Jak vytvořit skalku na zahradě?
Důležité je, která z částí zahrady sousedí se skalkou ( nevhodné jsou záhony se zeleninou a dokonce i záhony s letničkami můžou působit špatně). Dobrými sousedy jsou jehličnany, terasa, trávník a vřesoviště. Obecně jsou pro skalky rušivým elementem všechny stavby v její blízkosti (dům, garáž), dokonce i ploty. Ve velké zahradě by to neměl být problém, na malém prostoru je třeba skalku napojit na dům a terasu.
Skalky můžete zakládat i na rovině, ale počítejte s modelováním terénu. Vytvořit zde můžete i atraktivní záhon s výsadbou suchomilných trvalek. Zakládání skalky, ať už na svahu nebo na rovině, by se nemělo nikdy podcenit, protože počáteční chyby se později odstraňují velmi těžko. I proto ponechte u skalky volný prostor pro její případné další rozšiřování.
Jak ukládat kameny
Pokud si chcete založit skalku, učiňte tak pouze za slunného a suchého počasí, nejlépe na jaře či na podzim. Nejprve odstraňte plevel, vykopejte jámu hlubokou alespoň 40 cm a vykopanou zeminu odložte. Na dno nasypte 20centimetrovou vrstvu hrubšího štěrku, který bude působit jako drenáž (zabrání odehnívaní kořenů citlivějších skalniček), a na ni dejte pěstební substrát. Většina skalniček upřednostňuje vápenitou půdu, proto do substrátu zamíchejte rozdrcenou starou omítku. Po přípravě podloží a po jeho důkladném udusání rozmístěte jednotlivé kameny - žulu, rulu, zvětrávající vápence, travertiny, dolomity nebo břidlice. Nejhezčí skalku lze vybudovat z vápence. Platí pravidlo, že třetinu až polovinu kamenů je třeba zapustit do půdy. Pokud je kámen delší a užší, nestavte ho na špičku, ale uložte naležato. Břidlice lze ukládat horizontálně i vertikálně. Estetičtější je střídat velké, malé a střední kusy. Při stavbě těchto zahradních útvarů jako první uložte větší kameny, pak menší, přičemž je třeba začít zespodu směrem nahoru. Nezapomeňte na různě velká políčka a prohlubně na výsadbu skalniček, do nich pak dosypte substrát.
Jezírka, potoky a vodopády
Pokud patříte mezi ty šťastlivce, kterým přes zahradu protéká menší potůček, můžete proud vody vést přes uměle vybudovaná kamenná koryta skalky, dokonce můžete vytvářet menší jezírka (jejich počet závisí na velikosti skalky) a tok nasměrovat do původního koryta. Ostatním zbývá vybudovat si umělý vodní prvek, který je (nejen) pro skalku velkým přínosem - zvyšuje vzdušnou vlhkost, a tak vytváří pro skalničky příznivé mikroklima, podobné jako v horách.
V jezírkách umístěných ve skalce by se neměly pěstovat vodní a bahenní rostliny (v horách je totiž nenajdete). Pokud se nechcete vzdát leknínů, raději jezírko umístěte dále od skalky, případně jej oddělte zajímavou výsadbou. Co se týká materiálu, můžete se rozhodnout mezi fólií nebo betonem, přičemž byste neměli překročit předepsanou hloubku - 30 cm. V konečné fázi úprav nezapomeňte vyretušovat vyčnívající fóliové boky. Ani betonové dno pod hladinou nepůsobí příliš přirozeně, proto ho vysypte drceným kamenem (podobným, jaký je i na jiných místech ve skalce). A nebojte se do vody vložit dva či tři větší kameny. A co jednoznačně nepatří do skalky, to jsou pneumatiky, různě zbarvené horniny a ani trpaslíci, muchomůrky či miniaturní hrady a zámky - nakonec ty své místo už mají obsazeno v pohádkách.
Krok sem, schod tam
Zapomenout na cestičky při stavbě (zejména rozlehlé) skalky je doslova prohřešek, který byste později mohli litovat. A když i na ně nezapomenete, tak ať jsou klikaté. Osvědčeným materiálem na jejich vybudování jsou ploché kameny (nejlépe stejný druh, jaký jste použili i ve skalce). Když jejich okolí vysypete kamennou sutí, případně ukončíte rostlinky, kterým nevadí občasné zašliapnutie, celkový dojem bude více blízký přírodě. Při stavbě silnic a cestiček se nemusíte omezit jen na kameny, vytvořit je můžete iz kamenné suti.
