Jak na dřevěné exteriérové obklady?
Správné použití dřevěných exteriérových obkladů předpokládá znalost podmínek namáhání a specifických vlastností dřeva a materiálů na bázi dřeva.
Při volbě druhu dřeva rozhodují tato obecná kritéria:
- Prostředí stavby,
- Geometrie budovy,
- Představy architekta a investora,
- Povětrnostní podmínky a jejich vliv na namáhání stavby,
- Požadavky na povrch zvoleného dřeva a jeho snadná údržba,
- Stavební předpisy,
- Tepelná izolace,
- Protipožární ochrana,
- Požadavky na spodní konstrukci.
Výběr druhu dřeva a materiálu
Pro dřevěný venkovní obklad se nabízí několik dostupných variant:
- Obklady z masivního dřeva s profilováním,
- Obklady z masivního dřeva s krycími lištami,
- Tlakově impregnované dřevěné obklady,
- Cementovláknité a cementotřískové desky,
- Velkoplošné materiály na bázi dřeva,
- Protlačované vláknitými profily a panely,
- Šindele.
Obklady z masivního dřeva
Na tyto obklady lze použít běžné druhy domácích jehličnatých dřevin (smrk, jedle, borovice, modřín nebo douglaska), z listnatých dřevin splňuje požadavky kladené na exteriérové obklady stěn např.. dub. Při obkladech velmi exponovaných přírodním vlivům je vhodnější používat odolnější druhy exotických dřevin, jako jsou např.. sibiřský modřín, skandinávský smrk nebo červený cedr. Fasádní profily jsou zakončeny lištami, latěmi, případně krycími deskami.
Charakteristika vybraných druhů dřeva
Sibiřský modřín je známý vynikající odolností proti povětrnostním vlivům a dřevokazným houbám. Podle normy EN 350-2 patří sibiřský smrk do 3. až 4. třídy odolnosti. To znamená, že odolává působení povětrnostních vlivů a jeho životnost v přímém kontaktu se zemí je zhruba 5 až 15 let. Chemické ošetření není nutné. Barva dřeva je medovozlatá s červenohnědým odstínem. Sibiřský modřín se dá snadno opracovávat ručním nářadím a dřevoobráběcími stroji. Při instalaci se doporučují předvrtané otvory a použití antikorových šroubů. Sibiřský modřín se suší bez problémů. Pokud je však proces sušení příliš rychlý, mohou se objevit trhliny. Sibiřský modřín není nutné povrchově upravovat. I po letech je stabilní a získává stříbrnou patinu. Při požadavku na stálou barvu je doporučeno ošetřit ho transparentním lakem absorbující UV záření.
Skandinávský smrk patří mezi měkké dřevo. Podle normy EN 350-2 patří do 4. třídy odolnosti. Životnost dřeva v přímém kontaktu se zemí je zhruba 5 až 15 let. Chemické ošetření je nezbytné. Barva dřeva je bíložlutá.
Červený cedr (West red cedar) je dřevo s unikátní rozměrovou stabilitou a přirozenou odolností proti hnilobě. Neobsahuje pryskyřici, málokdy se objeví hrča; to vše dělá z cedru vynikající materiál použitelný při výrobě všech různých fasádních profilů a na vyjádření různých architektonických stylů. Podle normy EN 350-2 patří červený céder do 2. třídy odolnosti. Barva dřeva je červenohnědá. Červený cedr není nutné povrchově upravovat. I po letech je stabilní a získává stříbrnou patinu. Pokud požadujeme stálobarevnost, ošetříme červený cedr transparentním lakem absorbující UV záření.
Obklady z materiálů na bázi dřeva
Z materiálů na bázi dřeva se osvědčily panely vyrobené z dřevěných vláken spojovaných cementem. Výrobky zhotovené pouze ze dřeva, při kterém se jako pojivo používá lepidlo, jsou pro vnější prostředí použitelné jen za určitých podmínek. Povrchové i střední vrstvy prken z masivního nebo mnohovrstevného dřeva je třeba upevnit tak, aby byly odolné proti vodě.
