Jaké jsou korkové podlahy?
Korek patří mezi znovuobjevený přírodní materiál, který má výborné mechanické a fyzikální vlastnosti, že se mu málokterá podlahová krytina vyrovná. Jeden krychlový centimetr korku obsahuje kolem 40 milionů mrtvých buněk, které jsou naplněny plynem, podobným vzduchu. Stěny buněk tvoří celulóza, suberin a vosk. Z této skutečnosti vyplývá řada fyzikálně-mechanických vlastností korku, díky kterým je tolik oblíbený.
Korková podlaha patří k nejteplejším podlahám vůbec. Jedinečně odolává vlhkosti, kterou za žádných okolností nenasákne. U podlahové krytiny je to velká přednost, protože s nechtěně zateklou vodou do spár dřevěných či laminátových podlah je opravdu velká starost. Poškodí totiž krytinu, která se pak velmi šatně renovuje. Naopak korek s houbovitou strukturou vodu přímo odpuzuje a po vylití tekutiny zůstanou na povrchu malé kapky, které lze lehce setřít.
K dalším příjemným vlastnostem této krytiny je schopnost ochrany před chladem a hlukem. Pokud se dotkneme korkové dlaždice, ucítíme, že vyzařuje vlastní teplo, přitom nepřijímá studený vzduch z okolí. K nevýhodám patří, že není odolný vůči UV záření (platí to pro neupravený korek, lakovaný i s vinylovou úpravou), a tak na světle mění barvu. Nedoporučuje se na něj pokládat kusové koberce, ztratil by funkci izolantu a v místech, kde je zakryt bude tmavší. Pro mnohé je pak hlavní a zásadní nevýhodou korku jeho cena, která je o něco vyšší než u nejvíce rozšířených podlahových krytin. Ovšem vzhledem k nadprůměrné dlouhověkosti korku (pokud však zvolíme kvalitní povrchovou údržbu) se počáteční investice rozhodně vyplatí.
Historie
Výrobky z korku používali už obyvatelé Starověkého Řecka 700 let před naším letopočtem. Korek je tichý, měkký, teplý, pružný. Má výborné izolační schopnosti jak zvukové, tak tepelné. Odolává mechanickému tlaku, plísním i chemikáliím. Působí protialergicky a je antistatický.
Výroba
Korek je vlastně kůra, která se získává z korkového dubu (Quercus suber), který se vyskytuje ve Středomoří, na Pyrenejském poloostrově a v severní Africe. Strom dosahuje výšky kolem 20 metrů, kmen a větve jsou různě pokřivené. Vnější kůra, ze které se vyrábí přírodní korek, je tlustá až 10 cm. První sklizeň korkové kůry je možná až po 25 letech života stromu a to obvykle tehdy, když kmen dosáhne výšky asi 120 cm a spočívá v oloupání vnější kůry, tzv. borky. Nejvhodnější doba sklizně je od května do srpna. Korek se sklízí v pravidelných intervalech, většinou devítiletých, aby strom mohl zdravě růst a dožít se svých 500 let. Z toho přibližně 200 let může vydávat korek. Kůra první sklizně má velmi nepravidelnou strukturu a říká se jí „panenský korek“. Po devíti letech následuje druhá sklizeň. Při ní získáme tzv. „reprodukční korek“, který má už takové vlastnosti, že se hodí na korkové podlahy. Z třetí sklizně, které se říká Amádia lze získat korek vysoké kvality, který je vhodný na výrobu zátek. Sklizeň a zpracování korku se řídí velmi přísnými pravidly, v některých zemích je dokonce upravena zákonem. Je to dokonalý dar přírody, neboť získáme cennou surovinu, aniž bychom museli dřevinu porazit.
Použití
Obecně se tento typ podlahy hodí v podstatě kamkoliv. Nejčastěji se doporučuje tento materiál pro podlahy obývacích a dětských pokojů či ložnic, ale lze jej použít i do koupelen či kuchyní, často se s ním setkáme také v komerčních objektech.
Design
Pokud se pro korek rozhodnete, vybrat si můžete ze dvou druhů: existují buď korkové dlaždice, které se dále dělí na sendvičové a masivní, anebo korkové plovoucí podlahy. Do obchodů se dodává korek nejen přírodní, ale také barevný. Z korkových dlaždic se tak dají vyskládat na podlaze nejrůznější obrazce. Je nutné potom podlahu přelakovat jako ochranu proti vlhkosti a špíně. Nejvhodnější jsou dvě vrstvy laku, které vytvoří na korku monolitní povrch s uzavřenými spárami, které nepropustí vodu, byť by na něm stála. Lakují se i korkové dlaždice. Tady je potřeba přelakovat i spáry mezi jednotlivými dlaždicemi, aby do nich nezatékala voda. Podlahový korek musí mít specifickou hmotnost, na první pohled je silnější než obkladový. Rozhodně není vhodné používat obkladovou dlaždici místo podlahové.
Zdroj: Supellex -
