Jedinou její nevýhodou je tedy pořizovací cena a spotřeba elektrické energie. Cena se pohybuje od 2000 euro do 5000 euro, podle požadavků zákazníka na vybavenost a velikost domovní čističky. V podobě "balené technologie" se dodává jako kontejner z plastu, nerezu nebo laminátu zapuštěný pod úroveň terénu.
Čistička se dá použít všude, kde je zavedena elektrika. Některé typy nejsou vhodné k rekreačním objektům, které nejsou stále využívány. Ze zákona jsou čistírny stavbou a vodním dílem, takže je třeba stavební povolení od vodosprávního úřadu.
Každá čistička se skládá ze tří částí: primární sedimentace (předčištění), biologický stupeň (samotné čištění) a separace (oddělování a usazování kalů).
S nástupem plastů se objevily čističky s biodisky, které sestávají s plastových či jiných úlomků (biokontaktorů) uvnitř dutého válce. Biodisky se pomalu otáčejí a smáčí v odpadní vodě, čímž oxidují na nich uchycené bakterie.
Nevýhodou tohoto typu čistíren je přítomnost motoru převodovky a pohyblivých částí v agresivním prostředí čističky. Oproti současným typům mají menší účinnost, a v zimě se musí zateplovat nebo vyhřívat.
V posledním desetiletí se stále více prosazují čistírny s "aktivací kalu v suspenzi". Bakterie (takzvaný vysoce koncentrovaný aktivovaný kal), které nejsou uchyceny, ale v nádrži se volně vznášejí, jsou promíchávané a provzdušňované jemným proudem bublinek. Díky tomu lze dosáhnout až 98 % účinnosti čištění.
Kontinuální (s nepřerušovaným průtokem), kdy jsou splašky čištěny průběžně. Nevýhodou je horší účinnost při nerovnoměrném nátoku, protože mikroorganismy uvnitř čistírny se při nedostatku vody pojídají navzájem, a tak ztrácejí na objemu. Po zvýšení přítoku pak určitou dobu trvá, než se funkčnost čistírny stabilizuje.
Moderní čističky jsou však řízené mikroprocesorem, nebo je regulován alespoň výkon dmychadla. Dalším typem jsou čistírny diskontinuální (s přerušovaným průtokem), kdy se odpadní vody čistí v aktivační nádrži při jejím naplnění.
Po určité době, kdy je voda vyčištěná, se provzdušňování zastaví na dobu, která je nutná k oddělení aktivovaného kalu od vyčištěné vody a jeho usazení na dně nádrže. Čistá voda se pak odčerpá a nastává cyklus plnění, čištění, usazování a odčerpávání. Nevýhodou je přítomnost čerpadla a elektroinstalace v agresivním prostředí.
Vodu z domovních čistíren je možné využívat k technologickému mytí a zalévání ploch, které nejsou intenzivně využívány. Velmi dobrým nápadem je vytvoření závlahového rozvodu po zahradě pomocí drenážních hadic umístěných těsně pod terénem nebo pod vrstvou kůry.
Odpadní voda se tak užitečně využije, navíc stromy a keře porostou mnohem lépe a rychleji. Pro opětovné využívání vody doporučujeme jako čističku zemní, případně pískový filtr, který upraví vodu na parametry, které má užitková voda. Zároveň je možné vodu dezinfikovat.
• účinnost čištění větší než 95 %
• nehlučný chod
• spotřeba energie menší než 1 kWh/m3 vyčištěné vody
• parotěsné provedení, které vyloučí zápach v okolí čistírny
• schopnost dlouhodobé funkce bez přítoku splašků na rekreačních objektech
• schopnost zvládnout nárazový přítok - denní množství v průběhu asi 4 hodin
• bezobslužný provoz
• minimální nároky na údržbu
• žádná mimořádná opatření na zimní provoz
• minimální nebo žádné nároky na odborný servis
• použití výhradně nekorodujících materiálů
• skladování odpadních produktů čištění přinejmenším na 3 měsíce provozu čističky a možnost jejich jednoduchého vyjmutí bez použití fekálního vozu
• automatická kontrola správné funkce čistírny - nejlepší přenosem signálu do přilehlé nemovitosti
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu