Jak na dřevěné interiérové obklady?
Dřevo a materiály na bázi dřeva se stále využívají nejen při zařizování interiéru, výrobě nábytku a bytových doplňků, ale i při zhotovování obkladů. Není důležité, zda jde o dřevostavby nebo zděný dům, dobře provedeným obkladem lze výrazně změnit prostředí interiéru. Podmínkou je správná volba druhu obkladu, jeho materiálu, použité povrchové úpravy, jako i skutečnost, zda montáž (realizaci) budeme dělat sami, nebo ji svěříte do rukou profesionála. Na to, aby realizace proběhla podle očekávání a obložení bylo po technické stránce kvalitně montážně zpracované, potřebujeme kvalitní nářadí, spojovací prostředky, zkušenosti a velkou dávku trpělivosti.
Použití v interiéru - architektonický význam obkladu
Ačkoli se obklady používají i pro vnější stěny, dále se budeme věnovat pouze použití dřevěného obložení v interiéru. Dřevěný obklad není záležitostí módy. Obložením stěn a stropů i mnohých konstrukcí měníme vzhled interiéru a tím i jeho architektonické působení. Použitými materiály pak ovlivňujeme pocity a psychiku uživatelů prostoru.
V interiéru působí dřevěné obklady esteticky - zvláště kazetové či tabulové obklady mají velmi dekorativní účinek. Výsledný efekt obložení ovlivňují rozměry místnosti, účel, vynaložená námaha a samozřejmě cena za dřevo a odvedená práce. Podle toho, jak je obložení členěné, mění se dojem z délky, šířky a výšky místnosti. Pokud dáme obklad ve svislém směru, prostor se zdá být vyšší, kratší a užší. Vodorovné členění vyvolává dojem nižšího, delšího, případně širšího prostoru. Rozdělení na velké plochy prostor opticky zmenšuje, a naopak, obklad rozdělený na malé plochy prostor opticky zvětšuje.
Pokud jsou stěny obloženy dřevem až ke stropu, prostor také vypadá menší. Proto se malé prostory obkládají pouze do určité výše, kterou nelze libovolně měnit. Výhodné je dále rozvinout již hotové vodorovné členění v interiéru, například okenní římsy a příčky nebo dveřní obložení. V žádném případě nemá obložení sahat do poloviny stěny.
Účel obkladu
Obkládání stěn se považuje za velmi účelné. Zvyšuje mechanickou odolnost povrchu zdí nebo odolnost proti vlhkosti, tepelnou či zvukovou izolaci - s obložením se setkáváme v divadlech, kinosále, hudebních sálech a podobně. V restauračních prostorách se na zvýšení ochrany jejich povrchu a jednodušší udržování hygieny mohou stěny obkládat.
Pokud potřebujeme obložit stěny a panely, a přitom znásobit akustický efekt, to vše navíc bez rezignace na dizajnové nároky na interiér, je k dispozici systém Oberflex (Akustika-Oberflex). Součástí systému Oberflex jsou akustické standardizované dřevěné obklady Ober Compact, jejichž základem je laminát z pravého dřeva s povrchem Oberflex. Další druhy dřeva, rozměry či různé perforace nabízejí akustické dřevěné obklady Obersound, které se vyrábějí podle požadavků zákazníků. Akustické vlastnosti zajišťují různé perforace (kruhová, oválná) dřevěných obkladů, které lze doplnit i akustickým rounem.
Jaké dřevěné materiály jsou k dispozici
V našem prostředí je dřevo snadno dostupným materiálem s vyhovujícími technologickými a technicko-fyzikálními vlastnostmi. Díky příznivému působení na psychiku člověka svojí barvou, strukturou a vůní se už celá staletí využívá v interiérech a exteriérech. Z interiérů, kde je přítomno dřevo, vyzařuje teplo a klid.
