Základní informace o odvodňování stavby a pozemku
Odvádění vody je většinou jediné vyhovující řešení, jak ochránit stavbu před škodlivým vlivem vlhkosti. Na svahovitém terénu lze podzemní vodu účinně odstranit drenáží kolem stavby, vhodným návrhem lze současně odvádět i povrchovou a infiltrovanou vodu při stavbách domů a jiných inženýrských stavbách. Zamokřené území se obvykle odvodňuje rýhami a kanály, které ústí do toku. Pokud není možný gravitační odvod, voda se přečerpává z čerpací stanice. V případě potřeby se dělají drenáže, které odvedou vodu do toku nebo ji nechají vhodně vsáknout.
Odvodnění zajišťují příkopy a trativody, které sbírají vodu do svodových potrubí a hlavních sběračů. Požadavky na konstrukci trativodu - potrubí se doporučuje navrhovat z plastových trubek. Plastové trubky jsou navíc odolné proti prorůstání kořenů vegetace. Na trativodné síti se musí navrhnout objekty na kontrolu a údržbu. Výplň trativodných rýh se zřizuje jako jednotná, nezamrzavá, propustná a musí splňovat filtrační kritérium, jinak se mezi zeminu a trativodnou výplň vkládá vhodná geotextilie.
Při výplni je nezbytné zohlednit křivku rozdělení zrna filtračního stavebního materiálu na různé velikosti řezů drenážních trubek, předepsaná výrobcem trubek. V poslední době se stále častěji používají drenážní trubky s tunelovým profilem. Rovina ve spodní části trubky zaručuje bezpečnost při zabudování, rovné dno bez perforace zase rychlý transport vsáknuté vody, podélné rýhování v perforované části trubky efektivně odvádí vodu ve směru spádu k nejbližší perforaci. Platí zásada, že filtrační vrstva začíná na perforovaných místech - spodní část trubky bez perforace se ukládá do nepropustného materiálu se spádem směrem k troubě. Kromě trouby s tunelovým tvarem jsou k dispozici i drenážní trubky z polyetylenu s různým rozsahem perforace po obvodu.
Autor: Martina Dvořáková
