Jak nanést na stěny sanační omítku?

Důležitou moderní doplňkovou metodou sanace vlhkého zdiva je jejich omítnutí sanační omítkou (sanačním systémem), která je nenasákavá a ve velkém rozsahu propouští vodní páry.

Sanační omítkové systémy se používají jako součást komplexního způsobu sanace vlhkého zdiva a omítek poškozených vlhkostí, solemi nebo špinavou atmosférou. Nedoporučujeme je používat samostatně, bez odstranění prvotní příčiny vlhnutí. Samotné sanační omítkové systémy totiž neřeší všechny vlhkostní problémy stavby. Proto by se měli používat v kombinaci s některými dalšími způsoby vlhkostní sanace (včetně injektáže) a s technicky výhodnými stavebními úpravami.

 

Soli a vlhkost

Při odpařování vody s obsahem rozpuštěných solí dochází i po aplikaci nástřiku k jejich krystalizaci, dokud se nedosáhne ustálená vlhkost zdiva. Krystaly zaplňují póry a vytvářejí na povrchu stěny solné výkvěty. Spolu s účinky mrazu narušují vlhké zdivo a omítku a časem způsobují jejich destrukci. Zejména ve sklepních prostorách a v soklových částech jsou na zdivu, resp. na omítkách patrné vlhké mapy se solnými výkvěty, které esteticky poškozují povrch, a to tak že nasávají vlhkost ze vzduchu, způsobují vlhnutí stěny.

 

Ochrana zdiva

Sanační omítkové systémy pomáhají vypařování vody a díky speciální struktuře omítek zabraňuje solím pronikat na povrch. Ukládá se do spodní vrstvy omítky, čímž se prodlužuje životnost povrchové úpravy stěny. Sanační omítkové systémy se skládají z několika vrstev omítek odlišného složení, které plní specifickou funkci. Sanační omítky jsou vysoce difúzní, tedy umožňují dobré odpařování vody ze zdiva. Přitom jsou vodoodpudivé. Díky kontrolované průmyslové výrobě mají hotové omítkové směsi zaručené deklarované vlastnosti. Druh sanačního omítkového systému nebo množství a druh rozpuštěných solí (zjišťuje se laboratorními zkouškami) určí specialista na základě průzkumu objektu a stupně provlhnutí zdiva.

 

Podklad

Před nanášením sanačních omítky odstraníme původní omítku nad úroveň viditelného provlhnutí stěny alespoň o tloušťku zdiva. Spáry ve zdivu vyškrábeme až do hloubky 20 mm. Potom dozdíme a opravíme poškozené části a vyplníme hrubé nerovnosti. Zdivo důkladně očistíme od prachu, úlomků a nesoudržných částí (například drátěným kartáčem). Při nanášení vysoce difúzních, tzv.. odvlhčovacích omítek podklad důkladně hloubkově navlhčíme.

 

Nanášení sanačních systémů v interiéru

1. Původní omítku odstraníme například bouracím kladivem, resp. ji oboucháme ručně.

2. Ze spár ručně odstraníme maltu až do hloubky 2 cm.

3. Podklad musí být čistý. Vlhčíme ho zejména při vyšších teplotách, aby neodebíral vodu z nástřiku.

4. Nástřik nanášíme zednickou lžící, vhodné je pomoci si i naběračkou. Nemusíme ho nanášet celoplošně

5. Při přerušení práce na delší dobu můžeme suchý přednástřik navlhčit.

6. Naneseme spodní podkladovou, resp. jadernou vrstvu omítky.

7. Jadernou vrstvu stáhneme latí, ale povrch neuhlazujeme. Necháme ji vyzrát (1 den na 1 mm tloušťky).

8. Před nanesením vrchní omítky musíme rohovitý povrch zdrsnit a začistíme.

9. Vrchní vrstvu sanačních omítky nanášíme v tloušťce asi 3 mm.

10. Povrch omítky upravíme filcovým, gumovým nebo molitanovými hladítkem.

 

Upozornění

Otlučené staré omítky a stavební suti okamžitě odvážíme. Nikdy je nepoužíváme na zasypání, resp. na náspy poblíž zdiva. Soli v nich obsažené by se mohly znovu vylouhovat a znovu vniknout do stěn. Některé sanační systémy vyžadují, aby elektroinstalační a jiné vedení nebyly ve zdivu upevněny materiály s obsahem sádry.

 

Příprava a zpracování směsi

Směs na zpracování připravíme smícháním suché omítkové směsi s vodou. Používáme přitom běžnou míchačku nebo nádobu s rychloběžných míchadlem. Nesprávné množství přidané vody snižuje funkčnost omítky.

 

Přednástřik

Rozmíchanou jemnou směs nanášíme ručně nebo strojově. Zdivo stačí pokrýt jen zpolovice, jelikož přednástřik slouží pro lepší přilnavost další vrstvy. Suchý povrch zdiva vystavený přímému slunci před nanášením nástřiku trochu navlhčíme, aby čerstvě nanesená směs měla dostatek vlhkosti, správnou teplotu a "nezahořela". V opačném případě by přednástřik mohl ztratit své dobré difúzní vlastnosti.

