Z čeho postavit svislé konstrukce?
Svislé nosné konstrukce jsou součástí celého konstrukčního systému budovy, který je určen tvarem, uspořádáním a vzájemným propojením svislých a vodorovných nosných konstrukcí. Tyto konstrukce přenášejí zatížení budovy do základů. Vertikální nosný systém budovy nebo rodinného domu může být zděný, monolitický nebo montovaný. Nejběžnější způsob je zděný, při kterém se svislé nosné konstrukce vytvářejí z kamene, cihel, tvarovek nebo kvádrů. Kromě toho, že přenášejí zatížení, ohraničují dům, člení vnitřní prostor, mají také tepelně izolační a zvukovou funkci.
Například při svislých konstrukcích, jako jsou stěny, sloupy a pilíře, se aplikují klasické cihly. Na celý dům lze používat i cihlové bloky, které mají vhodné tepelně technické vlastnosti. Výrobci dodávají kompletní cihlové systémy (obvodové zdivo, nosné stěny, příčky...). Efektivní výstavbu přináší i velký formát a nízká hmotnost pórobetonových tvárnic. Vzpomeňme ještě prvky ztraceného bednění, které tvoří třískocementové desky. Rychle se sestavují do výšky jednoho podlaží a zalévají se betonovou směsí. Železobetonové stěny nejsou až tak časté - jde o monolitický beton vylitý do bednění s výztuží, která je staticky nadimenzovaná. Co se týká výstavby komínů, tak dnes už pracnost jejich vyhotovení nahradily komplexní systémy z dílců ve vícevrstvé úpravě nebo fasádní komíny z nerezavějící oceli. Součástí zdícího systému jsou překlady, překladové prefabrikáty nebo monolitické překlady s výztuží osázené nad okna, dveře a ostatní otvory. Překlad z jiného materiálu než zdivo znamená i jinou vlastnost z hlediska stavebně tepelné fyziky, tedy hlavně v obvodových konstrukcích je dodatečná izolace nutností.
Materiály pro zdění
Pálené zdicí materiály - plné pálené cihly a zlehčené zdvojené cihly, které dnes patří k nejpoužívanějším materiálům vyrobeným z přírodní suroviny, se vyznačují pevností, nosností, tvarovou stálostí, dobrou tepelnou akumulací a malým difúzním odporem. Při plných pálených cihlách je nutné počítat s tepelnou izolací. Děrované cihly již při tloušťce 380 mm mají dostatečný tepelný odpor, v případě že se použije tepelně izolační malta s omítkou v příslušné tloušťce. Pokud nechceme zbytečně investovat do tepelné izolace, musíme zvolit větší tloušťku zdiva - zde je vhodné informovat se o tepelně technických parametrech přímo u výrobců.
Pórobetonové tvárnice jsou progresivním materiálem s dobrou kombinací tepelně izolačních a pevnostních vlastností.
Drobné dutinky v pórobetonu vytvářejí přirozenou tepelnou ochranu, čímž zlepšují tepelně izolační vlastnosti. Jsou nehořlavé. Mají dobrý difúzní odpor a velmi snadno se dají opracovat, řezat a rozmělnit. Dalšími zdícími materiály jsou kámen, beton a betonové tvárnice, které sice mají vysokou pevnost, tepelně akumulační schopnost a dlouhou životnost, ale jejich tepelný odpor je velmi nízký. Požadují zateplení, které je pro svou tloušťku finančně náročné. Pohledové zdivo z vápenno-pískových cihel se využívá hlavně jako materiál na estetické oplocení domů a budov, pokud se použije na fasádě, dodává její osobitý dekorativní charakter.Kromě cihel s běžným rozměrem s upraveným povrchem, dutinových výrobků - cihelných bloků, pórobetonových tvárnic s tenkou omítkou, lze použít prvky ztraceného bednění, kde obvodový plášť tvoří třískocementové desky, do nichž je vložena tepelná izolace zalita betonovou směsí. Takový obvodový plášť má výbornou schopnost akumulace tepla a vytváří i výbornou tepelnou izolaci. U dřevostaveb se často využívají panely, které se navrhují zpravidla jako sendvičové, nebo vrstvené konstrukce s aplikací vysoce účinných izolačních materiálů. Dotvářet exteriér mohou i cihly s běžným rozměrem, které mají povrch upraven pro použití v pohledových stěnách. Zdi ze spárování neomítaného fasádního zdiva v podobě ostře pálených nebo vápenno-pískových cihel dotvářejí nejen exteriér, ale i interiér domů. Součástí obvodového pláště jsou i zateplovací systémy, které najdou své uplatnění zejména při rekonstrukcích a tepelně nevyhovujících konstrukcích.