Schůdky v rozlehlé skalce by měly být především bezpečné. Kromě toho, že byste neměli experimentovat s různorodostí kamenů, což v praxi znamená, že při jejich stavbě je třeba použít stejný druh jako ve skalce. Dalším pravidlem je, že schody by neměly být vyšší než 20 cm, přičemž každý vyšší (další) schod má o pět centimetrů překrývat ten nižší. Rovněž by neměly vést přímo, ale podobně jako při cestičkách, zatáčky a křivky jsou vhodnější. Se stavbou schodů začněte odspodu a do vzniklých spár vysaďte skalničky.
Když suchý neznamená nudný
V mírně svažitém terénu si můžete kromě skalky vybudovat i suché květinové zídky. Suché se nazývají proto, že při jejich stavbě nepotřebujete maltu. Obvykle se vedou v rovné nebo obloukovité linii. Před výstavbou takového zídky si naplánujte nejen jeho umístění (při svahu nebo iv prostoru), ale i rozměry. Dobré, stejně jako při skalce, je použít stejný typ kamene - pokud je to možné, tak z nejbližšího kamenolomu. Při stavbě tohoto zahradního prvku netřeba podcenit základy - měly by být hluboké 20 až 40 cm (závisí to od výšky suchého zídky; ideální výška je 50 až 100 cm). Základy vysypte vrstvou štěrku a písku a upravte hráběmi tak, aby se jen mírně zvažovala. Jestliže je podloží nepropustné, bude lépe zabudovat do něj drenážní trubky.
První kameny (ty nejsilnější) je třeba zapustit asi do poloviny podloží, přibližně 30 až 40 cm od svahu (vznikne tak prostor na zpevňující výplňový materiál). Kameny ukládejte mírně šikmo směrem ke svahu (se sklonem 10 až 15%) - zabráníte tak naklánět zídky dopředu. Jako pomůcka vám poslouží natažený provázek, který je třeba připevnit ještě před začátkem prací. Když dokončíte jednu řadu, zasypte mezeru mezi svahem a zídek štěrkovitém zeminou - zídka bude stabilnější. Jednotlivé kameny ukládejte tak, aby se vzájemně překrývaly, čímž zabráníte vzniku mezer ve tvaru kříže. Nějaký ten kus můžete občas orientovat delší stranou i příčně do svahu. Zídku zakončete vrstvou plochých a mírně přečnívajících kamenů. Rohové kameny by měly být delší než vyšší.
Kvetoucí štěrbiny
Do štěrbin, které vznikly v zídky, třeba nasypat vlhkou zeminu a vysadit rostliny. Do slunečních zídek jsou vhodné zejména suchomilné skalničky a trvalky, například rozchodníky (Sedum), zvonky (Campanula), tařičky kosníkovité (Aubrieta), plamenky šídlovité (Phlox subulata), Mydlice (saponaria), lomikámen (Saxifraga), koniklec (Pulsatilla), hřebíček ( Dianthus) a Tařice kališní (Alyssum). V polostínu a stínu se zase bude dařit kapraďorostům (Asplenium trichomanes). V poslední době se při zakládání opěrných zídek využívají i betonové tvárnice, v nichž rovněž lze pěstovat široké spektrum rostlin. Sice je pravda, že výsledek nepůsobí tak přirozeně jako při použití kamene, ale na druhé straně - toto řešení je vhodné do městského prostředí.
Jak postupovat při výsadbě skalky
Ideálním obdobím pro výsadbu skalniček je jaro (do konce května), ale druhy pěstované v květináčích s pevným kořenovým balem je možné vysazovat iv létě. Nejprve je třeba vysadit dřeviny - pomalyrastúce a zákrpkové druhy listnáčů a jehličnanů. Méně rostlinných druhů a více kusů z jednoho druhu (tři až pět) působí harmonickým. Do každé jamky dejte drenáž (vrstvu štěrku). Po vysazení a zálivce je důležité okolí rostlin vysypat drceným kamenem - dokonale udrží vláhu, zabrání růstu plevelů a bude udržovat skalničky v pěkně kompaktním tvaru. Zemina, kterou budete zasypávat skalničky, by měla obsahovat asi 50% kamínků, písek a drobný keramzit.