Fasádní a obkladové panely z cementovláknitých desek jsou jedním z výrobků nové generace vyztužených bezazbestových plošných desek. Jsou vyrobené ze směsi siliky a cementu, zpevněné mineralizovaným dřevěným vláknem. Desky jsou nehořlavé a odolné proti hnilobě, plísním a napadení škůdci. Kromě základního využití na konstrukce a obklady vnitřních nebo vnějších stěn a fasád se používají nejen na stavbách, ale napr.. i na podlahy nebo výplně balkonů. Desky mohou mít různé zbarvení, např.. přírodní světle nebo tmavě šedé barvy, zelenou, žlutou, červenou a bílou. Desky lze i barvit. Nevýhodou je, že nemají kresbu dřeva.
Tlakově impregnované dřevěné obklady
Ochranné prostředky na dřevo pronikají dovnitř průřezu dřeva pomocí speciálních tlakových a vakuových postupů. Pro výslednou kvalitu impregnace jsou přitom rozhodující hloubka a množství průniku, kvalitu ovlivňuje i použitý ochranný prostředek na dřevo a druh dřeva. Tlaková impregnace se dělá v impregnačních závodech, které mají k dispozici potřebné technické zařízení. Pro tlakově impregnované fasádní obklady jsou vhodnými druhy dřeva smrk, jedle a borovice. Tlakově impregnované fasádní obklady jsou velmi trvanlivé, s nízkými nároky na údržbu.
Tepelně upravené dřevo
Tepelně upravené dřevo (Thermowood) je nový druh materiálu s inovovanou strukturou dřeva dosaženou tepelnou a vlhkostní úpravou, která pozitivně ovlivňuje a zlepšuje nejen trvanlivost, ale také další fyzikální a mechanické vlastnosti. Thermowood se vyrábí z řeziva běžných dřevin ve speciálních sušících komorách při vysokých teplotách. Upravené dřevo lze použít v interiéru a v exteriéru, např.. na vnější obklady fasád, podlahy, stropy, zahradní nábytek, protihlukové bariéry, prvky saun, na ploty a ohrazení, na terasy, dětská hřiště a podobně.
Podle druhu dřeva, délky a intenzity ošetření dochází vlivem tepelného zpracování dřeva k více či méně výrazným změnám barvy; tepelně upravené dřevo získá až hnědý odstín připomínající tvrdé dřeviny; výsledná intenzita odstínu závisí na teplotě, kterou se na dřevo působí. Během tepelné úpravy je buněčná struktura dřeva změněna tak, že dřevo má větší stabilitu než neupravené běžné dřevo ve stejných klimatických podmínkách prostředí. Rozměrové změny jsou jen poloviční. Tepelné změny zvyšují dobu trvanlivosti na více než 30 let bez použití chemické ochrany.
Thermowood má lepší izolační vlastnosti než běžné dřevo sušené standardním způsobem v komorových sušárnách. Dalším charakteristickým rysem je odstranění (vytěsnění) vší pryskyřice ze dřeva během ošetrovacieho procesu. Tak se snadněji aplikuje povrchová úprava a nedochází k průniku pryskyřice na povrch přes nátěr. V kombinaci se zvýšenou stabilitou a odolností lze díky těmto zásahům snížit nároky na údržbu. Neznamená to však, že tepelně zpracované dřevo je stabilní proti UV záření - k šedivění materiálu dochází stejně jako u přírodního dřeva.
Thermowood lze montovat i pomocí šroubů a spojovacích prvků s vhodnou velikostí. Otvory mají být předvrtány s osazením na zapuštění hlavy šroubů do úrovně povrchu. Šrouby s menším počtem závitů poskytují optimální pevnost spoje. Samořezné šrouby mohou být použity bez předvrtaní. Při aplikaci materiálu ve vlhkém prostředí je třeba použít spojovací kování s antikorozní úpravou. Při zatloukaní spojovacích prvků se doporučuje vyvarovat se úderu kladivem do materiálu.
