Jak sanovat povlakové krytiny?
Základním znakem funkčnosti střechy je její hydroizolační schopnost. Hydroizolace musí zamezit vnikání vody do střešního souvrství a chránit ostatní vrstvy před působením vody. Vlivem různých faktorů (špatný projekt střechy, použití nevhodných materiálů) může dojít k poškození střechy, která ztrácí svoji funkčnost a objekt tak nelze s plným komfortem užívat. Aby střecha opět začala plnit svou funkci, je třeba hydroizolační vrstvu vhodným způsobem sanovat.
V současné době není běžné před sanací střechy stanovit správnou diagnózu a vhodný způsob sanace. Střechy se opravují živelně, bez důkladného průzkumu a zjišťování skutečných příčin poruch střešního pláště. Z toho vyplývá, že při sanaci poškozených střech je hlavní chybou neodbornost.
Aby měla sanace skutečný smysl, je důležité zjistit ještě před jejím provedením stupeň a příčiny poškození povlakové krytiny a na základě toho navrhnout správný způsob úpravy. Existují čtyři způsoby sanace hydroizolační vrstvy střešního pláště.
Sanace povlakové krytiny lokálním přelepením
Tento způsob sanace lze použít, pokud je celkový stav hydroizolačního povlaku střešního pláště v relativně dobrém stavu. To znamená, že do podstřešního prostoru nezatéká vůbec nebo jen ojediněle a krátký čas. Místo poruchy na jinak funkční hydroizolaci je potřeba včas a přesně identifikovat a pak přelepit novou hydroizolační vrstvou.
Sanace povlakové krytiny natavením nové hydroizolační vrstvy
Tuto sanaci lze realizovat, pokud je povlaková krytina natolik poškozena, že nestačí jen její lokální přelepení novou vrstvou, ale zároveň nemá význam rekonstruovat celý střešní plášť. Do střešního pláště nesmí dlouhodobě zatékat a také hydroizolační povlak ani žádné jiné vrstvy (zejména tepelná izolace) nesmějí být nasáklé vodou či jinak poškozené. Obsah vody ve střešním plášti může být jen mírný, s předpokladem jeho postupného vysychání. Pokud je střešní plášť vlhký, před natavením nové hydroizolační vrstvy se musí původní hydroizolace perforovat, aby mohli těmito otvory unikat vzniklé vodní páry. Konečně je potřeba pod novou hydroizolační vrstvou vytvořit expanzní vrstvu s napojením na osazené odvětrávací komínky.
Výměna porušené hydroizolační vrstvy
Cílem této sanace je odstranit původní nefunkční hydroizolační vrstvu a nahradit ji novou. Sanace je nezbytná, pokud je stávající hydroizolace v tak špatném stavu (shnilá nosná vložka, rozpadlá asfaltová hmota, vysoký obsah vody, zvrásnění pásu a pod.), že nemůže zůstat pod novou hydroizolací. V případě, že původní hydroizolace je přilepena na tepelné izolaci a nelze ji odstranit bez poškození, tento způsob sanace se nedoporučuje. Dá se realizovat, pokud je podklad pod původní hydroizolací ze dřeva, betonu nebo silikátových tepelně izolačních desek. Rovněž je důležité, aby vrstvy pod hydroizolační vrstvou plnily svou funkci, nebyly nasáklé vodou ani mechanicky poškozené.
Sanace střechy přidanou tepelnou izolací a novou hydroizolační vrstvou
Toto řešení se použije v případě, pokud je potřeba zvýšit tepelněizolační schopnosti střešního pláště. Tloušťka tepelné izolace musí být stanovena výpočtem tak, aby celé střešní souvrství (tj. původní vrstvy i přidaná tepelná izolace) vyhovovalo normě ČSN 73 0540-2 "Tepelná ochrana budov". Nesmí se však zapomenout ani na zajištění přidaných vrstev (tepelné izolace a hydroizolace) proti sání větrem, což se v praxi může řešit třemi způsoby:
volným položením nových vrstev a zatížením stabilizační vrstvou (štěrkový násyp, dlažba, skladba zelené střechy a pod.)
volným položením nových vrstev a jejich mechanickým kotvením (provedení tzv.. odtrhovými zkouškami, na základě kterých zjistíme, zda lze do daného podkladu kotvit),
vzájemným přilepením jednotlivých nových vrstev (asfaltovými lepidly, samolepícími asfaltovými pásy a pod.).
