Houpací síť
Odpočívání v houpací síti vzbuzuje v člověku přímo prázdninové pocity. Hned si představí obrázek tropické pláže s palmami převislými nad vodou. Jejich kmeny si o přivázání sítě přímo ptají. Houpací sítě skutečně pocházejí z tropů, místní obyvatelé je používali na spaní. Později se využívaly při námořních plavbách, do Evropy je přivezl Kolumbus.
Námořníkům umožňovaly nacpat se do lodě jako sardinky a převést více nákladu. Kromě toho z nich mořští vlci vypadnout ani při silném vlnobití. Sítě se až později rozšířily do světa jako místo na pohodlný relax v přírodě s dobrým čtením v ruce.
U nás si je pamatujeme zejména jako klasické sítě, po kterých nám na těle zůstávaly otisky jejich oček. Přitom výběr houpacích sítí je dost široký. A tak Vás už očka strašit nemusí.
Na trhu se dají najít například sítě určené pro kempování. Nebo lehké houpací sítě na rodinné výlety do přírody. Není problém sehnat ani samostatně stojící konstrukce, které nahrazují opěrnou funkci stromů. Samozřejmostí jsou i houpací sítě pro dva.
Houpací síť může posloužit i jako příjemné zpestření interiéru či balkonu. Její výhodou je skladnost. Když si chcete trochu pohovět, jednoduše ji zavěsíte za dva háky nainstalované ve stěnách a hovíte si. Pak ji zas odvěsíte a složíte do skříňky.
Houpací sítě se dělí na nejrůznější typy, podstata však zůstává stejná. Základním rozdílem je to, zda se skládají ze sítě, nebo z celé tkaniny. Některé jsou dělané ručně, jiné jsou ze strojního nylonu.
Houpací sítě se obvykle kupují, člověk si však může vyrobit i vlastní. Návodů je na internetu bezpočet, jazykovou bariéru vyřeší některý z internetových překladačů.
Koupit se dají levnější verze za přibližně 15 euro, ale naopak i mnohem dražší. Ty však zaručují kvalitu a vysokou odolnost sítí. Lidem, kteří mají problémy s páteří, se pobyt v síti nedoporučuje.