Jak si založit hezkou zahradu?
Zahrada v našich podmínkách se obvykle vnitřně dělí na předzahrádku, okrasnou zahradu a hospodářskou část.
Předzahrádka je prostor mezi ulicí, sousedy a domem a neslouží jen obyvatelům domu, ale mohou ji obdivovat i kolemjdoucí. Měla by být hezká, jednoduchá, snadno udržovatelná a zároveň by měla tvořit volný přechod mezi okrasnou zahradou a širším okolím.
Okrasná zahrada se nachází obvykle za domem a měla by být opticky a akusticky oddělena od rušivých vlivů veřejné komunikace. Okrasná zahrada je jakýmsi obývacím pokojem zahrady a slouží na dokonalý odpočinek, k čemuž přispěje rozmanitost a barevnost technických a vegetačních prvků. Základ okrasné zahrady většinou tvoří velký trávník. Po obvodu se navrhují výsadby keřů, jehličnanů a stromů, tuto zeleň barevně doplňují trvalky a okrasné trávy. Zahrada by měla splňovat nejen estetické, kompoziční, ale i funkční požadavky majitelů.
Hospodářská část zahrady se většinou nachází na konci pozemku. Najdeme zde ovocné stromy, osázenou zeleninu a může sloužit i k odkládání zahradnických strojů a na chov domácích zvířat.
Podklady pro projektování zahrady
Při projektování nové zahrady jsou nezbytné některé základní projekty, jako jsou situační plán pozemku a domu v měřítkách 1: 100, 1: 200 a 1: 500 v digitální nebo mapové formě, zaměření pozemku a koordinační výkres stavby s vyznačením inženýrských sítí.
Výbornou pomůckou pro zahradního architekta jsou fotografie pozemku s domem z různých úhlů. Do těchto záběrů může začít kreslit první nápady a varianty svých návrhů, z nichž se později po konzultaci s majiteli vyvine finální návrh.
Jako podklad pro projektování poslouží i podrobný dotazník, který vyplní investor.
Součástí projektu zahrady by měla být tato dokumentace:
Studie sadových úprav - velmi obecný plán, který obsahuje hlavní kompoziční záměr, ideu zahrady a zachycuje základní rozložení ploch a hmot.
Projekt sadových úprav - situace v měřítku 1: 100 a 1: 200 slouží jako základní plán zahrady a znázorňuje základní rozložení technických prvků (chodníků, bazénů, teras, skalek, jezírek) a základní rozvržení vegetačních prvků (stromů, keřů, trvalek a jejich skupin, ploch trávníků, popínavých rostlin apod.).
Osazovací plán zeleně v měřítku 1: 100 a 1: 50 obsahuje podrobný plán osazení stromů, keřů a trvalek s jejich druhovým složením a počtem kusů na čtvereční metr.
Technický výkres se vypracuje v případě, že v zahradě bude například altán. Konstrukční detail se kreslí v měřítku 1:50 a 1:20.
Vytyčovací plán se obvykle vystavuje v měřítku 1:100 a 1:200 a obsahuje všechny body, které je třeba vytyčit na vymodelovaném návrhu zahrady a realizaci inženýrských sítí.
Textová zpráva obsahuje průvodní text ke grafické části projektu sadových úprav, jmenný seznam rostlin a rozpočet projektu.
Cena projektové dokumentace zahrady je různá a závisí nejen na velikosti řešené zahrady, ale také od náročnosti řešení a obsahu dokumentace.
Založení technických a vegetačních prvků zahrady
Každá zahrada je vzájemným propojením technických a vegetačních prvků a celé dílo závisí na kvalitě realizace. Před zahájením prací je třeba určit přesný harmonogram založení jednotlivých prvků s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a kompoziční záměr. Není vhodné ani prospěšné, aby se nejprve vysázely stromy a pak se začal modelovat terén. Logický sled jednotlivých kroků nám ušetří čas a finance a umožní vytvořit dokonalé architektonické dílo bez zbytečných chyb a stresů.
Založení technických prvků
realizace bazénu a jezírek (výkopy, vytvoření tělesa bazénu a jezírka),
realizace skalek, štěrkového pole (těleso skalky, fixování hornin),
realizace zpevněných ploch a chodníků (obrubníky, štěrkopískové lůžko, beton, kámen, dlažba),
realizace oplocení (základy, konstrukce, případně obklad),
realizace osvětlení (rozvody a svítidla),
realizace pergoly, altánku, osazení laviček (základová deska, zpevněná plocha, betonové patky, nosná konstrukce),
hrubá modelace terénu v rozsahu 20 až 40 cm (původní terén, existující ornice),
automatický zavlažovací systém (potrubní systém, zalévací hlavice, ovládací jednotka a příslušenství),
jemná modelace terénu 10 až 20 cm, navážka zahradnického substrátu.
