Jak na zahradu pro dětské radovánky?
Zahrada je ideálním místem k relaxování, a to nejen pro dospělé, ale i pro děti. Ty se v ní mohou dosyta vyřádit, zahrát si s kamarády nebo se něco o přírodě naučit. Navíc přírodní prostředí podporuje jejich kreativní myšlení, proto se nedivte, že vaše ukázkové záhony budou sem tam poválené a jinde pošlapané - nakonec míč do nich vždy spadne sám...
Vždy - na očích
Dítě by mělo mít v zahradě své oblíbené místečko na hraní, kde se bude cítit příjemně. Toto dětské zahradní teritorium by se nemělo podobat domácí mateřské školce či sídlištnímu hřišti. Plochu je třeba nejprve rozčlenit tak, aby vyhovovala dětem i dospělým. Tato zahradní část může, ale i nemusí být soustředěna na jednom místě. Důležité je, aby rodič měl vždy "dětský koutek" na očích - tedy aby měl dostatečný výhled buď z oken domu, nebo z terasy či odpočívadla. Koncepce zahrady by měla odpovídat věku dětí, každá věková kategorie má v oblibě jiné činnosti při trávení volných chvil.
Pískoviště pro nejmenší
Dětem v předškolním věku v zahradě často stačí menší pískoviště, případně vyhrazená travnatá plocha. Slunečná místa je třeba podle potřeby zastínit slunečníkem. Rozměry pískoviště by měly odpovídat jednak prostorovým možnostem zahrady a jednak počtu dětí, které si na něm budou hrávat. Při jeho stavbě je důležité dát na vyhloubené dno a na boky netkanou textilii a fólii, aby se zabránilo míchání zeminy s pískem, případně prorůstání agresivního plevele (například pýru). Zároveň tak oddělíte jeho hranice od trávníku. Aby pískoviště nepůsobilo rušivě, můžete ho oddělit i nízkým plůtkem z dřevěných špalíků, přičemž výše jednotlivých špalíků (zapuštěných do půdy) může být rozličně odstupňována. Takový typ pískoviště vynikne v městské i ve venkovské zahradě. Hračky jako například dřevěné vláčky či jednoduché dřevěné stavebnicové prvky podněcují rozvoj dětské motoriky a příznivě ovlivňují celkový duševní vývoj dětí. Nemělo by se zapomínat ani na péči o pískoviště, ta zahrnuje vyhrabávání napadaných listů a občasné prokypření. Když si v něm děti nehrají, překryjte jej speciální sítí nebo fólií, která jej bude chránit před znečišťováním domácími zvířaty, jako jsou psi a kočky.
Houpačka na starém stromě
Pokud máte v zahradě mohutnější a starší ovocné stromy (například třešeň, jabloň či ořech), můžete na jejich silné a zdravé větve zavěsit lano na šplhání, případně jednoduchou houpačku. Děti s dobrodružnější povahou jistě ocení malou pozorovatelnu uprostřed koruny stromu. V létě můžete na trávníku pod stromem postavit menší plátěný stan, v němž si mohou děti hrát, případně v něm i přespat, měl by být v blízkosti domu. Součástí dětského zahradního koutku může být i přenosná skluzavka. Děti mají rády i stříkající vodu (jejím zdrojem jsou zahradní hadice, případně zahradní sprcha). Během léta je vhodné na sluneční travnatou plochu postavit i mělký nafukovací kulatý bazén, naplnit ho vodou a umístit do něj malé krychličky a plastové nádobky, kterými se budou děti během horkých dnů polévat. Trávník by měl být odolný proti zašlapání (při výsevu použijte travní směs na zatěžované plochy), bude totiž sloužit i jako místo oblíbených míčových her. Vhodná na zábavu je i plátěná tunelová prolézačka. Rovněž nezapomeňte ani na dětská lehátka, případně na jiný zahradní nábytek.