Pro obklady stěn se nejčastěji používá masivní smrk (světlé, velmi smolné dřevo), borovice (žloutnoucí běl, načervenalé až hnědé jádro), modřín (stejně žloutnoucí běl a načervenalé, hnědé až červenofialové jádro), jedle (šedobílá až hnědosivá), lípa (žlutá až hnědobílá) , bříza (žlutá, šedá nebo hnědobílá), dub (žloutnoucí až světlehnědý běl, světlé jádro). Z tropických dřevin se často používá tík (s bělavou a šedou bělý, zlatožluté až hnědozelené jádro). K dispozici jsou i materiály na bázi dřeva - plošné aglomerované materiály jako DVD, OSB, MDF. Za zmínku stojí i využití překližky a laťovky.
Dřevěné obložení - konstrukce a její principy
Podle způsobu konstrukce rozlišujeme tyto typy obložení stěn:
Obklady z prken a vlysů
Toto obložení se dá vyrobit s masivu s rovnými nebo sraženými hranami. Desky se přibíjí na latě upevněné na stěně. Pokud upevnění nemá být vidět, používají se profilované sponky. U nízkých obložení stačí spojit desky na pero s drážkovými soklovými a vrchními krycími lištami a pomocí nich prkna připevnit. Pěkný vzhled obložení předpokládá správnou volbu dřeva, vhodné členění a profilování. Působivé stínování vzniká např. při různě překládaných prknech.
Obklady členěné jako vlysy se nazývají vlysové. Jednoduché obložení tohoto druhu lze vyrobit z přiměřeně tvarovaných a drážkovaných úzkých prvků (vlysů), které se upevní podobně jako desky se spojem na pero a drážku. Zvláštní druhy vlysového obložení se zhotovují z lišt spojených na pero nebo půldrážce, které se na zadní stranu připevní na konstrukční spodní rám či lišty. Tím vznikne uzavřené obložení. Při otevřeném vlysovém obložení se vlysy na zadní straně přišroubují s odstupem k deskám. Pokud jsou mezistropy z jiného dřeva či v jiné barvě než vlysy, vznikne originální celek. Vlysová obložení jsou vhodná především na klenuté stěny a sloupy.
Rámové obklady
Toto obložení tvoří soustava rámů a příslušných výplní z dýhovaných desek, případně materiálů na bázi dřeva. Výplně vložené do rámů mohou být překryty lištami, v takovém případě nimi lze celek ještě zvýraznit. Jednodušší úpravu povrchových ploch umožňuje upevnění pomocí půldrážky a upevňovací lišty. Použitím profilovaných lišt se poté zdůrazňuje členění celého obložení. Vnitřní a vnější rohy rámů se navzájem spojují buď na pero a drážku, nebo půldrážku.
Tabulové obklady
Při výrobě tabulového obložení je vhodné použít dýhované nebo laminované překližkové či dřevotřískové desky. Tyto dovolují členění stěn na velké plochy, protože nebobtnají ani nesesychají vůbec, případně jen minimálně. Prefabrikované obkladové tabule se zpravidla označují jako panely. Jsou to desky z dřevěných materiálů, dýhované ušlechtilým dřevem nebo laminované a na bocích opracované tak, aby byly připraveny k montáži. Vnitřní a vnější rohy se při těchto prefabrikovaných obloženích zpracovávají pomocí zvláštních profilů.
Stropní obklady
Stropní obložení se skládají z nosné konstrukce a obkladu. Nosnou konstrukci lze upevnit přímo pod hrubý strop. V mimořádně vysokých místnostech se může při obkládání klimatizace nebo instalačního vedení nosná konstrukce zavěsit níže pod strop. Pro zaměření roviny takového zavěšení se používá otočný laser. Když je zaměřovací přístroj nastaven, vychází z něho vodorovný paprsek, který při otočných laserech rotuje kolem přístroje a tím vytyčuje rovinu zavěšení. Tento přístroj je naprosto přesný. Nosnou konstrukci je třeba dostatečně připevnit, protože na ní spočívá celá hmotnost stropního obložení. Konstrukce je navíc namáhaná otřesy, zejména u stropů, po nichž se často chodí. Proto se nosné konstrukce nesmějí nastřelit.
Vrstva obkladu se připevňuje k nosné konstrukci neviditelně. Pro montáž stropního obložení je nutné použít dokonale suché dřevo, protože pod stropem je vzduch nejteplejší a suchý. Stropní obklady se mají důkladně připravit již v dílně, aby následná montáž byla co nejjednodušší. Obklad může být členěn a vyroben z různého materiálu včetně rozmanitých barevných odlišností. Trh nabízí pestrou řadu prefabrikovaných dílů z vrstveného dřeva, které lze bez dalšího opracování připevnit na nosnou konstrukci. Rozlišujeme stropní obklady z desek, tabulí a kazetové stropní obklady.
