U postižených se alergie projevují prudkou a velmi nepříjemnou obrannou reakcí těla na cizorodé látky - svěděním, slzením, výtokem z nosu a spojivek nebo vytrvalým kýcháním. Pro alergického člověka teoreticky platí, že nejlepší obranou je vyhýbání se alergenům, ale protože se tyto látky nacházejí všude v přírodě, je to téměř nemožné. Jediná možnost, která může přinést trochu úlevy, je snížit množství alergizujících látek alespoň ve vlastním bytě či rodinném domě.
Pokud se nám podaří zařídit byt tak, že jsou jeho místnosti čisté, mají zdravý vzduch, podlaha a nábytek jsou z lehce omyvatelných materiálů, postel je vzdušná s polopropustným povlečením, pokud budou odstraněny závěsy, záclony, koberce a jiné lapače prachu, tehdy lze alergeny téměř odstranit. Vytvořit si takové zdravé prostředí a nepřetržitě ho udržovat, to by mělo být pro každého alergika nejen běžnou rutinou, ale i součástí léčby.
Tato fakta by mohly zaujmout i výrobce a povzbudit je do nabízení více produktů, které by byly vhodné pro stále početnější skupinu zákazníků trpících na alergické onemocnění.
Ložnice pro alergiky se dají i navzdory všemu zařídit tak, aby se v nich vytvořilo zdravé a bezalergenové prostředí, které jim zajistí nerušený spánek a dokonalý odpočinek.
Pro většinu lidí splňuje představu nejpříjemnější podlahy v ložnici měkký hrubý koberec, který navozuje příjemný pocit zejména tehdy, pokud se pohybujeme v místnosti naboso. I když dnes již existují vysavače vybaveny technologií mokrého vysávání, schopné zbavit koberce směsi prachu a roztočů, takové koberce rozhodně nepatří do ložnice alergika. Při výběru podlahovin dnes sice již můžeme využít bohatou nabídku nejrůznějších materiálů, ale spotřebitel se i tak obvykle řídí pouze jejich vzhledem. Velmi důležité je dbát na estetické kritérium, vždyť podlaha dotváří celkový vzhled místnosti a měla by být stylově, materiálově i barevně sladěna s celkovým zařízením, ale do ložnice alergika třeba vybrat některou z nealergizujících "čistých" podlahových krytin. V tomto případě by měla být při výběru nejdůležitějším kritériem lehká omyvatelnost a antialergická účinnost podlahy. Přibližme si proto důkladnější některé druhy podlah, které jsou na trhu v současnosti.
Již tradičními podlahovinami jsou dnes linoleum a PVC. Technologický pokrok jim dal kombinaci vlastností, které vyhovují alergikům. Dají se snadno čistit namokro, jsou antistatické, lze je i dezinfikovat, jsou pevné a současně pružné. Vyrábějí se v různých barvách s neomezeným designem. Klasické PVC a linoleum však čím dál více nahrazují nové krytiny vyrobené z přírodních materiálů na bázi pryskyřic, jako jsou například marmoleum a Artoleum. Tyto mohou svým designem směle konkurovat kobercům, dokonce v poslední době se prosazují i jako obklady stěn a různých povrchů - stolů, pultů a podobně. Jsou hloubkově barvené, to znamená, že barevné vzory jsou v celé tloušťce řezu, tedy pokud by se i náhodou při velkém zatížení na některých místech sedrali, barevnost vzorů se neporuší. Vyrábějí se v pásech, které se svařují, přičemž se vytvoří podlaha bez spár. Jsou ideální podlahovou krytinou všude tam, kde se kladou vysoké nároky na údržbu a čistotu.
Díky zvýšenému výskytu alergických onemocnění si v poslední době získávají stále větší oblibu laminátové podlahové krytiny. Moderní technologií se vzhledem výrazně přiblížily k povrchu skutečného dřeva, a přitom nevyžadují obvyklou péči nezbytnou pro dřevěné parkety, jakou je pravidelné broušení a lakování. Další předností laminátových podlahových krytin je ochranná vrstva několikanásobně pevnější než lak aplikovaný na dřevě, která je výrazně odolnější proti poškrábání či jinému otěru v porovnání s tradiční dřevěnou podlahou.
Důsledkem touhy člověka obklopovat se přírodními materiály je znovuobjevení dřeva jako interiérového prvku. Dřevěné parkety se používaly již v minulosti v různých interiérech a z prohlídek zámků a paláců víme, že představují nejen podmanivý prvek zvýrazňující interiér, ale mají i relativně dlouhou životnost. Nášlapná vrstva dřeva umožňuje několikanásobnou renovaci broušením s následnou obnovou povrchové úpravy. Dnešní technologie a povrchové úpravy dřeva odstranily některé negativa, kterých se lidé obávají - čištění drátěnkou, voskování, šmouhy po rozlitých tekutinách a podobně, a tak je trápení s údržbou parket, jaké si ještě většina z nás pamatuje, téměř minulostí. Stejně jako dřevěné podlahy, pro alergiky je jako podlahová krytina vhodný i korek, který je příjemný na dotek, cenově dostupný a jeho životnost závisí na správné montáži a závěrečném nalakování. Mezi "čisté" podlahové krytiny patří i keramické dlažby, které však nejsou vhodné do ložnic, protože jsou poměrně studené.