Zahradní hřiště
Rodiny s více dětmi často uvažují o vybudování malého hřiště, ale toto řešení vyžaduje větší pozemek. V menších zahradách se můžete poprat s dilematem, kde vhodně umístit prolézačky, houpačky, miniaturní domeček na hraní a pískoviště - je třeba vyčlenit poměrně velkou plochu, což může být na úkor okrasné nebo užitkové části. Když děti vyrostou, nastává problém, co s dětským koutkem (zvláště pokud jsou houpačky a prolézačky pevně zabudovány do betonového základu). Plocha hřiště by měla být vysypaná silnější vrstvou pískového podkladu (eliminuje poranění při pádech). Co se týká materiálu na houpačky a prolézačky, ideální jsou dřevo, plast a kov - měly by být dostatečně stabilní a kvalitně zpracované.
Pozor na jedovaté rostliny
Zahrada by měla být především pro děti bezpečná. Potenciální riziková místa (jako jsou bazény, okrasná jezírka, skalky, svahy či záhony růží) důkladně zabezpečte (například oplocením, mechanickými zábranami, hustými živými ploty a pod.). Okrasná jezírka a bazén je lepší po delší nepřítomnosti dospělého člověka v zahradě pojistit před pádem dítěte pevně napnutým pletivem s hustými oky (mělo by být umístěno alespoň deset centimetrů nad vodní hladinou). Pokud jsou vaše děti ještě malé, doporučuje se ohradit jezírko plotem z drátěného pletiva vysokým alespoň 80 cm (menší děti ho nepřelezou).
Rovněž je důležité odstranit z jejich dosahu rostliny, které píchají nebo mohou vyvolat nepříjemné alergické reakce. Kromě toho byste měli odstranit jedovaté okrasné rostlinné druhy, jejichž květy, barevné plody a zajímavé listy jsou pro děti největším lákadlem. Mezi nebezpečné rostliny patří konvalinky (Convallaria majalis), které mají jedovaté nejen voňavé květy, ale i červené plody dozrávající na podzim. Ze zahrady byste měli vypovědět i ocúny (Colchicum autumnale), purpurový náprstník (Digitalis purpurea), kuří nožce (Delphinum x cultorum), prilbicu (Aconitum), okrasný tabák (Nicotiana alata), snědek (Ornithogalum), áron (Arum italicum) , durman (Datura), ricin (Ricinus communis), z okrasných dřevin lýkovec (Daphne mezereum), oleandr (Nerium oleandr), cesmínu (Ilex), štědřenec (Laburnum anagyroides), prútnatec (Cytissus scoparius), břečťan (Hedera helix), bršlen (Euonymus europaeus), Kali (Viburnum opulus) či imelovník (Symphoricarpos).
Nebezpečné jsou i některé jehličnany, například jalovce (Juniperus sabina), túje (Thuja), tis (Taxus baccata) a pod.. Pobíhající děti se mohou poranit zejména na růžích, cesmínu, hlohyni nebo na kaktusu (pokud jsou během léta v zahradě). Na některých okrasných travách, například na známé ozdobnici čínské, se mohou zase nepříjemně pořezat. Z dosahu dětí by měly zmizet i ostré předměty, jako jsou dřevěné kůly, trčící dráty, ostré hrany kamenů či zahradnické nářadí (vidle, nože, nůžky, srpy). Chemické postřiky a hnojiva, které se často v zahradě používají, raději odložte na bezpečné místo.
Záhon plný překvapení
Pokud jste majitelem zahrady, můžete vaše děti již odmalička seznamovat se životem rostlin, učit je pojmenovat nejznámější druhy, případně jim vysvětlit, proč jsou nějakým způsobem nebezpečné. Některé starší děti zatouží po vlastním záhoně a tuto touhu je dobré jim splnit. Mohou si tak vypěstovat chutnou a nenáročnou zeleninu, pestrobarevné květy a voňavé bylinky. Dětský záhon přitom nemusí být velký, stačí menší prostor s kyprou a výživnou půdou na slunném místě. Při výběru přísad a osiv třeba dětem pomoci, stejně tak i při přípravě půdy. Vhodné jsou rychle rostoucí a nenáročné druhy letniček (povíjnice, hrách, měsíček, aksamitník, lichořeřišnice, slunečnice, hledík, cínie, netykavka, apod).