Protlačované vláknité materiály (profily a panely)
Protlačované vláknité materiály (profily a panely) jsou moderní výrobky použitelné v exteriéru. Materiál vzniká jako kombinace dřevěných vláken a termoplastu vytlačovaného přes kovový profil. Umožňuje zhotovovat různé tvary v jediném výrobním procesu. Materiál je odolný proti povětrnosti a absorpci vody. Přesto, že jde o mladý produkt, v současnosti se z termoplastických vláknitých materiálů vyrábí již řada produktů: podlahy, obklady, zahradní nábytek a ploty, konstrukční a okenní profily, dveřní zárubně, podlahové a stěnové panely.
Z ekologického hlediska jsou Protlačované vláknité materiály zcela bezproblémové. Díky použití 90 až 95% přírodních materiálů (dřevěných vláken) a jen nepatrného množství organických uhlíkatých pojiv má produkce těchto výrobků jasné přednosti oproti ostatním produktům. Recyklovatelnost je snadná a levná, odpadají při ní nákladné procesy na úpravu materiálu před samotnou recyklací.
Výrobky z termoplastických vláknitých materiálů mohou být snadno dezintegrovány (rozsekány) a po následném zahřátí se mohou bezprostředně zpracovat do nových tvarů. Obvykle se povrchové úpravy dělají lakováním, foliováním, potiskem, dýhováním a podobně. Materiál se spojuje obdobně jako ostatní materiály. Profilové a tvarové díly z termoplastických vláknitých materiálů lze řezat, frézovat, brousit a opracovávat běžnými způsoby.
Povrchová úprava
Vnější obklady z neošetřených dřevěných částí mají dlouhou životnost při minimálním udržování. Na vnějších plochách neošetřených materiálů jsou však vlivy povětrnosti poměrně rychle viditelné. U dřevěných obkladů dochází k barevným změnám, a to především vlivem klimatu, orientace na světovou stranu, prečnívajících částí střechy, porostu nebo i vlivem zastínění sousední budovou. Uvnitř jedné fasády se barevné změny mohou projevit rozdílné. Povrchy severních, východních a jižních fasád i obklady ve stínu prečnívajících střech (stejně jako ustupující části fasády, okenní parapety nebo vytvořené vodorovné spáry) jsou světlé až tmavohnědé. Dřevěné části vystavené povětrnosti na západních fasádách jsou oproti tomu při většině klimatických podmínek stříbřité až tmavošedé.
Povrchová úprava výrobků ze dřeva a materiálů na bázi dřeva má mimořádný význam, protože prodlužuje životnost dřeva, zvýrazňuje a dokresluje jeho přirozenou krásu, zlepšuje jeho užitné vlastnosti, případně potlačuje barevné rozdíly. Dá se říci, že povrchová úprava je kabát, který výrobek prodává. Nátěrové látky se dělí podle různých hledisek. Základní dělení je podle intenzity překrytí povrchu. Podle tohoto kritéria se nátěrové látky dělí na:
Transparentní, nepigmentované nátěrové látky - laky:
základní laky - nazývají se také brusné laky nebo základní brusné laky. Platí pro ně elementární požadavky, jako jsou dobrá penetrační schopnost, plnivost, brousitelnosl a přilnavost;
svrchní laky - očekává se od nich hladký vzhled, vyhovující tvrdost, vyhovující fyzikálněmechanické vlastnosti, dobrá odolnost proti působení kapalin, dobrá přilnavost a vyhovující světlostálost;
jednovrstvé laky - plní funkci základních i vrchních laků současně;
Pigmentové nátěrové látky. Zcela zakrývají vzhled podkladu. Dělí se na:
základní barvy - pro ně platí požadavky na vyhovující přilnavost, brousitelnost, plnivost, krytí a odolnost proti rozpouštědlům emitovaným emailem;
svrchní pigmentové nátěrové látky - většinou jde o email, od kterého se vyžadují vyhovující fyzikálněmechanické vlastnosti, tvrdost a odolnost proti působení kapalin, dobrá přilnavost a vyhovující světlostálost;
tmely - splňují požadavky na přilnavost a plnivost.
