Skulpturální prvky a výtvarné doplňky v zahradě
Prostorový (sochařský) prvek v zahradní kompozici je dílo se strukturou výrazně odlišnou od přírodní biologické struktury ostatního vegetačního prostoru, zpravidla nese stopy ztvárnění lidskýma rukama, umem a duchem. Proto významně přitahuje pozornost diváka - je ústředním bodem kompozice.
Může to být umělecky realistická socha, abstraktní výtvarné dílo, drobná plastika zvířátka u jezírka, seskupení opracovaných kamenů v trávníku, keramická amfora i mísa na okraji odpočívadla, ale i vlastnoručně udělané dřevěné šachy na dlážděné šachovnici terasy nebo prostorové sluneční hodiny vytvořené z kamene. Druhy prostorových prvků se liší zpracováním - může být klasické nebo abstraktní - i materiálem - kámen, keramika, dřevo, kov, plast -, což spolu vytváří jejich základní působení, které může být výrazné nebo nenápadné.
Velikost v prostoru
Velikost prostorového prvku je velmi důležitá z hlediska prostoru, do kterého jej umísťujeme. Velikost plastiky nebo keramické vázy s ním musí korespondovat. Do malé zahrady se nehodí velké dílo, neboť by zhoršilo svým vlivem velikost měřítka - velká socha by malou zahradu dojmem ještě zmenšila. Malá plastika by zas ve velkém prostoru zanikla. Platí však zásada, že menší a detailně propracovaný prvek je lepší pozorovat zblízka, aby pozorovatel mohl vnímat i drobnější detaily vypracování.
Materiál
Do zahrady nemůžeme, vzhledem ke klimatickým podmínkám, umístit dílo z jakéhokoliv materiálu. Materiál musí dlouhodobě odolávat nepřízni počasí, ale i případným nárazům, které mohou dílo ohrozit při obývání zahrady (hrách dětí) a její údržbě (sekání sekačkou).
Vhodnými materiály jsou přírodní i umělý kámen (co nejméně porézní), pohledově zpracovaný beton, glazovaná keramika, hliněná terakota, povrchově upravovaný kov, napuštěné dřevo na izolovaném podkladu.
Dalšími materiály mohou být hutné sklo, plasty s odolným povrchem (povrchově impregnovaný laminát), další přírodní materiály (např. proutí) jen s dočasným trváním.
Výběr prostorového prvku
Výběr díla závisí na osobních preferencích majitele zahrady, ale i ty by se měly přizpůsobit celkovému charakteru zahrady a ztvárnění domu. Vhodnému prostorovému doplňku můžeme podřídit celý zahradní prostor (již ve fázi návrhu) nebo jím můžeme hotový prostor dotvořit.
Formální, symetrické řešení zahrady vyžaduje klasické plastiky. Asymetrický návrh moderní zahrady může obsahovat i abstraktní prvek (dílo z kovu nebo kubickou plastiku). Jak prostorový prvek se dá použít i umělecky ztvárněný nebo vhodně vybraný užitkový předmět - ozdobnější lavička i sbírka květináčů.
Umístění
Správné umístění prostorového prvku je základem jeho efektního působení. Plastika musí zapadnout do celkového plánu zahrady tak, aby byla působivá po celý rok (přičemž okolní vegetační pozadí má zcela jiný vzhled v létě než v zimě) a ze všech (pohledových) stran.
Prostorový prvek v zahradním prostoru může mít dominantní postavení, tedy svým působením ovládat celý prostor, nebo zdůrazňuje pouze jeho uzavřenou část, tedy působí jako akcent. Dominantní postavení prostorového prvku se dosahuje jeho umístěním ve středu (klíčovém bodě) vnímané plochy, blízko středu nebo na ose symetrie. Dominantní umístění plastiky ovlivňuje celý zahradní prostor, proto je mimořádně důležité její působení - dojem, jaký sama vyvolává. Pokud se chceme vyhnout vyvolávání jednostranného citového působení, vybereme na dominantní postavení prostorový prvek neutrální - kameninová nádoba vhodné velikosti, abstraktní dílo, kubický tvar. Pokud chceme umístit v zahradě dominantní - kompozičně výrazný - prvek, je důležité předem mu přizpůsobit prostorové a výtvarné řešení ostatního prostoru. Je třeba připravit vhodné pozadí i několik bodů, které pomocí tvarového či barevného působení přivedou pozornost k solitéru.
Prostorový prvek nemusíme umístit do středu zahradního prostoru, ale můžeme ho postavit tak, aby zdůraznil pouze jeho část - je to zdůrazňující postavení. V hotové kompozici je vhodné postupovat tak, že plastiku využijeme jako zajímavost (akcent) některého intimního zákoutí. Zastrkovat ji do pozadí, čímž dosáhneme, že bude působit pouze v uzavřeném prostoru. Můžeme využít i více (menších) prostorových prvků, které budou působit samostatně v částech většího zahradního prostoru.
Barva prostorového prvku
Barva prostorového prvku závisí na použitém materiálu, ze kterého je vytvořen, a od záměru autora, zda chce materiál přiznat v jeho primární podobě, nebo pokrýt jinou barvou.
Barvy prostorových prvků z přírodních materiálů harmonizují s přírodním prostředím zahrady. Rozlišujeme různé tóny barvy dřeva, zemité tóny, různé barvy řezání přírodního kamene. Můžeme sem zařadit i beton, který se na skulpturální prvky používá barevně tónovaný. Kovové materiály jsou tmavošedé až stříbrné. Jejich vlastnosti umožňují použití tenkých i plochých profilů spojovaných bodově a vytvoření abstraktních kompozic. Díla bývají odlehčená a autoři je (i z důvodu trvanlivosti) pokrývají laky výrazných barev nebo jim povrchovou úpravou dodávají lesk. V přírodním prostředí proto působí kontrastně. Uvědomění si barvy plastiky je důležité při jejím umisťování před vegetační pozadí nebo při jeho vytváření. Pokud chceme, aby byl prostorový prvek viditelný i z dálky, nemůže barevně ani světlostí splynout s okolím.
Pozadí prostorového prvku
Pozadí prostorového prvku může tvořit leckterý vertikální (i dostatečně velký plošný) prvek zahrady nebo domu. Mohou to být kompaktní výsadby, jednobarevné dlážděné i trávníkové plochy, homogenní vodní hladina a někdy (ve větších zahradách s výhledem, ve střešních zahradách) i obloha.
Plastiku před pozadí postavíme nebo ji do něj zasuneme, ale v každém případě upřednostňujeme pozadí kontrastní. Prostorový prvek světlého odstínu vyniká před tmavým pozadím, tmavé objekty lépe působí před světlým. Kromě barvy působí kontrastně i biologická struktura vegetačního pozadí - seskupení listů, větvení stromů a keřů. Nejlepším vegetačním pozadím jsou uzavřené tvary tmavých jehličnanů, před nimiž vynikají zejména světlé plastiky a keramika. Ve vodě i nad hladinou bude vynikat světlá i tmavá barva prostorového prvku. Objekt položený na dlažbě může působit pouze tvarem, při shodné barvě bude kompozice harmonická, nebo tvarem i barvou - kompozice bude kontrastní.
Kromě vytváření pozadí však často potřebujeme na plastiku upozornit vhodnou bodovou výsadbou před ní nebo vedle ní. Vhodné jsou výsadby nízkých dřevin nebo výrazné rostliny s velkými listy či trsy.
Upevnění plastiky na místě
Skulpturální prvky musíme na vybraném místě bezpečně upevnit, zvláště pokud jde o vysoké vázy, nestabilní sochy postav nebo sochy na podstavcích. Při problematickém tvaru ukončení prostorového prvku (příliš malý základ) je lepší použít podstavec přesného tvaru nebo jej zasadit do plochy upravené štěrkem, dlažbou či pískem. Další možností je použití plazivých druhů bylin nebo dřevin (nemusí se sekat) jako náhrady trávníku kolem paty plastiky.
Autor: Martina Dvořáková