Automatický zavlažovací systém
Již při zakládání zahrady je třeba se zamyslet, jakým způsobem budeme zahradu zavlažovat. Jelikož z roku na rok jsou teploty v letním období vyšší a sucha větší a ruční zavlažování je časově náročné, majitelé zahrad by měli zvážit aplikaci automatického zavlažovacího systému.
Podle projektu sadových úprav a přesného osazovacího plánu rostlin, který zahradní architekt vypracuje, specializovaná firma připraví projekt automatického zavlažovacího systému a na základě něj systém nainstaluje. Na našem trhu je několik renomovaných zahraničních značek zavlažovacích systémů (Hunter, Rain - Bird, Toro). Při výběru dodavatele se doporučuje přihlédnout nejen na to, zda nabízí nejnižší cenu, ale zejména zda má i dobré reference a kvalitní záruční a pozáruční servis.
Příprava před založením vegetačních prvků
Po dokončení technických prvků je potřeba z pozemku odstranit všechny inertní materiály (stavební odpad, zbytky štěrku, vápna atd.). Vzhledem k tomu, že stavební stroje pozemek velmi zhutnily a vytvořily vrstvy, které nepropouštějí vodu, půdu do hloubky 20 až 40 cm musíme rozrušit hlubokou orbou. Odpad je nutno odstranit.
Chemické odplevelení
Při zakládání zahrady musíme z pozemku důsledně odstranit stabilní a jednoletý plevel, zbytky rostlin a jinou nežádoucí vegetaci. Osvědčeným postupem je chemické odstranění plevelu aplikací postřiku systémového svévolného herbicidu na zelenou část rostliny s co největší listovou plochou (např. Roundub Biaktiv, Glyfogan). Účinek postřiku se projeví nejpozději do 10 až 14 dní a celá rostlina zhnědne a uschne. Chemické odplevelování je třeba provést minimálně dvakrát a při aplikaci by se mělo postupovat přesně podle přiloženého návodu (je nutné přihlížet na teplotu, koncentraci, povětrnostní podmínky). Množství kořenů a zbytků rostlin se nachází i ve větší hloubce půdy; například hluboce kořenící rostliny jsou chmel, ostružina, přeslička apod. I u navrstveného původního terénu navážkou ornice může nastat situace, že zaplevelení bude výrazné, a proto se nedoporučuje proces odplevelování příliš urychlovat. Negativní následky by se projevily v následující rozvojové údržbě. Na odplevelený a definitivně vymodelovaný terén, do kterého se uložily všechny potrubní a kabelové systémy, se ještě před založením zahrady doporučuje návoz kvalitního prosetého zahradního substrátu v tloušťce 10 až 20 cm. Zahradní substrát je směs ornice, kompostu, rašeliny a jiných organických látek s velmi dobrými růstovými vlastnostmi. Zahradní substráty, ale i ornici lze zakoupit ve specializovaných prodejnách.
Založení vegetačních prvků
výsadba stromů,
výsadba keřů,
založení trávníku (výsevem, uložením travního drnu),
výsadba trvalek a skalniček,
výsadba vodních a bahenní rostlin,
výsadba letniček, dvouletých rostlin a cibulovin.
Výsadba stromů
Nejvhodnějším termínem pro výsadbu stromů je rané jaro a pozdní podzim, i když stromy pěstované v kontejnerech lze sázet téměř celý rok s výjimkou období mrazů.
Velikost jámy na výsadbu stromu by měla být minimálně 1 - až 1,5 - krát větší než velikost kořenového balu stromu. Aby růst stromu byl kvalitní, půdu je třeba z velké části (50 až 100%) vyměnit. Vykopanou jámu naplníme zahradním substrátem a ke kořenovému balu je vhodné přidat startovací hnojivo (Osmocote).
Před vysazením stromu je nutné udělat redukční řez koruny. Zabrání se tak nadměrnému vypařování vody a podpoří se překořenění stromu. Vysazený strom se musí řádně ukotvit a uvázat ke konstrukci vytvořené ze tří kůlů, shora spojenou příčnými latěmi. Kmeny listnatých stromů se obalují jutovinovou bandáží, aby se snížilo vypařování. Po vysazení je třeba kolem stromu vytvořit mísu na zalévání.
Po ukončení výsadby strom zalijeme 50 až 100 l vody (množství závisí na velikosti stromu), zálivku opakujeme v pravidelných intervalech podle potřeby. Při výběru stromů bychom se měli poradit se zahradním architektem. Na českém trhu je dnes již poměrně bohatý sortiment odrostlých listnatých a jehličnatých stromů v dostatečné kvalitě a množství. Při výběru stromů v okrasných školkách jsou důležité některé základní kvalitativní atributy, jako jsou velikost stromů, výška nasazení koruny, počet přesazení, velikost kořenového balu. Tyto kvalitativní atributy se samozřejmě odrazí na ceně stromů. Při realizaci zahrady se doporučuje vysazovat velké, odrostlé stromy s obvodem kmene 14 až 16 cm a s výškou 300 až 500 cm, aby základní kostra kompozice zahrady rychleji nabyla své rysy.