Lazurovací laky. Jde o nátěrové látky obsahující barvivo nebo mikronizovaný pigment. Pigmenty jsou různobarevné prášky organického a anorganického původu, které se nerozpouští ve filmotvorných látkách ani v rozpouštědlech, například saze, titanová běloba, hliníkové bronzy a azobarviva. Přesto, že lazurovací lak má určitou kryvost, kresba dřeva zůstává po nanesení laku částečně viditelná.
Druhy nátěrových látek
Polyuretanové nátěrové látky (PUR) jsou rozpustitelné nebo vodou ředitelné nátěrové látky, které jsou zpracovávány jako dvousložková nebo jednosložková. Pomocí tužidla u nich dochází k reakci mezi pojivem a izokyanátovou pryskyřicí nebo u jednosložkových látek dochází k vytvrzení vzdušnou vlhkostí. Polyuretanové nátěrové látky vytvoří na dřevě velmi kvalitní povrch s vynikající odolností a s vynikajícími hygienickými vlastnostmi.
Epoxidové dvousložkové nátěrové látky se vyrábějí na bázi nízkomolekulárních epoxidových pryskyřic. Pro vytvrzení se používají tužidla. Nátěry epoxidovými nátěrovými látkami vynikají tvrdostí, odolností proti oděru a působení některých chemikálií. Vyznačují se však nízkou odolností proti ultrafialovému záření - ztrácejí lesk a dochází při nich k "sprašovaní" nátěrů.
Oleje patří k tradičním dokončovacím materiálům a také při rostoucích požadavcích na ekologickou produkci a zdravotní nezávadnost výrobků se stále hojně používají. Oleje silně pronikají do dřeva, a to v závislosti na jeho vlastnostech. Podle množství průniku olejové nátěrové látky je třeba počítat se vznikem tmavších nebo světlejších míst. Jejich aplikace je jednoduchá, ale vyžaduje dodržovat zvláštní bezpečnostní opatření. Pokud nanášíme oleje pomocí textilií, je nutné odkládat je po použití do vědra s vodou, aby vlivem oxidační reakce nedošlo k zahoření. Do skupiny olejových nátěrových látek patří i fermež, což je souhrnný název pro vysychavý a polovysychavý olej upravený sikativy.
Syntetické nátěrové látky jsou látky připravované na bázi alkydových pryskyřic.
Vodou ředitelné nátěrové látky jsou jednosložková a dvousložková. K jednosložkovým, vodou ředitelným nátěrovým látkám patří roztoky akrylátových nebo polyuretanových pryskyřic na bázi vody nebo vodou ředitelné disperze (akrylátové, alkydové, polyvinylacetátové a podobně). Pojem disperze je označení, kdy v jedné tekutině pluje další látka, a to buď pevná látka, pak se nazývá disperze suspenze, nebo jiná tekutina, která se s původní tekutinou smíchá, pak se disperze nazývá emulze. Disperze pojidly tedy rozumějme pojidla tvorené suspendovanými pevnými, někdy i kapalnými částicemi pojiva ředicí. Vodou ředitelné nátěrové látky se velmi často používají k napouštění (penetraci) dřeva pod vodou. Jde o ředitelné emulze a disperzní laky, lazury a krycí barvy a emaily. Napouštědlo lze použít i pod syntetické a olejové nátěrové látky.