Hlavním kusem nábytku v ložnici je postel. Výběr tvarového řešení je individuální záležitostí, nevyhovující jsou však postele s uzavřeným podstavcem a úložným prostorem. Je to sice velmi praktické, ale taková postel vůbec nevyhovuje požadavku proudění vzduchu pod postelí, nemluvě o tom, že ukládat polštáře a peřiny vlhké od potu po nočním spánku do uzavřeného prostoru je i poměrně nehygienické, a postel se tak stává ideálním prostředím pro roztoče a bakterie. Je vhodné upřednostnit dřevěnou postel na nožičkách, konstrukce která nebrání větrání matrace a lůžkovin ze spodní části.
Z hlediska větratelnosti je vhodné, když má postel i lamelový rošt, a měli bychom dbát i na umístění postele v ložnici. Nemá stát přímo na podlaze, ani ne příliš vysoko pod stropem. Ideální výška je 30 až 40 cm nad podlahou, což je výška přiměřená zalomení kolen, a současně tento rozměr nejlépe vyhovuje proudění vzduchu pod matrací a tepelnému komfortu při spaní. Pro alergiky je nevhodné umístit postel ke stěně pod okno nebo v linii okna a dveří. Stejně jako výběr konstrukce postele, velmi důležitý je i výběr matrace. V současnosti se používají matrace s pružinovým jádrem, s tuhým jádrem, vrstvené matrace a v poslední době dokonce vodní matrace. Pro nemocné na alergii je však důležitější, aby byla matrace vyrobena ze zdravotně vyhovujících přírodních materiálů, aby byla vzdušná a dala se dokonale čistit. Přední výrobci již reagují na poptávku výrobou takzvaných biomatrací, které se dají rozložit na části a prát při teplotách vyšších než 60 stupňů Celsia, což je teplota, kterou již roztoči nesnesou.
Biomatrace se vyrábějí se stranami rozlišujícími zimní a letní použití a díky ochrannému čalounění a potahu, které jsou rovněž vyrobeny jako vnitřek matrace z antialergických materiálů, mají dobrou tvarovou stabilitu, nevlhnou, a navíc mají pěkný estetický vzhled. Příjemné teplo každou noc nám zajišťují polštáře, přikrývky a ložní prádlo. Náplně z peří dnes považujeme za málo hygienické a jsou příčinou mnoha alergických onemocnění. Pro ty, kteří se nechtějí vzdát peří, by mohlo být řešením polopropustné povlečení, vyrobené z materiálů s minimální velikostí pórů.
Póry mezi jednotlivými vlákny jsou tak malé, že se přes ně do peřin nedostane prach, alergeny a ani roztoče, pouze vzduch a vlhkost, tedy kůže může během spánku volně dýchat. Vhodnějšími materiály než peří na náplň do polštářů a přikrývek jsou polyestery, ze kterých se přidáním bavlny vyrábějí speciální prostorově tvarovaná dutá vlákna ve tvaru vločky, poskytující již při malých tloušťkách dobrý tepelný komfort. Mají malou hmotnost a dají se opakovaně prát i vyvářet bez ztráty na jejich kvalitě. Matrace, polštáře, přikrývky a ložní prádlo je třeba prát co nejčastěji a opakovaným praním zcela zabránit zavlečení alergenů do postele, čímž se dá dosáhnout téměř sterilního prostředí, které umožní alergikům nerušený spánek.
Nábytek do ložnice pro nemocného na alergii vybíráme podle zásady - čím jednodušší, tím zdravější. Rozmanité tvarování předních ploch skříní a stolečku je nevyhovující, jednoduchý výraz nábytku je v tomto případě devizou a umožní snadnou udržovatelnost. Z materiálů vhodných pro alergika se nachází na prvním místě dřevo a materiály, které lze ošetřovat vlhkým hadrem.
Je ideální, pokud se ložnice nemusí používat i jako šatník. Oblečení, ve kterém byl alergik venku, se má odkládat jinde a pokud se po návratu z práce domů hned osprchuje, nezanáší si do ložnice pylové částice a prach z těla a vlasů. Ložnice by neměla být skladištěm nepotřebných věcí, neměly by v ní být přeplněné police, stohy časopisů a knih a zbytečné doplňky. V ložnici, kde spí alergik nemají místo ani květiny, protože zeminu v květináčích často napadají plísně a na listech se zachytává prach. V ložnici by měl být namontován a nepřetržitě zapnutý čistič vzduchu, který nejenže vhání do místnosti čerstvý vzduch, ale ještě předtím ho zbaví prachu a pylových zrnek.
I když je potřeba hodně věcí z ložnice nemocného na alergii odstranit, neznamená to, že se její interiér nedá zpestřit. Pěkným doplňkem může být například omyvatelné barevné kožené křeslo a místnost lze oživit i zrcadly, které vytvářejí dojem většího prostoru a působí velkoryse. Příjemnou atmosféru lze dosáhnout i barvami a osvětlením. S barvami se dá v bytě doslova čarovat, dodávají stěnám nové dimenze, umožňují vytvářet v prostoru množství variací a estetických změn. Do ložnice se dá bez rizika použít kompozice z přírodních barev, teplých tónů a vlnivých vzorů. Výborným prostředkem k dosažení optické pohody jsou i tapety, přičemž upřednostňujeme tapety s omyvatelnou povrchovou úpravou.
Také pomocí osvětlení se dají dosáhnout zajímavé efekty, například pokud místnost osvětlíme několika světelnými zdroji a necháme vyniknout některým detailům. I když při zařizování ložnice pro nemocné alergii převládají střídmost a jednoduchost, navzdory všem omezením ji lze zařídit tak, aby z ní sálalo teplo a příjemná pohoda a současně aby v ní bylo zajištěno zdravé prostředí, tak důležité pro ničím nerušený odpočinek.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu