Tvrdost vody - vodní kámen
Vodní kámen, to je prevít..., tvrdila jedna reklama, která kolovala v televizi před několika lety. Tvrdá voda, z níž se vytváří vodní kámen, způsobuje nemalé problémy i v oblasti zahradních jezírek a biobazénů.
Tvrdost vody je vlastnost, která vyjadřuje obsah rozpuštěných nerostů (nejčastěji CaO a MgO) ve vodě. Je zdrojem tvorby vodního kamene, ovlivňuje i chuťové vlastnosti. V tvrdé vodě se nachází velmi málo živin, proto se v ní nedaří většině vodních rostlin, lekníny jsou malé a kvetou jen zřídka. Při dobrých podmínkách pro růst, kvete leknín v sezóně skoro každý týden. Řešením je sázet rostliny do speciálního substrátu pro vodní rostliny. Substrát dodává rostlinám potřebné živiny, pro jejich bujnější růst. Obsahuje látky, které z části zabraňují tvorbě vláknitých řas. Pro BIObazény firmy používají speciální substrát, vyvíjený vídeňskou Univerzitou (Universität Wien) a je používán nejznámějšími světovými BIObazény.
Vodní kámen je pevný povlak, jehož základní složkou je obvykle uhličitan vápenatý. Tvorba vodního kamene je způsobena změnou rovnováhy mezi ionty kyseliny uhličité a hydroxidu vápenatého při změně teploty a jejich vyloučením z vody. V praxi nám vodní kámen dělá problémy hlavně u skleněných baněk UV lamp, které vodní kámen kompletně obalí a tím zabraňuje pronikání UV záření do protékající vody a snižuje její účinnost. Dalším komponentem z jezírkové technologie, který vodní kámen postihuje, a v některých případech až znehodnocuje, je čerpadlo. Pokud se vodní kámen dostane do rotoru čerpadla a čerpadlo není udržované, může se poškodit.
Údržba - odstraňování vodního kamene z čerpadla nebo baňky UV lampy je jednoduché. Postižený komponent namočte na 24 hodin do roztoku 4litry vody a litr octa. Vodní kámen se z komponentů rozpustí.
Autor: Martina Dvořáková
