Jaké zařízení do sauny?
Sauna se stala pro mnohé z nás součástí života. Její pozitivní vliv na zdraví znali již naši předkové. My se v současnosti opět vracíme k tomu, co prověřil čas. Do stavby sauny se můžete pustit buď sami, nebo můžete využít nabídky specializovaných firem, které vám dodají hotovou saunovou kabinu nebo samostatný saunový domek, který už jen umístíte na to správné místo v zahradě.
Jednotlivé typy saun se liší způsobem fungování, svým účelem, stavebním typem, velikostí, zaměřením a způsobem využití a vyhřívání. Sauny by měly tvořit nejméně tři prostory - místnost na pocení, umývárna (která může sloužit i na chlazení) a oddychová zóna. Velikost místnosti na pocení (saunovacího prostoru) závisí na počtu saunujícich, ale také na množství a umístění laviček na sezení či ležení a samozřejmě i na způsobu vyhřívání. Kapacita místnosti na pocení by měla umožnit pohodlné a bezpečné saunování sedícím i ležícím lidem. Jedna osoba potřebuje prostor velký přibližně dva krychlové metry a jeden metr na lavičce. Obložení stěn a stropu jsou dřevěná, musí být suchá, neimpregnovaná a nenalakovaná. Na vnitřní obklad jsou nejvhodnější severský smrk, topol nebo neuzlovitý jedlovec kanadský. Lavice a lehátka se vyrábějí většinou z topolu nebo africké vrby Abachi. Na podlahu je vhodná dlažba s protiskluzovou úpravou. Osvětlení místnosti na pocení by mělo být tlumené a nelze zapomenout na instalaci nouzového světla nad vchodem do sauny. Abychom předešli tepelným ztrátám, je třeba místnost kvalitně tepelně zaizolovat, zejména strop a stěny.
Zařízení sauny
Vnitřní zařízení by mělo být odolné proti provozní teplotě, která dosahuje až 130 °C. Důležité je nezapomenout na odvětrávání a zvolit vhodný systém, který zajistí výměnu vzduchu. V samostatně stojících vnějších saunách upřednostňuje větrání větracími průduchy. Ve spodní části potní místnosti blízko kamen je nasávací otvor, přes který přichází čerstvý vzduch. Po jeho ohřátí proudí k nejvzdálenějšímu a nejvýš umístěnému otvoru na protější stěně, kudy se teplý vzduch odvádí ven. Okna slouží k přirozenému větrání ve sprchové části, kterou je třeba po skončení saunování dokonale vyvětrat. Pokud v sauně nelze umístit okno, musíme zajistit odvětrávání pomocí umělé ventilace. Co je však důležité, okna by neměla mít žádné kovové součásti, nebo jen v minimální míře.
Saunová kamna
Nedílnou součástí sauny jsou saunová kamna. Jejich velikost a umístění závisí na způsobu vyhřívání. Pokud si pořídíte kamna na pevné palivo, počítejte s tím, že budou vyžadovat více místa než elektrická kamna. Kromě toho je třeba počítat s manipulačním prostorem pro jejich obsluhu. Kamna na dřevo, plyn nebo olej potřebují sopouch a komín pro odvod spalin. Sopuchy jsou většinou cihlové nebo postavené z průmyslově vyráběných bloků. Jejich průměr by měl být minimálně 100 mm. Regulátor odtahu vzduchu se umísťuje na sopouch do výšky 1 600 až 1 800 mm od podlahy. Kamna by měly mít dostatečnou kapacitu, abychom v sauně dosáhli požadovanou teplotu (u stropu se pohybuje okolo 100 °C). Pokud jsou kamna slabá, požadovanou teplotu nelze dosáhnout. Sauna by měla být dostatečně vyhřáta během jedné hodiny. Kromě kamen jsou důležité i saunové kameny, které vyzařují teplo a přispívají k pohodě. Mají různou minerální strukturu. Nejideálnější jsou tmavé kameny, které obsahují těžké minerály (patří sem například olivín, chromit či gabro). Vhodnou alternativou přírodních kamenů jsou také keramické desky.
Co nevíte o saunových kamenech
Větší kamení umístěte vždy naspod, na ně pokládejte menší.
Při zalévání používejte teplou vodu. Tepelné ztráty jsou minimální.
Kameny vyměňujte přibližně po 200 až 300 provozních hodinách.
Používejte pouze čisté a umyté kameny bez prasklin a jiného mechanického poškození.
Dveře
Při výběru vhodných děr volíme šířku 600 mm. Z potní místnosti se otevírají směrem ven. Mohou být dřevěné a jejich součástí by mělo být malé okénko, které umožňuje nejen letmou kontrolu saunujícich, ale zároveň slouží k osvětlení sauny. Trendem posledních let jsou dveře zasklené po celé své výšce.
