Jaké přípravné práce se provádí na omítkách?
Dezinfekce, izolace, odstraňování plísní, zpevňování (penetrace), mydlení, sádrování, odstraňování tapet.
Dezinfekce
- při výskytu nakažlivé choroby a při silném znečištění stěn v důsledku nedodržování hygieny použijeme účinný dezinfekční prostředek. Tyto prostředky hubí bakterie a plísně na povrchu i pod povrchem zdiva (Lyzol, Chloramin B, Savo, Krezol), musíme se řídit doporučením výrobce.
Dezinfekční prostředky přidáváme do vody, se kterou namočíme malbu před škrábáním, starou malbu vždy odstraníme. Při zjištění výskytu nebezpečí nakažlivé choroby (např. žloutenka) dezinfekční práce provádějí odborníci z hygienické stanice.
Izolace
V místnosti s tabákovým kouřem nasáknou spolu se vzdušnou vlhkostí i nikotin a dehet z kouře. Malby v místnostech žloutnou a jsou skvrnité. Omítky mohou být také promočeny vodou, protečením vody vznikají skvrny a mapy. V současné době se používají speciálně vyvinuté sanační soli (Telsal V 2002). Jsou rozpustné ve vodě, zachovávají omítce prodyšnost a spolehlivě izolují uvedené druhy skvrn. Zakouřené místnosti natíráme roztokem celoplošně – 1kg na 5l vody, není jedovatý . Při práci používáme gumové rukavice a ochranné brýle. Skvrny na omítce od oleje a tuků odstraníme vymytím pomocí kartáče a silného roztoku saponátu nebo sody.
Izolace promočené omítky
Izolaci omítky můžeme provádět až po úplném vyschnutí zdiva. Z postiženého místa odstraníme starou malbu. Skvrnu natřeme roztokem soli Tesal. Po zaschnutí provedeme zkušební nátěr, pokud skvrna proniká, izolaci opakujeme.
Odstraňování plísní
Plísně jsou mimořádně životaschopné, ke svému růstu potřebují vlhkost. Při vdechování plísní může vzniknout alergie.
Černá plíseň – vyskytuje se v interiéru tam, kde se vytváří vlhkost na povrchu omítky. Vlhkost vzniká vzlínáním ze základů při porušené vodorovné izolaci. Plíseň může vznikat také v místnosti s vysokou vlhkostí – koupelny, prádelny, sprchy.
Plísně nesmíme nikdy seškrabovat, ani jinak mechanicky odstraňovat. K odstranění plísní použijeme některé z přípravků (Schimel stop, Falbor), které plíseň po několika minutách zahubí. Některé přípravky obsahují bělicí složku, takže nemusíme malbu ani obnovovat.
Příčiny výskytu plísní
Hlavní příčinou rozvoje plísní v bytech je zvýšená vlhkost objektu, kdy dochází k narušení rovnováhy mezi zdrojem a odvodem vlhkosti, a tak je narušeno vnitřní klima budovy.
Nejčastější příčinou vlhkosti bývá:
- zatékání dešťové vody
- vzlínání zemní vlhkosti
- zatékání sanitárních instalací
Vlhkost způsobená činností uživatelů (vařením, koupáním, praním a sušením prádla) se projevuje zejména u menších prostor v souvislosti s nedostatečným větráním (koupelna, kuchyň).
Likvidace plísní
K odstranění plísní se používají fungicidní (protiplísňové) přípravky, které jsou účinné jen tehdy, je-li vhodně zvolený přípravek správně aplikován. Plísně nesmíme nikdy seškrabovat, ani jinak mechanicky odstraňovat. Protiplísňový účinek v dezinfekčních přípravcích zajišťují určité chemické látky (aktivní chlor, aldehydy a jejich deriváty, alkoholy, kvartérní amoniové sloučeniny, organické kyseliny, peroxosloučeniny). K odstranění plísní použijeme některé z přípravků (Schimel stop, Falbor), které plíseň po několika minutách zahubí. Některé přípravky obsahují bělicí složku, takže nemusíme malbu ani obnovovat.
Přípravky se aplikují ve třech fázích:
- hubení plísně
- preventivní složka s dlouhodobým účinkem
- antikondenzační vrstva, která vyrovnává teplotu stěny a okolního prostředí, aby se zabránilo kondenzaci vzdušné vlhkosti.
Protiplísňový nástřik provádíme pomocí mechanického rozprašovače, ze vzdálenosti 20 – 30 cm od místa. Dezinfekční prostředek se volí podle rozsahu postižení, druhu postiženého materiálu a prostředí, kde se plíseň vyskytuje. V případě pochybností, jaký přípravek zvolit, se vyplatí konzultace s odborníky (potřebné informace lze získat na hygienické stanici, hygienická služba může provést mikrobiologickou kontrolu vnitřního ovzduší).
