Altánek nebo besídka?

Spát, odpočívat, snídat a vůbec vegetovat pod širým nebem nemusí být jen smutným osudem bezdomovců. Naopak. Patří to k určité idylce léta a prázdnin. A ještě lépe vám na zahradě bude, pokud si zde postavíte altán.

Nejlevnější variantu, jak si pořídit střechu nad hlavou na zahradě, představují zahradní pavilony s textilní či polyetylenovou fólií. Jejich nevýhodou bývá často špatná odolnost proti silnému větru, proto je nutné dbát na jejich správné ukotvení.

Altány se dají zakoupit i s ozdobnou kovovou konstrukcí, která má nepromokavou textilní střechu a boční stěny můžete opatřit sítí proti hmyzu. Avšak nejlépe se v zahradě vyjímají dřevěné altánky. Můžete si je nechat udělat u truhláře nebo koupit již hotový.

 

Altán nebo besídka?

Ve velkých zahradách se dobře vyjímají dřevěné altánky, které mohou být více uzavřené, nebo otevřené. Těm se také říká besídky. Pod tyto stavby je nutné připravit zpevněnou plochu. Nejvhodnější je kvalitně udělaná betonová deska s tloušťkou kolem deseti centimetrů, vyztužená armovací sítí.

Pokud si koupíte altán už hotový, pak bývá většinou s podlahou. Můžete jej sice usadit rovnou na trávník, ale zkrátíte tak jeho životnost. Voda, která stéká ze střechy altánku, se vsákne do země pod ním a vlhkost působí na dřevěnou konstrukci podlahy. Proto bývá vhodnější jej usadit na zpevněnou plochu a okraje střechy opatřit okapy, které můžete svést do dešťové kanalizace nebo do větších nádob, ze kterých lze pak vodu využívat na zalévání.

 

Z čeho stavět

Altány se běžně vyrábějí z jehličnatého dřeva. Dražší, ale trvanlivější variantou je tvrdé dřevo, které vydrží dvakrát až třikrát déle. Na stavbu můžete použít i cihlové nosné sloupky či kov. Nejpřirozeněji však na zahradách působí dřevo. Nemělo by se však používat dřevo neloupané, protože v kůře se nejvíce daří dřevokazným škůdcům.

Proto, aby dřevěný altán vydržel co nejdéle, je nutné dřevo dobře ošetřit. Tam, kde dřevo nepřijde do styku s vozovkou, jej ochrání různé lazurovací laky. Tyto nátěry se doporučuje každé dva až tři roky obnovovat. Nejlepší ochranou dřeva proti vodě bývá tlaková impregnace. Ta by se měla dělat až po nařezání všech dílů, otvorů i zářezů. Tlaková impregnace znamená, že se pod tlakem do dřeva vtlačují roztoky impregnační soli, které se dostanou asi tak jeden centimetr pod povrch. Proto je vhodné tuto úpravu dělat až po všech zásazích do dřeva, protože každý nově vyvrtaný otvor již úpravu oslabí.

 

A čím zakrýt střechu altánu?

Můžete použít například stejnou, jakou máte na domě. Používá se například šindel, tašková krytina, pravý štípaný šindel či sláma. Na trhu můžete koupit i různé výplně mezi sloupy altánku, jako je například dřevo, bambus či ratan. Ty Vás ochrání nejen před větrem, ale i před zvědavými zraky sousedů a kolemjdoucích.

 

Příslušenství altánku

Nezapomínejte ani na to, že bude dobré k tomuto krytému posezení zavést i elektřinu. Díky ní budete moci večer svítit, pustit si příjemnou hudbu, zapojit gril, ledničku a podobně. Pro důkladný odpočinek poslouží kvalitní zahradní nábytek. Ten může být kovový, plastový, dřevěný, ratanový nebo z různých kombinací materiálů. Záleží jen na tom, jaký materiál preferujete a kolik za něj chcete zaplatit. Důležitým hlediskem při jeho výběru je i to, jak je nábytek skladný. Až ho totiž budete chtít na zimu uschovat, oceníte, zvláště u malých skladovacích prostor, když židle budete moci naskládat na sebe a případně i budete moci složit stůl. Barevnou ozdobou stěn besídek či altánků mohou být kvetoucí popínavé rostliny.

 

Tip na závěr:

pnoucí rostliny ozdobí stěny altánu. Nejznámější popínavkou je břečťan, růže, vinná réva, chmel, vistárie, plamének, ostružník, rdesno či zimolez. Proto, abyste se dlouho mohli těšit z jejich krásy a případně i květů, je nutné dobře připravit půdu pro jejich osazení kolem altánku. Popínavým rostlinám většinou svědčí propustná půda bohatá na živiny. Místo, kde má rostlina kořeny, by nemělo být vystaveno přímým slunečním paprskům, protože by mohly kořeny přehřát a vysušit. Chudší půdy je nutné přihnojovat kompostem tak jednou až třikrát ročně. Nejvíce je to důležité na jaře. Kořenový obal před výsadbou důkladně provlhčíme.

Autor: Martina Dvořáková
 

comments powered by Disqus