Broušení parket

Mnoho uživatelů dřevěných parket si myslí, že zárukou úspěchu při broušení parket je používat kvalitní povrchové úpravy. Není to pravda. Velmi důležité je i broušení parket. Jednoduše, je jen jedna cesta jak dosáhnout dobrých výsledků: důkladně vybrousit podlahu a použít povrchovou úpravu špičkové kvality. Někdy se stává, že problém uvidíte až po nanesení povrchové úpravy. Pak nemůžete jednoduše vybrousit jen chybná místa a lokálně je přelakovat. Bohužel musíte vybrousit celou podlahu a nově nanést povrchovou úpravu.

 

Rýhy na podlaze

Broušení dřevěné podlahy je postupný proces. Doporučujeme minimálně tři stupně broušení:

hrubé broušení - jeho cílem je odstranit nečistotu, starý lak a různé stopy na dřevě. Nejběžněji se v praxi začíná se zrnitostí 36 nebo 40. V mimořádných případech, tam kde je velmi nerovný povrch nebo jde o borovicovou podlahu natřenou starým lakem, možná budete potřebovat zrnitost 24 nebo dokonce 16.

střední broušení - se zrnem 50 až 80, díky kterému se odstraní stopy hrubého broušení a začínající stopy;

jemné broušení - se zrnitostí 120. S rozpouštědlovými laky můžete použít na konečné jemné broušení zrnitost 100 a stále dosáhnete ucelený vzhled povrchu. Avšak u laků na vodní bázi by se mělo konečné broušení provádět se zrnitostí minimálně 120.

Dlouhé rýhy

Pokud nejste dost pozorní, může se snadno stát, že přehlédnete po obroušení na povrchu dřeva rýhy. Naneštěstí se rýhy "v plné kráse" ukážou až po nanesení laku. Tento problém může vzniknout v důsledku použití špatného brusného materiálu se zrnem, které se snadno vyloupne. I když podlahu důkladně vysajete po každém stupni broušení, ne vždy odstraníte uvolněná zrna. Některé z nich zůstávají v trhlinách podlahy. Vibracemi brusky při dalším broušení povrchu se může stát, že zrna znovu odskočí a přilnou ke spodní části kol brusky nebo k samotnému brusnému materiálu. Ostrá zrna z brusného materiálu mohou vypadnout z povrchu nekvalitního brusiva. Je třeba použít brusné materiály vyrobené pomocí velmi kvalitních lepidel, které drží zrna na podkladu, a tím minimalizují riziko tvorby rýh.

Zvlnění

Nejčastějším problémem, se kterým se parkety setkávají, a který způsobuje i nejčastěji reklamace ze strany zákazníků je právě zvlnění, které se stává viditelným až po nanesení laku. Existuje několik možných příčin:
části podlahy se ohýbají nahoru a dolů při pohybu těžké brusky po podlaze;
brusný materiál není dobře napínán na obvodu brusného válce pasové nebo válcové brusky;
válec je špatně vyvážený;
vibrace vnitřních částí brusky;
papír není správně upnutý kolem válce a mírně odstává;
prohnutý záhyb na pásu odírá podlahu.

Pokud se podíváme na poslední z těchto příčin, dá se problému snadno vyhnout tím, že použijeme bezešvý pás pevně upevněný kolem válce. Takový problém totiž způsobuje i pás s hrubým spojem, který podlahu brousí jinak než zbytek pásu.

Změna barvy dřeva

Dřevo má svou přirozenou barvu. Po nanesení laku nebo oleje se barva dřeva mění. Způsob, jakým se podlaha brousí, ovlivňuje konečný odstín. Hrubší brusný materiál dělá povrch drsnějším. Lak nebo olej mají sklon pronikat hlouběji do dřeva než při použití jemného brusného materiálu, čímž se barva stává tmavší. Proto je důležité používat stejnou zrnitost pro hlavní plochy podlahy i pro okraje a rohy.

Drsnost způsobená výrazným zvednutím vláken

Pokud správně brousíte a používáte na konečné broušení zrnitost 120 nebo jemnější, obvykle nedochází k žádným problémům. Pokud však použijete silnější materiál než je zrnitost 120, lak má sklon pronikat do pórů dřeva a tím způsobit zvednutí vláken. Druhou příčinou, proč taková abnormalita vzniká, je množství laku, který použijete. Pokud nanesete na obroušené dřevo příliš mnoho laku, přichází do kontaktu s dřevěným vláknem více vody, čímž se mohou výrazně zvednout vlákna. Dodržujte proto doporučení výrobce. Vlákna se mohou zvednout i po nedostatečném proschnutí prvního nánosu laku. Kromě toho si je třeba uvědomit, že některé druhy dřevin více podléhají zdvihnutí vláken než jiné druhy. Obzvláště problematická je borovice.

Stopy po mezibroušení laku

Nejčastější příčinou tohoto druhu škrábanců je, pokud se parkety začnou brousit příliš brzy, když předchozí vrstva laku nestihla pořádně proschnout. Většina vody je sice již odpařena, ale odpařují se stále síťovací látky. Pokud začnete podlahu brousit v takovém stadiu, hrozí, že lak přilne na brusný materiál a poškrábe povrch. Jednoduchou možností, jak zjistit, zda je již lak dostatečně suchý na broušení, je dotknout se ho opakem ruky. Pokud cítíte, že je povrch studený, znamená to, že sušení stále probíhá a musíte ještě chvíli počkat. Proces sušení můžete urychlit cirkulací vzduchu.

Odlupování laku

Většina průmyslově lakovaných dřevěných podlah je vhodná na další přelakování, ale neplatí to o všech. U některých typů podlah lak nepřilne a nijak to neovlivníte ani důkladným broušením. Pokud chcete znovu lakovat takové průmyslově lakované dřevěné podlahy, musíte zkontrolovat, zda lak skutečně přilne. Zkoušku udělejte na malé ploše. Pokud je test úspěšný, měli byste obrousit podlahu velmi opatrně a přednostně použít Scrad systém. Jako druhou alternativu můžete použít brusku s brusným kotoučem se zrnitostí 150, čímž se vyhnete poškození laku naneseného ve výrobním závodě. Nový nános laku nepřilne k podlaze, která byla navoskovaná nebo se na ni použito leštidlo. V takovém případě nemáte na výběr, pouze vše zbrousit až po dřevo.

Černé tečky

Tyto tečky způsobují drobné kovové částice nebo vypadlá zrna z brusného materiálu, které reagují s lakem. Proto je velmi důležité po broušení podlahu důkladně vysát. Tečky jsou ve skutečnosti větší než vypadlá zrna a jsou téměř černé bez ohledu na to, jakou měly původní barvu v brusném materiálu. Lak reaguje s kovem přítomným v brusivu a vytváří tmavou substanci, která vzápětí mění barvu dřeva v okolí zrna. Pokud se na takové místo podíváte pomocí lupy, můžete vidět zrno uvízlé uprostřed a obklopené barevným prstencem. Totéž se stane s drobnými kovovými částicemi. Ty se mohou vytvářet při broušení škrabky nebo při vybíhání brusného pásu na kovový chránič v brusce.

Autor: Martina Dvořáková
 

comments powered by Disqus