Je třeba vědět, že dezinfekce znamená jen dočasné a jednorázové odstranění plísně. Trvalé odstranění plísně je možné až po zjištění primární příčiny vzniku plísně a jejím odstranění.
Zpevňování omítky pačokováním
Pačok je vápeno-mýdlový roztok nebo vápenné mléko. Pačokováním vyhlazujeme nové obroušené omítky nebo je zpevňujeme, aby odolávaly povětrnostním vlivům. Pačok používáme řídký! Zaléváme jím mírné nerovnosti a trhliny. Pačokujeme zásadně 2x ! Vápeno-mýdlový roztok používáme pro zpevnění vnitřních omítek.
Nátěr vápnem (pačokování) je potřebné před vlastním vymalováním nechat vyzrát cca 4 týdny. Penetrace není vždy nutná, slouží zejména ke snížení a sjednocení savosti podkladu a i k zpevnění již méně soudržných podkladů. Stav podkladu je potřebné posoudit na místě, u nového štuku a pačokování vápnem nebude pravděpodobně penetrace nutná. Ve vztahu k plísni bude vhodně použít i malířskou barvu s protiplísňovým efektem, jako je např. Remal protiplísňový.
Napouštění omítek mýdlovým roztokem
- mýdlový roztok používáme k penetračním nátěrům omítek. Po namydlení omítka dočasně ztrácí savost, čímž se zlepší roztíratelnost nátěru. Hlavními výhodami penetrování mýdlovým roztokem je to, že ničí bakterie a složky mýdla vytvářejí na stěnách povlak. Barvu natíráme hned po zaschnutí mýdla. Mýdlový nátěr poměrně rychle zvětrává a ztrácí účinnost.
Příprava mýdlového roztoku
- 1 kg mazového mýdla za stálého míchání rozpustíme v 8 l teplé vody. Před cezením zbavíme roztok nebezpečných zbytků. Místo mazového mýdla můžeme použít i mýdlo jádrové, které pro tyto účely nastrouháme. Na 8 – 10 l vody dáme ½ kg mýdla.
Sádrování
Používá se k vyspravení nerovnosti na omítkách.
Příprava sádry
Do nádobky s vodou sypeme sádru bez míchání dokud ji voda přijímá, pak krátce zamícháme. Sádru necháme 5 – 10 min. v klidu stát. Ve chvíli, kdy sádra
začíná tuhnout, začneme pracovat. Sádru pak již nemícháme, příliš rozmíchaná by tuhla.
Podle podmínek při výrobě sádry a přísad při jejím tuhnutí které trvá asi 1-2 minuty lze docílit celé škály výsledných produktů s různou tvrdostí, rychlostí tuhnutí, barvou apod.
Existují tři základní druhy sádry
rychle tuhnoucí (doba tuhnutí 15 min.)
normálně tuhnoucí (doba tuhnutí 30 min.)
pomalu tuhnoucí (doba tuhnutí 90 min.)
Pro snížení roztažnosti sádry se využívá vápenná voda, ale roztažnost nelze úplně odstranit. Rychlost tuhnutí také ovlivňuje teplota vody, kyselost a zásaditost vody.
Postup sádrování
Drobné trhlinky proškrábeme škrabkou, všechna sádrovaná místa pořádně vyhladíme. Dokud je sádra řídká, zlepšujeme drobné trhliny. Jak sádra začne
tuhnout, zatahujeme větší trhliny a rohy. Sádrované rohy zaoblíme a přizpůsobíme okolí. Můžeme také brousit skelným papírem. Pro spravení větších poškození omítky přidáme do sádry písek. Proti rychlejšímu tuhnutí přidáme do sádry primalex. Sádrování je jedna z nejdůležitějších prací a má výrazný vzhled na konečné malování plochy
Odstraňování tapet
Tapety odstraňujeme tehdy, jestliže vrstva je příliš silná a ztrácí přilnavost k omítce nebo vlhne. Lehké papírové tapety dobře promáčíme vodou. Důležité je, aby se promočilo i lepidlo, kterým je tapeta přilepená. Při stahování tapety si pomáháme škrabkou. Po nalakování tapety odstraníme chemickým odstraňovačem nebo louhem. Dále postupujeme jako u papírové tapety.Těžké dvousložkové tapety odstraňujeme nadvakrát. Nejprve škrabkou uvolníme vrchní omyvatelnou vrstvu a strháme ji na sucho. Zůstane spodní vrstva, kterou strhneme po navlhčení. Někdy tuto vrstvu necháme jako vyrovnávací podklad pod další tapetování.
Autor: Martina Dvořáková