Velká penetrační schopnost napouštědla umožňuje lepší rozložení ochranných látek ve dřevě, a tak i účinnější ochranu. Navíc penetrace dokonale zpevní dřevní vlákna, takže se dá povrch dřeva lépe vybrousit. Penetrační látka obsahuje přísady, které působí proti dřevokazným a dřevo sbarvujícím houbám a plísním (proti hnilobě). Vyrábějí se v několika odstínech, např.. palisander, světlý dub, tmavý dub, mahagon, borovice pinie a jiné, také jako bezbarvé. Lazurovací laky na bázi vodou emulgovatelných pryskyřic se mohou nanášet na penetrační základ nebo bez něj. Vodou ředitelné laky jsou hrubovrstvé, bezbarvé a absorbující UV záření. Nátěr je trvale pružný, rychle zasychá, odpuzuje vodu, má výbornou přilnavost k podkladu, dobře se roztéká a snadno se nanáší. Absorbér ultrafialového záření a speciální látky chrání dřevo před účinky ultrafialového záření a před povětrnostními vlivy.
Bezbarvé lazury nebo laky nejsou do exteriéru vždy vhodné. Nedostatečný ochranný účinek proti UV záření omezuje trvanlivost podle intenzity povětrnosti na 1 až 2 roky. Pokud je obklad bezpečně chráněn proti přímému působení povětrnosti, lze oddálit jeho šednutí.
Tenká lazura je nátěrová látka, která částečně pronikne do dřeva při dvojím ošetření. Textura dřeva zůstává jasně viditelná. Trvanlivost při přímém působení povětrnosti a jižní a západní expozici je přibližně 2 až 4 roky. Čím více je lazura pigmentovaná, tím vyšší je ochrana proti degradaci světlem a stálost barvy. Náklady na renovaci jsou nízké. Hrubovrstvová lazura je nátěrová látka, která jen málo vniká do dřeva při dvojitém použití. Textura dřeva zůstává viditelná pouze jako reliéf. Trvanlivost při přímém působení povětrnosti a jižní a západní expozici je přibližně 3 až 6 let.
Laky a krycí nátěry pronikají do dřeva málo nebo vůbec nepronikají. Trvanlivost při přímém působení povětrnosti a jižní a západní expozici je přibližně 6 až 12 let. Náklady na renovaci jsou vysoké. Krycí laky vytvářejí jednotně zbarvené povrchy. Poskytují velmi dobrou ochranu proti UV záření, a proto jsou trvanlivé. Tloušťka vrstvy výrazně ovlivňuje ochranu proti vlhkosti a chování nátěrů při povětrnosti. Tmavé nátěry podmiňují účinkem slunečního záření vyšší povrchové teploty, a tak i větší deformace.
Všechny podklady pod nátěr musí být suché, hladké, čisté, zbavené mastnot a silikonů. Povrch se před nanášením brousí brusným papírem č.. 60 až 120. Tmavší (šedá) místa dřeva musí být před nátěrem odstraněny vybroušením. Znovu se musí vybrousit zejména dřevo, které bylo delší dobu vystaveno povětrnostním vlivům a po vybroušení nebylo natřené. Vlhkost dřeva smí být nejvýše 12%. Staré nátěry se opravují tak, že dobře přilnavý bezbarvý nátěr dřeva se očistí od mechanických nečistot a obrousí se brusným papírem č.. 80 až 120. Poškozená místa a zvětrané dřevo (včetně hub a řas) se odstraní až na zdravé dřevo. Nátěr dřeva se špatnou přilnavostí se odstraní.
Za nejvhodnější povrchovou úpravu obložení z palubových desek v exteriéru lze považovat aplikaci tenkovrstvého lazúrovacího laku zejména pro snadnou údržbu, obnovu povrchové úpravy opětovným napouštěním. Je pravda, že hrubovrstvové laky (lazury) mají předpokládanou životnost podle podmínek asi o 2 až 3 roky delší, ale obnova popraskání a odlupujícího se nátěru je značně pracným.
