Zahrada na kopci nebo ve svahu
Svažité zahrady jsou krásné, ale svým majitelům často připraví mnoho problémů. A tak nakonec padne energicky rozhodnutí: dost bylo akrobatických výkonů, je třeba hledat lepší řešení. A řešení může být hned několik. Zahrady s velkým převýšením vyžadují větší pozornost při navrhování i samotném vysazování. Není třeba se však nechat hned odradit, vždyť i přirozeně působící skalka může svahovitou zahradu změnit na atraktivní. Pomoci může například i květinová zídka, která bude svah podpírat.
Bez toho to zřejmě nepůjde
Pokud se do svahu nevysazují různé druhy okrasných keřů nebo se nenechají porůst trávou, neobejdou se bez stavebních zásahů, zejména při větších převýšeních. Svah je třeba stabilizovat pevnými podpůrnými zídkami nebo dřevěnými pražci, důležité je vybudovat i schody a nerovný pozemek rozčlenit na jednotlivé terasy. Nezapomeňte však na začátku zjistit, odkud je nejkrásnější výhled a toto místo rezervujte pro plošinu se zahradním nábytkem či altánem. Při mírnějším sklonu svahu lze vymodelovat rozličné převýšeniny, prolákliny, vybudovat kamenné schody, záhony a skalky. Při velkých sklonech se doporučuje vytvořit terasy a svah důkladně podepřít zídkami. Počet podpůrných zídek závisí na velikosti svahu. Pozemek na svahu by měl být v každém případě vždy dobře přístupný, protože o osázené plochy je nutné se starat.
Důležité schody
Podepření většího svahu se docílí zídkami. Zídky se zakládají ukládáním přírodního kamene (měl by se těžit v blízkém okolí) bez použití malty. Spodní vrstva zídky se klade na štěrkový základ (musí být širší než vrchní část zídky). Kameny je třeba ukládat tak, aby se vzájemně překrývaly, čímž se zabrání vzniku štěrbin ve tvaru kříže. Prostor mezi zeminou svahu a jednotlivými kameny se vyplní štěrkem. Pokud je svah vlhký, je nutné do svahu nainstalovat i drenážní trubky. Zídka by se měla mírně naklánět směrem ke svahu (asi 15 stupňů ke svahu). Pak se spáry v zídce vyplní zeminou chudou na živiny a vysadí nenáročnými kobercovými trvalkami, jako jsou floxy, TARIC a TARIC, huseníku, zvonky, rozchodníky.
Při výsadbě by se nemělo zapomínat ani na korunu zídky a na jeho rohy, které působí mnohem přirozeněji, pokud je obrůstá zeleň. Tato zeleň může být i vyšší a rychle rostoucí, mohou se použít i různé aromatické bylinky. Pokud je zídka vyšší než 1,5 m, je třeba ho vyspárovat maltou. Někdy však není třeba hned budovat všelijaké podpůrné zdi, k zadržení půdy svahu mohou posloužit i mohutnější kameny. Dopravit velké kameny do zahrady však nemusí být právě jednoduchá úloha.
Součástí svahovité zahrady musí být i schody. Na vybudování schodů by se měl použít stejný kámen jako na stavbu zídky (stavební materiál v celé zahradě by měl být jednotný). Schody není nutné budovat příliš strmé, ideální výška jednoho stupně by měla být 15 cm. Výstup po schodech by měl být zážitkem, nikoli frustrující činností. Důležitá je bezpečnost schodů. Schody může rozdělovat i travnatá cestička stoupající do svahu. Schody nemusí být vždy jen přímé, lze je vést i netradičně, např. v oblouku nebo v serpentinách. Zahrada se tak stane tajemnější a bude působit dynamičtěji. Okolí schodů lze vysadit zajímavými nízkými trvalkami, případně i kvetoucími letničkami.
Výsadba svahů
Při vysazování svahů je třeba vybírat takové druhy rostlin, které rychle a hustě prokoření půdu a zabrání tak jejímu splavovaní - erozi. Ideální je kombinovat hluboce a mělce kořenící druhy. Může se vytvořit kombinace okrasných dřevin, trvalek a okrasných trav. Mnohým druhům se na svazích daří opravdu velmi dobře. Je lepší, pokud se na svah vysadí nenáročné druhy, o které se není nutné často starat. V některých případech (při větším sklonu terénu) se před výsadbou do svahu nainstaluje speciální síť s většími oky, která zadrží půdu, dokud se vysazené rostliny nerozrostou. Když se svah dobře zpevní kořeny, síť se postupně rozpadne.
Kromě různých trvalek a dřevin se na svahy doporučují různé okrasné keře, například Mochna (Potentilla fruticosa), kdoulovec (Chaenomeles speciosa), budlea (Rosa), šeřík (Syringa), imelovník (Symphoricarpos), dřín (Cornus alba), půdo-pokrývající růže, zánovník (Cytisus) a kručinka (Genista). Svahovitý terén se může stát i předností, například pokud si chceme v zahradě založit vodní plochu, do níž bude ze svahu vtékat potůček.
Imitace hor
Svažité zahrady jsou ideální i na vybudování skalek. V tomto případě lze nerovný terén výborně využít. Plocha, kde se skalka založí, by měla obsahovat kameny a speciální substrát, který zaručí, že skalka bude opravdu ukázková. Na umístění skalek jsou ideální jižní, slunečné strany, ačkoli krátkodobé zastínění skalničky obvykle nevadí, a plocha by měla být volně přístupná. Skalku však nikdy nezakládejte pod stromy. Půda v žádném případě nesmí být vlhká, ideální je dobře propustná a vápenatá. Základem úspěchu při tvorbě nádherné a přirozené skalky je dodržení několika hlavních pravidel.
Na místě budoucí skalky je třeba nejprve odstranit veškerý plevel, pak vykopat asi 40 cm hlubokou jámu (vykopanou zeminu je nutné odložit stranou). Do jámy se nasype asi 20 cm vrstva hrubšího štěrku, který bude působit jako drenáž a zabrání odehnívání kořenů skalniček. Na vrstvu štěrku se nasype vrstva zeminy smíšená s drobnými kamínky v poměru 3:1. Konečně je třeba už jen rovnoměrně rozmístit kameny. Kameny by měly být stejného druhu a je třeba je postavit plochou stranou dolů a mírně zapustit do půdy, aby byly stabilní. Do vzniklých prostor pak lze vysadit skalničky. Nejvhodnějším obdobím je jaro, ale s kořenovým balem je možné vysazovat i v létě nebo na podzim. Při výsadbě skalky nezapomeňte na vybrané zakrslé dřeviny (Pinus mugo, Picea abies "Nidiformis", Abies balsemea "Nana") a na nenáročné kobercovité rostoucí druhy (TARIC, huseníku, floxy, zvonky, trávničky, horce, hřebíček, Veronika, Mydlice, rozchodníky a lomikamene). Skladbu rostlin ve skalce mohou doplňovat i kvetoucí cibuloviny a okrasné trávy. Skalku v polostínu zatraktivní i rozmanité druhy kapraďorostů. Důležité je, aby se zachoval přirozený vzhled skalky, a aby dokonale imitovala horské prostředí.
Autor: Martina Dvořáková
