Jak na dřevěné terasy?
Zkuste na chvíli zavřít oči a představit si, jak pohodlně odpočíváte v zahradním křesle na terase svého domu nebo zahradního domku, obklopeni zelení překypující chlorofylem a ponořeni do přirozeného šumění rostlin. Majitele dřevěné zahradní terasy, jarní sluníčko již pravděpodobně přimělo, aby ji využili, ale ani my ostatní nemusíme jen snít.
Mnoho důvodů ve prospěch dřeva
Dřevo má původ v přírodě a ze všech materiálů se přírodnímu prostředí dokáže přizpůsobit nejlépe. Snadno se s ním pracuje nejen v obytné zahradě, ale i ve větších parcích má mnohostranné využití. Ze dřeva lze vytvořit příjemné místo na posezení, ať už v podobě terasy, samostatného altánku, nebo skupinky pevně ukotvených dřevěných lavic. Velmi oblíbenými prvky v zahradě jsou dřevěné stěny a stínící pergoly s možností variabilního uspořádání. Pomocí stěn si vytvoříte soukromí například tehdy, pokud se chcete ukrýt před zraky sousedů a máte úzký pozemek. Dřevo poslouží i při stavbě konstrukce na ozdobné popínavé rostliny. Dřevěné rošty a oblouky hustě porostlé popínavou zelení Vaši zahradu zkrášlí a opticky i akusticky ji izolují před okolním světem. Ani zde však možnosti dřeva nekončí. Dřevěná lavička přes jezírko nebo studánka rovněž přispívá k tomu, abyste se v zahradě cítili dobře a měli se čím pochlubit před známými.
Domácí dřeviny vhodné do exteriéru
V Čechách má dřevo hluboce zakořeněnou tradici. Z domácích dřevin se na exteriérové použití nejvíce hodí akát (jeho životnost je přibližně deset let) nebo dub (s životností čtyři až šest let), ale nejčastěji se setkáváme se smrkem (životnost má čtyři roky), který je z hlediska ceny nejdostupnější. Všechny domácí dřeviny je potřeba před použitím v exteriéru ošetřit ochranným nátěrem nebo hloubkovou tlakovou impregnací.
Bangkirai
V posledních letech si i v Čechách získávají stále větší popularitu exotické dřeviny, které díky svým vynikajícím vlastnostem nejlépe odolávají vlhkosti i tepelným změnám. Bangkirai (jeho životnost je dvacet až třicet let) je dřevina s obchodním názvem Shorea laevis, která pochází z Indonésie. Roste bez suků a výrobky z této dřeviny nepotřebují během celé své životnosti žádnou chemickou ochranu a jsou neuvěřitelně odolné proti hnilobě, růstu hub a škůdcům. Dřevo bangkirai se vyznačuje mimořádně vysokou tvrdostí a hustotou, má objemovou hmotnost 1 100 kg/m3 - je tedy těžší než voda. Nesuší se, proto se označuje jako vzdušný materiál. Jeho vlhkost při dodání představuje přibližně 12 procent. Má nízkou štěpnost a hnědá barva dřeva se časem mění na stříbrošedou. Do Evropy se bangkirai začal dovážet v roce 1984. Profilované obkladové desky s drážkami se vyrábějí přímo v zemi původu.
Další exotické dřeviny
Bangkirai zaznamenal na evropském trhu velký úspěch, poptávka přerostla nabídku, a proto se začaly prodávat i další exotické dřeviny, např. Ipé, Massaranduba, cumaru a Tatajuba z Brazílie a Iroko z Ghany. Ipé je jedna z nejtvrdších dřevin (s objemovou hmotností 1 300 kg/m3), proto se jí také říká diamantový ořech. Massaranduba je stejně tvrdá dřevina, ale má poměrně velké objemové sesychání - až 14,5%. Největším konkurentem dřeviny bangkirai se pro své dobré technické parametry a výhodnou cenu stalo dřevo cumaru.
Využití
Exotické dřevo a domácí dřeviny, které jsou ošetřeny speciálními laky, případně upravené hloubkovou tlakovou impregnací, najdou uplatnění všude v exteriéru. Jsou ideálním materiálem pro vytváření chodníkových roštů okolo bazénu, na realizaci terasy, pódia, sauny, schůdků nebo ramp v exteriéru. Vynikající vlastnosti exotického dřeva, ale i dřeva domácího původu, jehož póry se vyplnily při účinku tlaku epoxidovými pryskyřicemi, lze využít i ve všech částech interiéru, kde se často používá voda. Kombinací dřeva s jinými materiály získají prostory koupelny, interiérového bazénu, sprchového koutu nebo plochy odpočívadla u vířivky vysokou architektonickou, ale i užitnou hodnotu.
