Podkroví s vikýřem nebo střešním oknem?
Chystáte se na rekonstrukci podkroví a máte dilema je-li výhodnější postavit si tam vikýř nebo střešní okno? Rozhodnutí zůstane na vás, protože obě řešení mají něco "do sebe". My vám představíme jejich výhody a nevýhody, co vám podstatně usnadní vaši volbu.
Vikýř versus střešní okno
Přemýšlíte-li nad tím, které z řešení lépe prosvětlí podkroví, tak vězte, že jednoznačně líp je na tom střešní okno. To poskytuje o 40 až 150 procent lepší prosvětlení než vikýř. Přes střešní okno se totiž dovnitř dostává více slunečních paprsků, protože okno v šikmé rovině je vlastně kolmo ke slunci.
Vikýř se z hlediska osvětlení chová jako klasické fasádní okno - intenzita osvětlení klesá se vzdáleností od okna. Pokud je však okno ve vikýři stejně velké jako v přízemí, prosvětlení bude určitě dostačující. Vždyť když velikost fasádního okna stačí na přízemí, logicky musí stačit i v podkroví.
Střešní okno má oproti vikýři lepší tepelné vlastnosti, zejména pokud je na jižní straně. V zimním topném období tak okno získá více energie ze slunce, než ztratí únikem tepla směrem ven. A to platí i při zamračené obloze. Naopak v létě se střešní okna neobejdou bez stínění. Předokenní roleta či markýza dokáže pohltit až 65 procent tepla.
Vikýř je vystaven menším klimatickým zatížením. Stínění zde není natolik třeba jako u střešních oknech, a větrá se stejně jako přes fasádní okno. Od střešních oken lidi někdy odrazuje i nepřízeň počasí, protože pokud v zimě napadne více sněhu, ráno když se člověk probudí má v pokoji tmu. Během dne to však vyřeší slunce, které sníh na okně roztaje. Větrat střešním oknem můžete při jakémkoliv počasí přes ventilační klapku.
Pro střešní okna ani pro vikýře neexistují omezení. Střešní okno se dá použít prakticky vždy a všude. Dá se osadit do jakékoli konstrukce od 15 do 90 stupňů, a dokonce i na obloukovou, či plochou střechu. U obloukové střechy se vytvoří rovina, do níž se okno osadí, a pak se klempířsky utěsní. U rovných střech se zase používá zvedající lemování nebo zvedací rám. Vikýře se mohou použít také na všechny typy a sklony střech. Omezení jsou asi jen při rekonstrukcích starších budov, kde památkáři povolují raději střešní okna než vikýře.
Zajímavé je určitě zmínit i spolehlivost střešního okna a vikýře. Střešní okno je podstatně spolehlivější než vikýř, protože se vyrábí v sériové výrobě jako prefabrikát. Osazení je jednodušší, stačí rozebrat tašky, vyřezat laťování a okno se může osadit. Riziko zatékání je opravdu minimální, protože ve skladbě střechy je parozábrana, tepelná izolace, krytina a zespodu sádrokarton.
Vikýř je na konstrukci mnohem náročnější, protože na něm pracuje více řemeslníků, proto tam existuje vyšší riziko, že selže lidský faktor. Kromě tesaře, který udělá konstrukci, potřebujete i pokrývače, klempíře, ale také zedníka a omítkáře. Každý z nich musí svou práci odvést kvalitně, jinak se mohou vyskytnout problémy.
A co cena a životnost?
Výhodou střešního okna je podstatně nižší cena než u vikýře. Při stejné ploše zasklení potřebuje vikýř mnohem více materiálu, ale také odborné práce, takže cena je i více než dvojnásobně vyšší. Naopak vikýř je sice dražší, ale dokáže nabídnout větší obytný prostor, což je při dnešních cenách za m2 velkou výhodou.
Dnešní střešní okna jsou velmi kvalitní, protože se používají odolnější materiály než tomu bylo v minulosti. Podle výrobců kvalitní střešní okno vydrží nejméně padesát let. Životnost vikýřů je stejná jako životnost konstrukcí, které vikýř tvoří.
Vikýř i střešní okno mají tedy co nabídnout. Záleží jen na vás zda si vyberete více světla a slunce versus zvětšený obytný prostor, či nižší nebo vyšší investiční cenu. Pokud se opravdu neumíte rozhodnout, máte ještě jednu možnost. Spojte střešní okno pro lepší prosvětlení podkroví v kombinaci s vikýřem na získání prostoru. Investice je sice vyšší, ale o to efektněji dotvoříme střechu a získáte tak mnohem více.