Sprchy
Zastavme se na chvíli v prostoru, který je určen pro sprchování. Jeho stěny by měly být odolné proti vodě a snadno omyvatelné. Celá konstrukce musí být dostatečně odolná proti vlhkosti. Stěna a strop nad omyvatelnou částí musí být omítnuté vápnem s přípravkem proti plísni. Podlahu je třeba vyspádovat k podlahovým vpustím. Sprchy by měly být nastaveny tak, aby snesly minimální teplotu 45 ° C. Umývárna může zároveň sloužit i pro chlazení nebo, pokud nám to prostor dovolí, můžeme na ochlazování vyčlenit samostatnou místnost. Pokud máme k dispozici celoročně provozován bazén, můžeme ho využít i na ochlazení po saunování.
Jako ve Finsku
Ideální je, pokud můžeme saunu postavit v zahradě v samostatném domku a zároveň vedle ní umístit bazén nebo přírodní jezírko. Vybudovat si ji můžete svépomocí nebo koupit hotový domek.
Infra je in
Zajímavým produktem moderní doby jsou takzvané infrakabiny. Zařízení, které používá infračervené záření, slouží především k vyhřívání svalstva a kloubů, k ošetření pleti nebo rehabilitaci. Tento systém uvítají především ti, kteří se z jakýchkoli důvodů neradi pohybují ve vlhkém a horkém prostředí. Ceny infrakabin jsou v rozmezí od 50 - do 100 tisíc korun. Součástí kalkulace jsou i montáž, doplňky, vnitřní a vnější palubové obklady, infrazářiče, podlahový rošt a světlo.
Hygiena nadevše
Aby nám sauna dlouho a dobře sloužila, musíme věnovat dostatečnou pozornost i její čištění a údržbě. Samozřejmostí je pravidelný úklid, což v praxi znamená kontrolovat lavice, kamna a kameny (ty je třeba po několika provozních hodinách vyměnit). Zapomínat bychom neměli ani na čištění komína a průduchů. Saunu je třeba dezinfikovat. Nejprve zamést, případně vyluxujeme měkkou místnost a odpočinkovou zónu, a pak vše důkladně poumývat dezinfekčním roztokem. Stejně precizně umyjeme i ostatní sanitární zařízení. Doporučuje se jednou za rok saunu vymalovat a provést základní úpravu všech nátěrů.
Náš tip
Když se rozhodnete pro koupi saunové kabiny od odborné firmy, na její montáž je bezpečné použít elektrický přívod - obvykle 380 V.
Pokud se potřebujete zorientovat ve světě saun, zkuste surfovat na internetu.
Odborník radí:
Úspěšná instalace saunové kabiny vyžaduje:
mít v místě sauny rovně položenou keramickou dlažbu, ideální je bez bočního soklu;
možnost připojit vyhřívač na elektrickou síť, v případě použití jiného druhu vyhřívání alespoň možnost připojit světlo.
Dlažba v sauně by měla být vodorovná, bez výškového rozdílu a spádu. Měla by být snadno omyvatelná, odolná proti teplotním rozdílům, ideální je mrazuvzdorná keramika. Dlažba pod saunou by měla přesahovat její okraj nejméně tři centimetry (pokud není po celé místnosti), nepřípustné je umístění kanalizačního vpusti (kuličky).
Přívod elektrické energie zajistí kabel vyhovující normám ČSN. Maximální průřez přívodního kabelu je třeba dodržet s ohledem na připojovací svorky saunového regulátoru. Při interiérové saunové kabině (umístěné do prostoru nebo vestavěné) je třeba přivést kabel do prostoru sauny ve výšce přibližně 210 cm, přičemž je třeba ponechat rezervu asi tři metry ve svitku tak, aby bylo možno napojit kabel silové části regulátoru, který je v dodávce sauny. Ochranu před dotykovým napětím je třeba zajistit proudovým chráničem 0,03 A.
Nasávací a odvětrávací otvory zajišťují správnou cirkulaci vzduchu a prohřátí sauny. Nasávací otvor se vždy umisťuje pod topném o průměru přibližně 60 až 100 mm a ve výšce 150 mm nad podlahou. Odvětrávací otvor je 150 až 200 mm pod stropem. Vhodné je, pokud se umístí na protilehlou stranu od topného. Oba otvory nesmí vyústit do venkovního prostoru, protože hrozí nebezpečí orosení sauny vlivem teplotních rozdílů. Otvor na dveře by měl mít rozměry 72 × 205 cm.