Hloubková ochrana dřeva vakuově-tlakovým způsobem
Tlaková impregnace chrání dřevo proti škůdcům a dřevokazným houbám (včetně měkké hniloby) a povětrnostním vlivům. Na ošetření dřeva se používá vodorozpustný chemicky impregnační prostředek Wolmanit CX-10 na bázi organokovových a anorganických sloučenin mědi a bóru (neobsahuje chrom). Látku nelze po zafixování ve vakuovém prostoru ze dřeva vyluhovat. Takto upravené dřevo je ekologicky neškodné. Dřevo dostává mírně zelenkavou barvu, ale může se dále barevně upravovat. Pokud se materiál dále neupravuje, přibližně za tři-čtyři měsíce vystoupí přírodní žlutá barva, kterou si zachová. Dřevo bude mít přirozený, jakoby neupravený vzhled. Životnost smrkového dřeva upraveného hluboko tlakovým způsobem se prodlužuje minimálně na 20 let, podle kvality suroviny lze hovořit také o 50 letech. Dřevo po impregnaci zůstává suché a je připraveno k expedici. Nejčastěji používanou dřevinou je smrk, ale impregnovat je možné i ostatní druhy dřevin, např. borovici, buk, dub nebo jasan. Cena impregnace závisí na využitelnosti impregnační komory.
Příprava materiálu před impregnací
Dřevo musí být před impregnací vysušené (vlhkost 20%) a bez povrchové úpravy. Impregnují se již povrchově upravené a opracované díly, výjimečně hotové výrobky. Po fixaci impregnace, která trvá přibližně jeden týden, lze z dílů smontovat hotový výrobek. Impregnované dřevěné konstrukce se většinou instalují na betonový podklad, ale nevadí jim ani přímý kontakt se zemí. Sloupky pergolové konstrukce se kotví do kovových konzol, které jsou zabetonovány nebo se šroubují do podkladového betonu. Použití dřeva impregnovaného Wolmanitem se neomezuje pouze na exteriér, impregnace zvyšuje životnost dřeva určeného také do interiéru.
Příprava exotického dřeva
Exotické rostliny určené do exteriéru jsou vzdušné, proto je třeba surový materiál uskladnit na překladech. Dřevo se před použitím vysuší.
Instalace dřevěné terasy
Desky se připevňují na rošt, který se umístí na pevný podklad (beton, štěrk). Pokud podklad tvoří travnatý porost, je třeba ho zakrýt černou fólií, aby v mezerách mezi deskami nevyrostla tráva. Konstrukce podkladu by měla být zhotovena tak, aby dešťová voda mohla odtékat do žlabu. Vhodné je zachovat pravidelné vzdálenosti mezi trámy. Konstrukční řešení by mělo umožnit v případě potřeby terasu demontovat a vyčistit. Vzdálenost mezi jednotlivými trámy roštu by měla být 30 až 40 cm. Pokud trámy ukládáme volně, měly by být podloženy gumou, která zabrání jejich posunutí. Mezi deskami je dobré zachovat mezery široké 5 až 7 mm, aby dřevo mohlo pracovat a zajistit odtékání vody z povrchu desek. Vytvoření vzduchové mezery mezi podkladem a deskami je důležité proto, aby se spodní strana roštu provětrávala a vysušovala a zamezilo se hnití desek. Na připevnění desek k roštu se používají nerezové šrouby. Na terase lze z desek vytvořit různé půdorysné vzory, na realizaci exteriérové podlahy se vyrábějí i čtvercové segmenty.
Výhoda drážkování
Drážkování na povrchu desek zaručuje protiskluznost. Pokud však nasněží nebo voda nestačí odtékat a na terase vytvoří souvislou vrstvu, každá podlaha i s protiskluzovou úpravou klouže. Dřevo je na dotek příjemný materiál, na kterém můžete ležet nebo cvičit. Díky své barvě a struktuře, výborně dotváří zelené plochy a lze ho kombinovat i s kamenem.
Údržba dřevěné terasy
Údržba dřeva je poměrně jednoduchá. Kromě pravidelného čištění tlakovou vodou se doporučuje dvakrát do roka dřevo natírat olejem na živičné bázi, nejlépe před zimou a po jejím skončení. Udrží se tak přirozená barva na povrchu dřeva. Velmi znečištěná místa se čistí ve směru vláken drátěným kartáčem a pak se celý povrch rovnoměrně naolejuje.
Na koho se obrátit
Architekt nebo zahradní architekt navrhne vizuální podobu a přesné umístění dřevěných prvků a ploch v zahradě. Návrh je třeba podrobně konzultovat s realizační firmou, která má zkušenosti s řešením technických detailů, jako jsou podložní spády, odtok vody, ukončení roštu, napojení na terén, realizace schůdků, otvory v terase, případně kombinace s jinými materiály. Realizační firma vyhotoví dílenské výkresy, část materiálu připraví ve vlastní truhlářské dílně a konečně provede montáž přímo na místě. Zkušenosti takové firmy by měly být zárukou, že se minimalizuje i odpad z poměrně drahého materiálu. Po chvilkovém okouzlení syntetickými materiály, jejichž vzhled povětrnostní podmínky velmi neovlivní, a po univerzálním použití chladných kovových konstrukcí, majitelé zahrad a pozemků se stále více přiklánějí k tradičnímu dřevu, popřípadě dřevěným interiérovým doplňkům. Protože příroda přirozeně touží po dřevě.
Autor: Lenka Kostková