Obklad trámových stropů
Trámové stropy jsou stropy, z nichž vystupují trámy nebo obložení tvoří falešný trám. U pravých trámových stropů se používají plné masivní trámy, které nesou váhu stropu. Z estetických důvodů se někdy neopracované trámy obkládají prkny nebo dýhovanými materiály. Na tomto nosném základě leží vlastní konstrukce stropu zhotovená z prken, tepelné a zvukové izolace. Falešné trámy se připevňují na omítnutý strop, omítnuté plochy přitom zůstávají viditelné. Tyto trámy lze připevnit i na hrubý strop a jednotlivá pole obložit prvky či deskami. Ve všech případech je třeba, aby viditelné plochy masivních i falešných trámů a obkladů polí byly kvalitně opracovány frézováním a broušením. Důležitá je také povrchová úprava mořením, patinovaním a lakováním. Často se u těchto nátěrů vyžaduje kvalita srovnatelná s nábytkem. Nátěry je vhodné nanášet před montáží v dílně nebo na místě.
Stropní obklad z prken
U stropů z prken je celá stropní plocha obložená prkny. Ty mohou být spojeny na pero, na pero s drážkou, na půldrážce, přeplátovaním, nebo uloženy s mezerami přes sebe. Na překrytí spár jsou vhodné krycí lišty nebo profilované lišty zasunuté v drážce. Desky se upevňují na nosnou konstrukci z latí, které jsou umístěné na masivním stropu či stropních trámech. Viditelné upevnění prken se provádí pomocí hřebíků nebo vrutů, neviditelně lze prkna připevnit zvláštními profilovanými příchytkami. Nejčastěji se na stropy z prken používají palubovky o tloušťce 15 až 22 mm spojené na pero a drážku. Na LVL nosnou konstrukci se připevňují pomocí hřebíků nebo sponek neviditelně uložených v drážce palubovky. Opět je důležité kvalitní zhotovení povrchové úpravy a začištění spár obkladu stropu a svislých stěn.
Stropní obklad z tabulí
Tabulové stropy se zpravidla vyrábějí z dřevěných materiálů dýhovaných nebo povrchově upravovaných, například laminováním. Stropní obložení je členěné pomocí viditelných či přiznaných spár mezi hranami tabulí. Jednotlivé tabule lze spojovat na pero a připojovat pomocí spon, ocelových příchytek či hřebíků do drážek na nosnou konstrukci.
Stropní obklad z kazet
Jako kazetové stropy rozumíme stropní obložení s čtvercovými nebo pravoúhlými, plasticky uspořádanými poli (kazetami). Hranice mezi kazetami tvoří lišty, rámy, luby (vlysy), případně falešné trámy. Ploché kazety lze vyrobit pomocí rámové konstrukce. Plastičtější hlubší kazety s tenkými žebry lze vytvořit pomocí lišt. U mimořádně velkých a těžkých kazet se vyplatí vyrobit každou zvlášť a po jedné je připevnit na strop.
Akustický stropní obklad
Stropní obložení pohlcující zvuk nazýváme akustické, protože absorbuje vzniklé zvukové vlny. Většinou se k tomuto účelu používá přerušovaná vrchní obkladová vrstva a podkladová vrstva z porézních materiálů, které pohlcují zvuk. Aby byla obkladová vrstva dobře izolovaná, aplikují se různé systémy upevnění; obklad se například klade na další vrstvu z izolační vlny.
Konstrukce větracího stropu
Větrací stropy tohoto typu přivádějí do místnosti čerstvý vzduch vedený stropními dutinami klimatizačních zařízení. Na to obvykle slouží profily s drobnými otvory, které se zasouvají do spár oddělujících obkladové desky. Větrací stropy je třeba plánovat ve spolupráci s klimatizačními techniky, kteří musí vypočítat potřebné množství čerstvého vzduchu na celkový objem místnosti ohledem na její účel.
