Sanace podzemních garáží
V posledních 25 letech se vyskytly poruchy podzemních garáží, které si vyžádaly vysoké náklady na sanaci. I v novostavbách se zjišťují chyby, které vzhledem na krátké působení agresivního prostředí zatím nevyvolaly závažné poruchy, ale v rámci záruční doby musí být nákladně odstraněny. Příčinou chyb jsou často nedostatky v prováděcích projektech.
Zatímco bezpečnost při navrhování se obecně ostře sleduje, vlivy prostředí a provozu podzemních garáží na trvanlivost jsou nedostatečně zohledněny, a to i přesto, že opatření k zajištění trvanlivosti železobetonových konstrukcí jsou již delší dobu zakotvené v normových předpisech. Trvanlivost podzemních garáží je nejvíce ohrožena korozí výztuže a průsakem vody přes základovou vanu. Potvrzují to i zkušenosti se stavem garáží v zahraničí, Česku i na Slovensku.
Průsaky podzemní vody
Příčiny a následky průsaků podzemní vody
Podzemní garáže jsou často pod hladinou podzemní vody. Vodotěsnost základové vany zajišťuje buď povrchová hydroizolace, nebo vodotěsný beton (bílé vany). Tloušťka základové desky a stěn (h ≥ 250 mm) neumožňuje vyplavování přes hutný beton bez ohledu na to, zda je nebo není na návodní straně hydroizolace. Voda může přes beton prosakovat jen přes dělící trhliny (procházejí přes celou tloušťku desky či stěny) nebo pracovní a dilatační spáry.
Přítomnost podzemní vody v garážích je nežádoucí z několika důvodů:
ve stěnách a sloupech, které jsou ve styku s vodou, voda stoupá kapilární vzlínavostí. Projevuje se charakteristickými mapami solí v krystalické podobě. Průvodním jevem je odpadávání omítky a obkladů stěn a sloupů;
voda se odpařuje ze stěn a podlahy, zvyšuje se vlhkost vzduchu v garáži, což vytváří vhodné podmínky na korozi výztuže v betonu;
voda vytváří na podlaze louže, což omezuje používatelnost garáže.
Zabránění vyplavování podzemní vody
Průsaku vody lze zabránit buď snížením hladiny podzemní vody v okolí garáže, nebo utěsněním základové vany. Optimální řešení závisí na řadě okrajových podmínek a volí se na základě jejich analýzy. Možnosti utěsnění v závislosti na příčinách netěsnosti, polohy a konkrétní charakteristiky stavby:
injektování, gélování, nalepení pásů, zabudování svěrky.
Utěsnění trhlin a pracovních spár injektováním - nejčastěji se navrhuje tlaková injektáž. Technologický postup je identický jako při injektován trhlin.
Utěsnění trhlin a spár gélovaním - na dodatečné utěsnění trhliny nebo spáry se v praxi používají i akrylátové gely, které ve styku s vlhkostí zvětšují objem a zachovávají pružnost. V železobetonových konstrukcích se používají, když nehrozí koroze výztuže. Výhodné je proto vytvoření gelové clony mimo betonový prvek. Injektuje se do míst pod vnitřní, resp. vnější těsnící pás. Pokud je netěsný spodní těsnící pás, injektuje se gel přes pás do podloží.
Utěsnění trhlin a spár nalepením pásů - pro těsnění aktivních trhlin a spár lze použít i nalepené pružné pásy. Lepidlo se nanese na připravený betonový podklad z obou stran trhliny (spáry). Pak se do lepidla přitlačí pružný pás. Střed pásu nesmí být slepený s podkladem.
Utěsnění dilatačních spár zabudováním svěrky - pokud se v dilatační spáře očekávají větší pohyby nebo tlaky vody, osvědčilo se utěsnění zabudováním svěrky. Utěsnění se dosáhne přitlačením pásu stahovací přírubou k betonovému povrchu. Svěrka zapuštěná do podlahy a překrytá plechem je chráněna před poškozením a umožní hladký průjezd vozidel.
Průsaky podzemní vody přes stropní desky
Příčiny a následky průsaků stropních desek
Stropy podzemních garáží tvoří vícepólové bezpřívlakové stropní desky. V oblastech podpěr vznikají od zatížení tahová napětí na horním povrchu desky. Vodorovná přetvoření jsou v důsledku tuhého monolitického spojení se svislými nosnými prvky (stěnami, sloupy) omezená a vznikají tahová napětí i od objemových změn betonu. Obecně lze proto ve stropních deskách předpokládat vznik dělících trhlin.
Uspořádání a utěsnění dilatačních spár se často podceňuje. Jejich vyplnění polystyrenem a utěsnění "trvale" pružným tmelem je nevhodné řešení. Přetvořitelnost pružného tmelu dosahuje kolem 20%, což při šířce dilatační spáry 15 mm znamená, že tmel je schopen sledovat změnu šířky pouze o 3 mm.
Pro účinné odvodnění podlahy předepisuje ČSN 73 6058 sklon ≥ 0,5 °, ale vzhledem k přípustné toleranci a očekávaným průhybům desky se doporučuje sklon ≥ 2%. Nedostatečné odvodnění podlah vede k tomu, že vozidly zavlečena srážková voda, resp. sníh vytvářejí po rozmrazení na podlaze louže. Sníh obsahuje i chloridy. Chloridy kontaminovaná voda proniká trhlinami a netěsnými dilatačními spárami do betonu stropů a na parkující vozidla. První příznaky transportu vody přes stropní desky jsou vlhká místa, odlupování nátěrů a výluhy na spodním povrchu.
Nejzávažnější poruchy v podzemních garážích vznikají v důsledku koroze výztuže iniciované chloridy, která výrazně zmenšuje průřezovou plochu výztuže. Přímo pojízdné prvky podzemních garáží v prostředí se stupněm agresivity XD3 a XM1 vyžadují minimálně beton C35/45 (ČSN EN 1992-1-1, tab. E.1N) a vodní součinitel w / c ≤ 0,45 (ČSN EN 206-1 ).
Zabránění průsaků přes stropní desky
Na základě výše uvedených následků prosáknutí vody kontaminované chloridy se pojízdné stropní desky chrání proti jejím průsakům do betonu.
Utěsnění pracovních spár a pasivních trhlin - dodatečné utěsnění pracovních spár a pasivních trhlin proti vodě se obecně dělá injektováním. Jako injektážní materiál se používají epoxidové a polyuretanové pryskyřice nebo cementové suspenze. Na plnivo se kladou tyto požadavky: nízká viskozita, velká kapilární vzlínavost (pryskyřice), dobrá zpracovatelnost, stabilita po smíchání, malá objemová ztráta, dostatečná pevnost, odolnost proti stárnutí a úplná absence agresivních látek.
Utěsnění aktivních trhlin - na přímo pojízdné plochy stropů podzemních garáží se doporučuje použít ochranný systém OS 11a, což je nátěrový systém se zvýšenou schopností překrývat aktivní trhliny (do šířky 0,3 mm). Nátěry se nanášejí na upravený betonový podklad, jehož pevnost v tahu povrchové vrstvy je ≥ 1,5 MPa.
Odvodnění podlahy stropů a základové desky - pod účinným odvodněním podlahy se rozumí vytvoření spádu se sklonem ≥ 2% a odvedení srážkové vody nejkratším směrem do odvodňovacích žlabů a odvodňovačů. Vytvoření spádu spádovým betonem je přijatelné na základové desce, ve stropních deskách není vhodné ani z technického, ani z ekonomického hlediska. Kolem sloupů a stěn má být podlaha klínovitě zvýšena a izolace ukončena tak, aby se voda nemohla dostat do pracovní spáry mezi stropem a svislým nosným prvkem.
Závěr
Agresivita prostředí v podzemních garážích může vyvolat poruchy, které výrazně sníží životnost železobetonové konstrukce. Prvořadým úkolem při návrhu, zhotovování a provozu podzemních garáží je zabránit prosáknutí podzemní vody a zavlékání vody kontaminované chloridy.
Zdroj: Supellex - dřevěné podlahy, laminátové plovoucí podlahy, PVC podlahy
