Jak na altány a přístřešky?
Člověk se vždy snažil využít příjemné a eliminovat nepříjemné stránky jakékoliv činnosti, proto je zahradní tvorba charakteristická množstvím lehkých a otevřených staveb, které umožňují pobyt venku co nejvíce prodloužit, zpříjemnit a chránit lidí před nepříjemnými stránkami počasí - prudkým sluncem, deštěm či větrem. Stavby, které chránily před nečasem nebo nepohodou, měly v zahradě odjakživa své místo.
Altány a přístřešky jsou otevřené nebo polootevřené zahradní stavby, charakteristické zastřešením. Původ altánku lze hledat již v dobách antiky - altán byla nízká vyhlídková věžička, umístěna na střeše domu. Později se přenesla do zahradního prostoru, v podobě otevřené, zděné, dřevěné, později i kovové stavby.
Altán
V současnosti jsou altánky opět velmi populární, protože dokáží dodat zahradnímu prostoru nebo jeho části osobitou atmosféru. Altán (nazývaný i besídka) je vlastně samostatný malý domek čtvercového, kruhového, šest-nebo osmihranné půdorysu, s jedním nebo dvěma vstupními otvory. Ve spodní části je uzavřen stěnami, v horní otevřený tak, aby zajišťoval výhled do okolí i ze sedící polohy. Namísto oken jsou otvory, často vybaveny mřížkou. Stavba má podlahu a je vybavena stabilním nábytkem k sezení a někdy i osvětlením. Ztvárnění i vybavení altánku závisí zejména na použitém materiálu, případně materiálových kombinací, z nichž je zhotoven. Jelikož altán je zejména romantickou stavbou, při jeho ztvárnění se fantazii meze nekladou.
Umístění altánku
Altány se hodí především do větších zahrad. Správné umístění altánku v zahradním prostoru je velmi důležité. Dobré je umístit jej jako dominantu části zahradního prostoru. Hodí se do samostatných zákoutí, do polohy vzdálené od domu, kde může svým ztvárněním ovlivnit atmosféru okolí. Vhodná je poloha ukončení kompoziční linie nebo místo vytváření gradace v prostoru na konci zahrady. V současné zahradě se upouští od používání symetrie umístění této stavby, trendem je umístění mimo osy symetrie celého prostoru.
Styl altánku a materiál
Nejčastěji používaným materiálem na stavbu zahradního altánu bylo dřevo. Snadná dostupnost a široké možnosti zpracování tohoto materiálu ho na to předurčily už v minulosti, a to nejen v našich podmínkách, ale na celém světě. Velmi známé jsou čínské čajové pavilony i zahradní stavby, využívající dřevo ve specifické barevnosti a zajímavých detailech dodnes.
Dřevěný altán působí v zahradě přiměřeně materiálově i barevností. Ze dřeva lze udělat robustní nosné sloupy, filigránské trelážové výplně okenních otvorů, pevnou podlahu, prkennou nebo šindelovou střechu i vnitřní vybavení. Romantickým doplňkem zahrad se počátkem minulého století stal kovový altán. Spolu s různě tvarovanými litinovými lavičkami reprezentoval ozdobný secesní sloh. Snadno ohybatelné kovové prvky nabídly nové možnosti ztvárnění i konstrukce těchto staveb. Typickým tvarem se stal oblouk a kruhový půdorys i kovový výplet, který se nedal dosáhnout při dřevěné konstrukci.
Při pohledu zvenčí, ze zahrady, je nejpůsobivější částí altánku střecha, která určuje vyznění celého působení. Kopulovitá nebo hranolovitě zašpičatělá střecha se výrazně odlišuje od okolního prostoru, její hrot bývá zakončen umělecky řezbářsky nebo kovářsky zpracovanou špicí.
V současnosti se kromě klasických materiálů - dřeva a kovu - využívají na stavbu altánku i mnohé netradiční kombinace, např. kovová kostra s textilem, případně netradiční řešení přestřešení.