Výsadba keřů
Na našem trhu je široký sortiment listnatých a jehličnatých keřů. Keře se předpěstovávají v kontejnerech nebo se prodávají se zemním balem. Větší solitérní listnaté a jehličnaté keře se sázejí s balem do vyhloubené jámy. Technologie výsadby je podobná jako u odrostlých stromů. Výsadbu bálů a volno kořenových dřevin je vhodné realizovat od začátku března do konce května a od začátku září do konce října. Na výsadbu solitérních keřů se doporučuje použít dřeviny s balem, které se sázejí do předem vyhloubené jámy s hloubkou 40 až 70 cm. Velikost jámy závisí na velikosti kořenového balu rostlin. Na výsadbu živých plotů se doporučuje použít rostliny předpěstované v kontejnerech nebo volno kořenové rostliny. Živé ploty se vysazují do jam nebo rýh v jednom nebo dvou řadách. Listnaté keře je vhodné před výsadbou zkrátit a měly by se odstranit suché a poškozené části rostliny. Listnaté a jehličnaté keře předpěstované v kontejnerech lze vysazovat od března až do konce října, samozřejmě, mimo období výskytu mrazů a extrémních teplot.
Keře vysazujeme do prohlubní, do kterých přidáme jednu tabletu hnojiva Osmocote. Po zasazení keřík zalijeme dostatečným množstvím vody. Při výsadbě keřů do skupin je třeba mezi nimi dodržet určitou vzdálenost, tj. vytvořit spon rostlinám; uvádí se jako počet rostlin na m². U keřů se uplatňuje tzv.. trojspon. Při každém druhu rostlin je odlišný a závisí na rychlosti růstu a výšce dřeviny. Spon rostlin v záhoně má být tak hustý, aby se do dvou až tří let vzájemně spojily. Pak se musejí rostliny pěstitelské upravovat. Po výsadbě je nutné keře mulčovat, nejlépe borovou kůrou v tloušťce 8 až 10 cm.
Založení trávníku výsevem
Nejideálnější termín na založení trávníku je období od začátku března do poloviny května nebo na podzim od začátku září do poloviny listopadu. Pokud máme automatické zavlažování, pak trávník můžeme zakládat i v letním období. Před výsevem je třeba navozený substrát několikrát dobře uválcovat, aby terén později nepoklesl. Před výsevem je nutné půdu uhrabat na úroveň chodníků tak, aby při sečení trávníku nezůstával neposečený pás trávy vedle obrubníku. Před výsevem se doporučuje zapracovat do připravené půdy umělé startovací hnojivo (dusičnan amonný v množství 20 g / m²). Při výsevu trávníku se travní směs rovnoměrně rozhodí na připravený substrát v množství 20 až 40 g / m². Pokud se trávník zakládá na svahu, na výsev se použije 40 až 60 g / m² travní směsi. Travní osivo nakonec jemně pohrabeme, aby se promíchalo se substrátem, a zasetou plochu důkladně uválcujeme. Travní osivo začne klíčit po 6 až 14 dnech; závisí to na druhovém složení a kvalitě osiva a na klimatických podmínkách. Nově založený trávník opakovaně intenzivně zaléváme množstvím vody 20 l / m². Poprvé můžeme sekat, když tráva dosáhne výšky 7 až 10 cm. Pokud chceme mít trávník založený výsevem kvalitní, vyplatí se oslovit zkušenou zahradnickou firmu. Cena založení trávníku výsevem se pohybuje od 25 do 60 Kč / m².
Založení trávníku prostřednictvím travních drnů
Při přípravě půdy se postupuje podobně jako při založení trávníku výsevem. Před výsevem nejprve rozmístíme substrát, který několikrát dobře uválcujeme a půdu pohnojíme umělým hnojivem (ledkem amonným v množství 20 g / m²). Pak půdu pohrabeme do roviny asi 2 až 3 cm pod okraj obrubníků a terén vyrovnáme latí.
Zakládat trávník pomocí drnů lze od začátku března do konce října, nedoporučuje se v období hrozících mrazů ani v extrémních vedrech. Na připravený terén se ukládají pásy travního drnu těsně vedle sebe tak, aby spáry mezi nimi byly co nejmenší. Spáry se nakonec zasypou směsí jemného substrátu a písku. Uloženou trávu uválcujeme tak, aby se zpod drnu vytlačil veškerý vzduch a drn dobře přiléhal k podkladové vrstvě.
Přibližně do 14 dnů se drn dokonale zakoření do podkladové vrstvy. Po celý tento čas trávník intenzivně a pravidelně zavlažujeme. Pak už můžeme na trávník volně vstupovat a můžeme poprvé sekat. Nově založený trávník se doporučuje ještě jednou zaválcovat. Takovéto založení trávníku vyžaduje mnoho zkušeností, proto je vhodné přenechat tuto činnost specializovaným firmám. Cena založení kobercového trávníku se na našem trhu pohybuje od 170 do 220 Kč za m².
Autor: Martina Dvořáková