Obklad koupelen a sprchových koutů
Na stále častější obložení koupelen se používá týkové dřevo. Týk má specifické vlastnosti, které umožňují jeho instalaci ve vlhkých prostorách koupelen. Odolává vlhkosti, plísni, nemění barvu, má vysokou odolnost proti chemickým prostředkům. Vyznačuje se vysokou rezistencí proti kyselinám a zásadám a má i vysokou požární odolnost, takže nemusíme mít obavy obložit týkovým dřevem přímo sprchový kout či vanu.
Montáž obkladu v interiéru
Obložení se většinou klade na neomítnuté stěny. Předpokladem však je, aby byly stěny dokonale suché a interiér vhodně temperovaný. Na obklad stěn a stropů nesmí působit vlhkost stoupající od země ani kondenzovaná voda. Obložení by nemělo být připevněno bezprostředně na zeď nebo omítku, vhodné je nechat mezeru 20 až 30 mm. Tato mezera vznikne díky nosné konstrukci, na kterou se obložení připevňuje. Nosná konstrukce se zhotovuje z latí nebo montážních rámů, které se na stěnu připevňují pomocí šroubů a příchytek.
Konstrukce tak slouží k vyrovnání nerovnosti zdí a k upevňování obkladové vrstvy. Vodorovné a svislé prvky nosné konstrukce je třeba během montáže překontrolovat zednickým pravítkem a vodováhou, aby bylo vše v rovině. Prostor mezi obložením a stěnou slouží jako vzduchový polštář zabraňující tepelným ztrátám. Pokud jsou v obložení z vrchu a zespodu ponechány otvory, může se vzduch pravidelně obměňovat. Tyto otvory jsou nezbytné v případě vlhkosti.
Nosná konstrukce se zpravidla upevňuje pomocí hmoždinek z kovu nebo plastu zasouvaných do přesně vyvrtaných otvorů. Otvory se vrtají elektrickou příklepovou vrtačkou. Pro vrtání je nutný vrták, který je šroubovitý a má hrany z tvrdého kovu. Průměr otvoru by měl být asi o 0,5 mm větší než průměr příchytky. Úchytky se při zatahování šrouby roztáhnou; tak dojde k pevnému spojení s vrtacím otvorem a stěnou. Plastové příchytky se nesmí používat společně se šrouby s řeznými závity. Pro montáž rámu a latí přímo na zdivo jsou vhodné plastové příchytky s prodlouženým svorníkem, které vyplní i otvor vyvrtaný v latích.
Vrtání otvoru v dřevěné nosné konstrukci a zdi se při použití plastových příchytek dá provést současně. Na trhu je i řada speciálních upevňovacích kolíků se šrouby, kterými se vzájemně nastaví vzdálenost latí od stěny.
Povrchové dokončení dřevěných obkladů
Obklad můžeme i barevně sladit s interiérem. Na povrchovou úpravu přírodního dřeva se nejčastěji používá tekuté mořidlo, které přirozeně vynikne v kresbě materiálu. Jednotlivé odstíny se mohou navzájem překrývat. Konečnou povrchovou úpravou bývá lakování nebo voskování. Pro lakování se používá vodou ředitelný nábytkový lak s vyhovujícími mechanickými a chemickými vlastnostmi. Je vhodný pro povrchovou úpravu nábytku, vnitřní úpravu nábytku a obložení stěn.
Speciální úpravou dřevěných povrchů obkladů, trámů a podlah je kartáčování. Tato technika je založena na mechanickém odstranění měkčí části letokruhů, tzv.. jarního dřeva. Díky této operaci na takto upravené ploše vystupuje textura dřeva a při následné úpravě voskem či olejem vzniká zcela jedinečný, nezaměnitelný povrch s nádechem starobylosti. Kefuje se zpravidla dřevo smrku, dubu a modřínu.
V každém případě je důležité správně zvolit druh obkladu, materiál, povrchovou úpravu a také zvážit, zda se do obkladu pustíte sami, nebo montáž svěříte profesionálům. Pro úspěšné zvládnutí je třeba být vybaven kvalitním nářadím, zkušenostmi a spoustou trpělivosti.
Autor: Martina Dvořáková