 

Podpůrná a vyrovnávací omítka

Touto vrstvou vyrovnáme hrubé nerovnosti. Slouží k akumulaci solí. V některých případech ji můžeme vynechat. Naneseme ji v tloušťce podle doporučení výrobce, stáhneme ji do roviny a její povrch zdrsníme. Podkladovou, jakož i další nanášené vrstvy musíme nechat dobře vyzrát, přibližně 1 den na 1 mm tloušťky omítky (i v létě!).

 

Jaderná omítka

Většinou jde o nejtlustší vrstvu sanačního systému. Nanáší se ve více vrstvách s tloušťkou okolo 20 až 30 mm. Omítku neuhlazujeme, jen ji vyrovnáme latí, abychom zachovali její porézní strukturu.

 

Vrchní omítka

Tenká vrstva má tloušťku do 3 až 5 mm. Nanášíme ji a roztahuje hladítkem z plastu nebo z nerezavějící oceli. Strukturu zase plastovými, respektive hladítkem s gumovým, pěnovým nebo filcovým povrchem.

 

Sanační omítkové systémy v exteriéru zhotovíme stejně jako uvnitř. Teplota při nanášení a zrání omítky však nesmí klesnout pod 5 ° C.

1. Původní omítku odstraníme a maltu vyškrábeme ze spár.

2. Podklad zbavíme prachu a nečistot.

3. Příliš hluboké nerovnosti vyzdíme, případně vyrovnáme maltou.

4. Potom naneseme celoplošně nebo přerušovaně (záleží na konkrétním systému) nástřik.

5. Rohovitý suchý nástřik před nanesením další vrstvy navlhčíme zednickým štětcem.

6. V soklové oblasti stěny použijeme zvláštní materiály. Naneseme jadernou vrstvu a vyrovnáme ji latí.

7. Po vodorovném zdrsnění a částečném zavadnutí můžeme nanášet další vrstvy jaderné omítky (pokud potřebujeme mít hrubší omítku). Před nanesením vrchní omítky musí vrstva zrát 7 dnů na 1 cm tloušťky omítky.

8. Na jadernou vrstvu naneseme jemnější svrchní omítku. Nejprve ji naneseme v tenké vrstvě ocelovým hladítkem.

9. Dále ji můžeme nahazovat lžičkou.

10. Vyrovnáme ji latí. Po přiměřeném zatuhnutí povrch omítky vyhladíme vhodným hladítkem. Povrch lze dále zjemnit jemnou štukovou omítkou nebo natřít fasádní barvou.

 

Nátěr

I tuto finální vrstvu nanášíme na vyzrálou omítku. Nesmí zabraňovat odpařování vody z hlubších vrstev. Nejlepší je, pokud použijeme barvy, které doporučuje výrobce sanačního omítkového systému - obvykle vápenné, silikátové nebo silikonové. Materiály s akrylátovým pojivem nedoporučujeme.

 

Speciální sanační omítky

Při přípravě sanačních systémů nízko nad okolním terénem využijeme speciální omítku na sokly, tzv.. soklová omítka. Splňuje požadavky zvýšené pevnosti, tvrdosti a odolnosti proti stříkající vodě. Vápenná sanační omítka je určena zejména do interiérů jako jaderná vrstva, v některých případech i do exteriérů (na památkově chráněné objekty).

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Jak na povrchovou úpravu stěn?

Povrchová úprava stěn, to je nepřeberné množství možností. Současným trendem jsou kreativní úpravy stěn, z nichž...
více…

Jak na omítání stěn a stropů?

Úprava interiérových stěn zahrnuje v sobě nespočetné množství možností. Správnou volbou omítek, běžných i...
více…

Jak na zpevňování omítek - penetrace?

Pačokování Pačokováním se rozumí provedení nátěrů povrchů vnitřních (stěny, stropy, schodiště)...
více…

Jak na desinfekci, izolaci a plísně na vnitřních omítkách?

Dezinfekce, izolace, plísně a jejich odstraňování. Dezinfekce Při výskytu nakažlivé choroby a při...
více…

Sádrokarton není jen provizorní řešení, proto jeho obliba oprávněně roste

Sádrokartonové příčky mnozí považují za provizorní řešení, paradoxně pro jejich přednosti - rychlou a suchou...
více…

Plochá střecha - kvalita, hydroizolace a životnost

Samozřejmostí současných střech je, že splňují svou prvořadou úlohu - ochranu interiéru před atmosférickými...
více…

Když omítka nedrží aneb Jak předcházet opadávání a trhlinám

Poruchy povrchů staveb nejsou bohužel nic neobvyklého. Ny mysli máme dva druhy problémů - odpadávání omítky a vznik...
více…

Vybíráme rodinný dům

Obytné domy patří mezi základní typy budov, které se v zástavbě vyskytují nejčastěji. Charakter obytné zástavby se...
více…

Výměníky tepla - deskové a spirálové

Výměníky tepla jsou zařízení, která zprostředkují výměnu tepla mezi teplonosnými médii (plyn, kapalina). Dělí se...
více…

Vzduchotěsnost stavby a její kontrola

Netěsnosti ve stavební konstrukci mohou výrazně ovlivnit tepelné ztráty, povrchové teploty, vlhkostní režim konstrukce...
více…