Plusy a mínusy solárního tepla
K modernímu bydlení dnes patří pohodlné zařízení a také účinné vytápění, které zároveň šetří životní prostředí. Solární zařízení zachytává sluneční světlo a umožňuje, aby bylo pro nás užitečným. Díky solárnímu zařízení si přinášíme slunce přímo do koupelny a do obytných prostor. Sprchování, koupání a vytápění jsou zajištěny po celá desetiletí téměř bezplatně. K tomu ještě přispívá i čisté svědomí, neboť energie pochází přímo ze slunce. Sluneční energie máme přece víc než dost.
Proč využívat energii slunce?
V prvé řadě, energie získaná ze slunce je prakticky nevyčerpatelný, bezpečný a obnovitelný zdroj energie přístupný po větší část roku. Využívání energie slunce přispívá k trvale-udržitelnému způsobu života a nezatěžuje budoucí generace. Samotné využívání energie slunce nemá žádné negativní ekologické dopady po celou dobu životnosti, která se v našich podmínkách pohybuje kolem 20 až 30 let. Solární zařízení jsou dnes technicky vyzrálé a v Evropě milionkrát osvědčené. Uživatel navíc získá jistotu konstantní ceny tepla po celou dobu životnosti, což dnes, při neustále rostoucích cenách nemůže zaručit ani stát, ani žádná jiná společnost. Pomocí slunečních kolektorů si může připravovat teplou vodu každý sám a stát se tak nezávislým na dodávkách a zejména cenách teplárenských podniků.
Nezanedbatelný je i ekonomický efekt rozvoje nového hospodářského odvětví výrobců a dodavatelů technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Podle studie Evropské federace tepelného využití sluneční energie (ESTIF) ve srovnání s fosilními a jadernou energetikou vytváří využívání energie slunce nesrovnatelně více pracovních příležitostí. Na 1 000 GWh dodané primární energie připadá 90 vytvořených pracovních míst v sektoru uhelné energetiky, 72 pracovních míst v sektoru jaderné energetiky a až 3 960 pracovních příležitostí v odvětví sluneční energie. Jedná se zejména o výrobu, projektování, instalaci a údržbu solárních systémů, která není na rozdíl od velkých energetických zdrojů centralizovaná na jednom místě, ale poskytuje možnosti ve všech regionech. Využíváním sluneční energie se šetří přírodní zdroje naší planety. Solární teplo neobsahuje C02 a škodlivé látky a je proto naprosto ekologicky neškodné.
Silné stránky systémů využívajících tepelnou sluneční energii
Systémy využívající sluneční energii na přípravu tepla pracují s relativně vysokou účinností při velmi nízkých provozních nákladech během celé doby životnosti, která dosahuje až 30 let. Uživatel, který si nainstaloval tento systém získal možnost přípravy teplé vody po větší část roku téměř úplně zdarma a nezávisle na neustále se zvyšujících cen u nás běžně využívaných paliv, jako např. zemní plyn. Nezanedbatelná je také otázka ochrany životního prostředí. Každý solární systém přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování atmosféry Země. Mnozí odpůrci využití obnovitelných zdrojů často argumentují, že i na výrobu slunečních kolektorů a souvisejících zařízení se spotřebovává energie s negativními vlivy na životní prostředí. Oproti výrobě komponentů běžných otopných systémů jako např. kotlů na zemní plyn je však energie spotřebovaná na výrobu kolektorů nižší a navíc se vrátí v podobě uspořené energie během provozu solárního systému. Odborníci začali označovat tuto skutečnost pojmem,, energetická amortizace ", která je při výpočtu z energetické náročnosti výroby použitých primárních materiálů při slunečních kolektorech nižší než 2 roky. Pokud se při výrobě použijí recyklované materiály, energetická návratnost se snižuje na asi 2 měsíce. U kotlů na plynové či pevné palivo nemá smysl se zabývat tímto parametrem, protože žádnou energii během provozu neušetří, právě naopak, spotřebují. Všechny komponenty vyráběných solárních systémů jsou plně recyklovatelné, kromě izolačního materiálu - minerální vlny, která je však přírodního původu a nepředstavuje ekologickou zátěž pro životní prostředí. Během celé životnosti solárního systému nedochází k žádným negativním vlivům na životní prostředí. Dalším častým argumentem proti využívání sluneční energie je dlouhá ekonomická návratnost investice. Málokdo si však uvědomuje, že závisí na porovnání s provozními a topnými náklady běžných systémů. Nikoho zřejmě nenapadne počítat návratnost investice do plynového kotle, protože takovýmto způsobem vytápění nic neušetří, právě naopak, náklady spojené s pořízením paliva neustále rostou. Investice do solárního zařízení v případné kombinaci s jiným zdrojem tepla je tedy investicí do budoucnosti.
Slabé stránky systémů využívajících tepelnou sluneční energii
Nesmíme však zapomínat i na slabé stránky systémů využívajících energii slunce. Ačkoli návratnost investice se s růstem cen energií a paliv pomalu ale jistě zkracuje, bez podpory ze strany státu pro fyzické osoby (jako je tomu v mnoha státech Evropy) je stále poměrně vysoká. Systémy jsou nejúčinnější v oblasti teplot do 100 ° C, což je předurčuje zejména na přípravu teplé užitkové vody. V případě využití i pro přípravu teplé vody pro vytápění je nutná kombinace s jiným zdrojem vytápění, přičemž nejlépe se použijí zejména u nízkoteplotních systémů vytápění (např. podlahové vytápění). Mnozí zájemci očekávají, že slunečními kolektory pokryjí celou svoji potřebu tepla. Bohužel, solární systémy se bez doplňkového zdroje neobejdou, neboť jsou schopny připravovat teplou vodu maximálně 7-9 měsíců v roce, v závislosti na povětrnostních podmínkách.
Silné stránky |
Slabé stránky |
Konstantní cena tepla během 20 - 30 leté životnosti. | Relativně vysoké investiční náklady. |
Decentralizovaná výroba tepla - nezávislost od dodavatelů tepla a růstu cen paliv. | Systémy jsou nejúčinnější v oblasti teplot do 100 ° C. |
Žádné negativní ekologické dopady během celé životnosti. | Potřeba doplňkových energetických zdrojů. |
Zanedbatelné provozní náklady. | Problémy s instalací na památkově chráněných budovách. |
Možnost 100% recyklace použitých konstrukčních materiálů | Systémy nepokryjí spotřebu tepla během celého roku, v našich podmínkách mohou dodávat teplou vodu max. 9 měsíců v roce. |
Relativně vysoká účinnost | |
Bez nároků na nové zastavěné plochy | |
Vzájemná doplnitelnost s jinými obnovitelnými energetickými zdroji | |
Velký potenciál zvýšení využití solárního tepla v oblasti akumulace a solárního chlazení | |
Krátká doba energetické amortizace | |
Technologická vyspělost |