Některé letničky jsou pro děti vhodným materiálem na tvorbu nápaditých výtvarných děl a dárků, jiné zase přilákají motýly. Oblíbené jsou i slunečnice. Ze zeleniny jsou ideální pro pěstování salát, ředkvička, mrkev, fazole, koktejlová rajčata, řeřicha. Na dětském zeleninovém záhoně by se měla objevit i okrasná tykev (Cucurbita pepo). Děti budou netrpělivě čekat na její nové barevné plody, z nichž si na podzim budou vyrábět zajímavé dekorace. Z bylinek mohou pěstovat heřmánek, mateřídoušku, meduňku, diviznu nebo šalvěj. Zvědavé dětské oči překvapí plody měsíčních jahod a zahradních borůvek. Určitě zajímavé bude, pokud do záhonu zakomponujete rostliny, které mají příjemně plstnaté listy (čistec vlnatý) nebo naopak drsné (rudbekie) a lepkavé listy (měsíček). Děti tak budou mít ideální možnosti na první zajímavé přírodovědné objevy. Pokud máte menší zahradu, případně jen terasu, lze dítěti pro tento účel vyhradit i větší vegetační nádobu. Neměli byste zapomenout ani na zahradnické nářadí, samozřejmě ve zmenšené podobě (hrábě, motyčky, kolečko apod).
Květinový záhon a ovocné keře pro děti
Vůně a pestré květy budou kromě motýlů lákat i děti. Ty totiž nacházejí zálibu v odtrhávání květních lupínků, případně si jimi zdobí vlasy nebo natrhají kytičku pro mámu. I proto by v jednom zahradním koutě měly být vysázeny různé druhy vonných (ne však jedovatých) letniček, bylinek nebo trvalek. Děti budou netrpělivě očekávat, kdy něco nového rozkvete. I malé okrasné zahradní jezírko bude pro děti (ve věku od 6 do 14 let) zajímavým prvkem. Se zaujetím pozorují život kolem vody - kvetoucí pobřežní a vodní rostliny, pohybující se hmyz a plovoucí ryby. V zahradním potůčku si děti určitě postaví malý vodní mlýn nebo si budou pouštět vlastnoručně vyrobené modely lodí.
Kromě vnímání vůní a pestrých barev děti rády kdeco ochutnávají, proto je třeba ovoce sklidit dříve, než dozraje. Nízkokmenné nebo křovité ovocné rostliny, například rybíz, borůvky, maliny či beztrnové ostružiny, ušetří malým sběračem námahu - děti na ně lépe dosáhnou.
Co je pro děti v zahradě nebezpečné
Pichlavé a ostré listy okrasných rostlin (hlohyně, cesmína, dřišťály, Dulovce, mahónie, růže, kaktusy, exteriérové juky, jalovce a některé druhy okrasných trav);
jedovaté druhy (ocúny, konvalinky, břečťan, tis, štědřenec, proutnatec, lýkovec, jmelovník, oleandr, durman, pryskyřník, náprstník, áron, přilbice, kuří nožce, okrasný tabák a mák, bršlen, vistárie, túje, pivoňka, rododendrony a zimostráz );
druhy vyvolávající alergie (lísky, břízy, pajazmín, pelyněk, kvetoucí okrasné trávy, lilie a pod.);
nezajištěná místa (jezírka, bazény, svahy, skalky, květinové zídky, schodiště a rigoly);
snadno přístupné nářadí a pomůcky (chemická hnojiva a postřiky, ostré zahradní nářadí, vidle, srpy, nože a nůžky);
přívody elektrického proudu a obnažené kabely s napětím (vedoucí ke svítidlům);
práchnivé a neošetřené stromy (u nichž hrozí úraz v důsledku pádu);
ostré nebo mechem obrostlé kameny (na nichž se děti mohou pořezat nebo uklouznout).
Autor: Lenka Kostková
