka se odvíjí ideální výška pracovní desky pro pohodlnou práci. Ideální pracovní výšku zjistíte, když se postavíte v botách, pokrčenými loket a odečtete od výšky lokte 15 cm (tedy výška pracovní desky = výška lokte mínus 15 cm).
Abychom dosáhli tuto ideální výšku i při varné desce, musíme ji snížit (asi o 6 cm), a desku s dřezem zvýšit (asi o 6 cm). Tato kritéria však lze dodržet pouze ve větších kuchyních, malá kuchyň by ztratila kompaktní pracovní plochu. Výška se reguluje různou výškou soklu a soklových nožek nebo výškou korpusu spodních skříněk, případně vložením rozpěrné lišty mezi pracovní desku a spodní skříňku.
Nejčastěji se používá pracovní deska ve výšce 86 cm (výška soklu 10 cm + výška korpusu spodní skříňky 72 cm + tloušťka pracovní desky 4 cm) a 91 cm (výška soklu 15 cm + výška korpusu spodní skříňky 72 cm + tloušťka pracovní desky 4 cm) .
Horní skříňky se umisťují do takové výšky, aby byla dostupná i na horní police. Udává ji vzdálenost mezi pracovní deskou a dnem horní skříňky (obvykle je to 50 až 58 cm). Horní skříňky mají výšku až 96 cm; i když horní police takových skříněk nejsou dostupné, jsou v malých kuchyních třeba jako úložný prostor.
Pečení v troubě či ohřívání v mikrovlnce se velmi usnadní, když se tyto spotřebiče zabudují nad sebou do výše potřebné k manipulaci bez zohýbání. Výši většinou udává výrobce, který nabízí několik typů těchto skříní. Obvyklá je výška spodní hrany trubky 58 až 87 cm od podlahy. Výše se dá umístit myčka nádobí či lednička s menším objemem, ke kterým se také třeba ohýbat, pokud jsou zabudované pod pracovní deskou. Opět je třeba upozornit, že takové řešení ubírají z pracovní plochy.
Vybavení skříněk
Klasické spodní skříňky s dvířky dnes nahrazují hluboké kontejnerové zásuvky. Kontejnery se snadno vysouvají, jsou přehledné, mají dostatečnou nosnost pro skladování hrnců i potravin. Obavy, že hrnce při otevírání budou po zásuvce "létat", jsou zbytečné. Výrobci k zásuvkám dodávají také gumové podložky nebo dělící mřížky, které tomu brání. Praktická je šířka 90 až 120 cm.
Rohové skříňky lze vybavit otočnými karusely, které jsou vhodné pro ukládání hrnců. Otáčením karusela se snadno dostanete i k nejzadnějšímu hrnci. Bohaté jsou i možnosti vybavení zásuvkových skříněk vložkami na příbory, nože, kořenky a hlubší zásuvky mohou obsahovat i stojany na talíře. Chybějící spíž v kuchyni nahrazují vysoké potravinové skříně, klasické poličky zase výsuvné koše. Ty se dají nastavit do potřebných výšek a jejich vysunutím máme přehled a přístup ke všem najednou.
Velmi užitečné jsou i různé typy zabudování odpadového koše. Koš umísťujeme do dřezové skříňky. Místo v ní již zabírá vanička dřezu a sifon, takže koš ji jen vhodně vyplní. Nejjednodušeji se pracuje s košem umístěným na dvířkách spodní skříňky. Při otevírání se koš vytočí spolu s dvířky, přičemž poklop zůstává ve skříňce. Praktické je otvírání pomocí mechanismu, který se dá ovládat nohou. Biologický odpad můžeme likvidovat přímo při čištění potravin. Otvorem s přepadem v dřezu ho házíme přímo do koše v dřezové skříňce. Umožňují to speciální dřezy větších rozměrů. Technicky i finančně náročnější je likvidaci tohoto odpadu drtičkou napojenou na odtok dřezu v dřezové skříňce.
Osvětlení
Pracovní plochu kuchyňské linky optimálně osvětlíme přímým světlem plošných zářivek, které jsou upevněny zespodu horních skříněk. Takové světlo je dostatečně intenzivní a rovnoměrné. Varnou desku osvětluje svítidlo zabudované v každé digestoři. Tyto svítilny lze zapnout nezávisle na chodu digestoře. Oblíbené jsou bodové halogenové svítilny, které se vkládají do ramp nad barový pult nebo do ramp umístěných na horních skříňkách s přesahem na jejich zabudování. Takové osvětlení nábytek zvýrazní a oživí celou místnost. Nedá se však spolehnout, že dostatečně osvětlí i pracovní desku. Efektní je i vnitřní osvětlení prosklených skříněk. Bodové halogenky se vkládají do vrchní stěny horní skříňky. Samozřejmě nesmíme zapomenout na celkové osvětlení místnosti optimálně rozptýleným světlem.
Nejpříjemnější světlo v jídelním koutě vytvoří svítidlo zavěšené nad stolem. Důležité jsou přitom správný tvar a výška stínítka nad deskou stolu. Žárovka nesmí svítit do očí a stínidlo zakrývat "spolustolovníky" sedící naproti nás.
Dvířka
Každý výrobce kuchyní nabízí několik typů dvířek v různých provedeních: z masivního dřeva, dýhované, lakované, fóliové imitující dřevo nebo fóliové barevné a jejich kombinace. Typ kuchyně určují tvarování a materiál (povrchová úprava) dvířek.
Pracovní deska
Musí toho co nejvíce vydržet, tedy musí být odolná proti teplu, kyselinám, poškrábání a zabarvení potravinami. Nejčastěji se používá dřevotřísková deska potažená laminátem s postformingovou úpravou hrany nebo s vloženou hranou z masivního dřeva, případně s hliníkovým ohraničením. Vyrábějí se i kamenné desky; jejich nevýhodou však je, že se nedá vytvořit bezespárový spoj a že mají póry (žula a hlavně mramor). Moderní jsou desky z materiálu corian a polyston. Jde o směsi přírodního kamene a pryskyřice. Nemají póry a umožňují jakékoli tvarování pracovní desky a její hrany. Jejich spoje jsou téměř neviditelné.
Materiály a provedení
Konečný výraz kuchyně nakonec určuje výběr kuchyňského nábytku, jeho barevné a materiálové provedení a celková kompozice jednotlivých prvků. Kombinací některých typů a rozměrů horních skříněk, polic, obkladů stěn lze vytvořit různé sestavy, které podmiňují charakter kuchyně.
Aktuální podoba dnešních kuchyní se vyznačuje akcentem vodorovné linie, horními výklopnými skříňkami s výškou do 45 cm, spodními skříňkami s hlubokými kontejnery, jejichž šířka je nejčastěji 90 cm (do 120 cm). Někomu však může být blíže střídání různých výšek horních skříněk, případně větší počet vnějších polic nebo pestřejší barevnost.
Kvalitního výrobce kuchyní poznáte podle vyhotovení hladkých rovných dvířek a korpusu (masivní hrany, plastové ABS hrany), podle čistoty tvarování nebo frézování dvířek, kvalitního kování, podle pevných bezespárových spojů pracovních desek, rovnoměrné kresby a barvy dřeva. Aby kuchyň dobře plnila svou funkci, vše potřebné by mělo být snadno přístupné a po ruce. Pokud se chcete vyvarovat chyb a špatných rozhodnutí, poraďte se s architektem nebo zkušeným odborníkem z kuchyňského studia. Při zařizování kuchyně vám určitě poskytnou neocenitelné rady.
Autor: Lenka Kostková