Přístřešek
Přístřešek, na rozdíl od altánku, je účelovou stavbou. Využíváme jej všude tam, kde potřebujeme kryté místo, chráněné před prudkým sluncem, deštěm, případně sněhem. Může sloužit k ochraně místa pro další auto, zastřešení odpočívadla nebo jeho části u domu i pracovního místa před garáží. Přístřešek je lehká stavba z různě ztvárněných sloupů, které nesou plochou, mírně zešikmenou střechu. Základní otevřená konstrukce může být doplněna jednou nebo dvěma závětrnými stěnami mezi nosnými sloupy, případně může přístřešek navazovat na již existující zdi. Stavba působí v prostoru, proto je důležité sladit její ztvárnění s ostatními prostorově působícími prvky, zejména s domem a garáží.
Umístění přístřešku
Přístřešek umísťujeme nejčastěji v blízkosti domu, případně na vzdálenějším místě zahrady, kde slouží ke stínění dalšího odpočívadla nebo jako součást technického zařízení zahrady (kůlna, bouda na nářadí, ochrana pracovních strojů). Při umístění u domu je velmi důležitý jeho vzhled, který by měl ladit s architekturou domu.
Tvar, výška a materiál přístřešku
Půdorysný tvar přístřešku vychází z jeho praktického účelu a z plošného tvaru, nad kterým stojí. Nejčastěji je to obdélník, který je přiměřený vzhledem k tvaru domu i z hlediska konstrukce přístřešku. I při určování rozměrů vycházíme z účelu, kterému má přístřešek sloužit: pokud jako ochrana pro auto, musí se auto pod něj vejít, pokud na zastínění odpočívadla, musí stínit jeho dostatečně velkou část.
Základní konstrukci přístřešku tvoří nosné sloupy spojené příčnými trámy, které podpírají konstrukci střechy. Střecha přístřešku musí být podepřena sloupy v každém rohu, tedy obvykle ve čtyřech bodech. Při delším tvaru jich může být i více, vždy tolik, aby střechu bezpečně unesly. Podepření celé stavby mohou zajistit zděné, dřevěné či kovové sloupy, jednu stranu přístřešku může podepřít zeď. Nejvhodnější výška přístřešku je v rozmezí 2,5 až 3,5 m. Při volbě výšky se řídíme i typem střechy, zejména pokud se rozhodneme pro jinou než plochou (např. pultovou nebo valbovou).
Střecha přístřešku
Celkový charakter dodá přístřešku střecha, její konstrukce, sklon i použitý materiál. Střecha se skládá z konstrukce krovu a střešního pláště s krytinou. Krov i střešní plášť mohou být ze dřeva nebo oceli, případně i ze železobetonu pro masivnější přístřešky, budované v rámci stavby domu. Jako střešní krytinu můžeme použít lehké eternitové šindele různých barev, dřevěné desky, keramické tašky, ale i moderní lehké polykarbonátové desky. Střechu může vytvořit i železobetonová deska.
Střecha musí mít vždy přiměřený spád, aby byl zajištěn rychlý odtok vody a systém na její co nejvhodnější odvedení okapů a svodů. Sklon střechy závisí na použité krytině: čím je drsnější, tím větší sklon by měla střecha mít.
Ukotvení přístřešku
Při budování přístřešků je velmi důležitá jejich pevná konstrukce a stabilita, neboť jsou vystaveny celoročním vlivům počasí. Střecha musí občas unést i nadílku sněhu s velkou hmotností a odolat poryvům větru, proto je nutné její bezpečné upevnění, ale také ukotvení nosných sloupů přístřešku v podkladu. Zděné, dřevěné i kovové sloupy se kotví pomocí betonových základových patek, uložených do nezamrzavé hloubky 80 cm.
Kombinace materiálů na přístřešek
Výběrem použitého materiálu nebo materiálových kombinací se dosáhne stylového působení přístřešku. Nosná sestava z kovových trubek nebo profilů doplněná průhlednou krytinou bude působit lehce a moderně a snese i netradiční barevnost konstrukce. Je vhodná do městského prostředí, k moderním typům domů a tam, kde potřebujeme šetřit místem. V městském prostředí může posloužit jako přístřešek i pergola shora překrytá polykarbonátovými deskami. Naopak masivní nosné prvky, zděné sloupy z cihly nebo kamene, jsou vhodné k tradičním typům domů, do venkovského prostředí a tam, kde je dostatek místa na rustikální stavební prvky.
Autor: Lenka Kostková
