Úsporné způsoby zavlažování v zahrádkách

A. Proč a kdy zavlažovat

Ovoce a zelenina jsou nenahraditelnou součástí plnohodnotné výživy člověka. Významné postavení při zvyšování spotřeby čerstvého ovoce a zeleniny obyvatelstvem má i pěstování základních druhů ovoce a zeleniny v zahrádkách.

V našich přírodních podmínkách, zejména v jižních oblastech, ale vlivem postupné radikalizace klimatických podmínek (zvyšování teplot při současném snižování srážek) i ve středních a severnějších oblastech je třeba často optimalizovat vodní režim půdy.

Vhodně zvolená doplňková závlaha vyžaduje sledování přirozených srážek, jakož i fenologická stádia a celkový stav pěstovaných rostlin.

Nároky na zavlažování se zvyšují nejen v důsledku klimatických změn, ale také v důsledku zavádění nových odrůd, pěstitelských technologií, jakož i málo kořenících podnoží u ovocných dřevin.

Poznatky z výzkumu a praxe ukazují, že při správném zavlažování můžeme u běžně pěstovaných ovocných dřevin a zeleniny zvýšit úrodu o 30 - 50%.

Při pěstování zeleniny v zakrytých prostorách (fóliovníky, skleníky) není možné pracovat bez závlahy.

Voda má v životě rostlin existenciální význam a právem se označuje za tekutinu života. Podílí se na stavbě pěstovaných rostlin různým množstvím v závislosti na druhu, odrůdě, stanovišti (typu půdy) a klimatických poměrech. Při nedostatku půdní vláhy vzniká vodní deficit, který způsobuje vadnutí rostlin. Tím klesá jejich úrodnost, odolnost vůči chorobám i kvalita plodů.

Při zavlažování je nejdůležitějším poznáním zákonitosti proudění vody v ekologickém systému: půda - rostlina - ovzduší. V půdní vodě se rozpouštějí minerální látky potřebné pro životní procesy v rostlinách, při kterých se vzájemným působením a ovlivňováním mnoha složek vytváří organická hmota.

Obsah vody v půdě během vegetačního období je směrodatným ukazatelem úrodnosti půdy, protože na půdní vlhkosti závisí přístupnost vody pro rostliny, vzdušnost půdy a v neposlední míře i živinový režim a aktivita mikrobiologické činnosti.

Množství půdní vody snadno přístupné pro rostliny je také ovlivněno druhem půdy a její fyzikálními vlastnostmi.

Podle zrnitostního složení rozdělujeme půdy do několika půdních druhů:

Lehké půdy (písčité)

Středně těžké půdy (černozemě, hnědozemě)

Těžké půdy (jílovité, lužní půdy)

Každý druh půdy má jiný průběh vázání půdní vody a také způsoby zavlažování jsou pro jednotlivé druhy půd odlišné. Stanovení správného termínu zavlažování a velikosti závlahové dávky pro jednotlivé druhy pěstovaných plodin se nazývá závlahový režim. Správný závlahový režim nám zajistí potřebné množství vody přístupné pro rostliny v hlavní kořenové zóně tak, aby rostlina netrpěla žádným stresem a všechny fyziologické procesy rostliny mohly nerušeně probíhat. Tím docílíme optimálních pěstitelských podmínek a dosáhneme kvalitní a bohaté úrody.


V zahradě při určení závlahového režimu musíme využít základní poznatky z daného regionu:

Průběh srážek v minulých vegetačních obdobích

Určit druh půdy, hloubku půdního horizontu

Zhodnotit vláhovou potřebu pěstovaných plodin za vegetační období

Sledovat průběh aktuálních srážek i teplot v dané lokalitě

Na základě úhrnu přirozených srážek a potřeby pěstovaných plodin zvolíme množství dodatkové závlahy, přičemž přihlížíme při zavlažování na druh půdy a pěstované plodiny (hloubka kořenové zóny).

 

B. Technické zařízení pro zavlažování ovocných dřevin

V závislosti na velikosti vodního zdroje a požadavky producenta na typ závlahy můžeme zvolit technické řešení zavlažovacího režimu. Pro ovocné dřeviny můžeme použít závlahu:

doplňková závlaha, kterou doplňujeme deficit vody v půdě

klimatizační závlaha, která je vhodná během horkých suchých dní na snížení teploty a zvýšení vlhkosti vzduchu,

proti mrazová závlaha, která nám slouží k ochraně ovocných dřevin proti pozdním jarním mrazům, hlavně v období kvetení (u meruněk, jabloní, broskví)

 

Do konce šedesátých let minulého století se používaly pro zavlažování ovocných dřevin technologie zavlažování pomocí rosic nebo rozprašovačů namontovaných pod korunou. Tento způsob zavlažování je náročný na množství vody (velký průtok rosic), ale i na energii, protože pro tento typ zavlažování je nutná tlaková voda minimálně 4 atm. Zavlažovací detail byl z ekonomického pohledu dražší kvůli větším dimenzím rozvodných potrubí a výkonnějších čerpadel.

V posledních letech 20. století se ve velkovýrobě, ale i v malých zahradách rozšířil způsob zavlažování pomocí dolních, nízkotlakých zavlažovacích systémů - tzv. kapková závlaha. Režim kapkové závlahy se oproti závlaze postřikem odlišuje zejména častějším dávkováním menšího množství vody na zavlažování (3 - 4 mm denně) oproti velkým dávkám, které je možné aplikovat pomocí rosice (20 - 30 mm 1x za 7 dní). Při kapkové závlaze je spotřeba vody menší o 30 - 40% oproti zavlažování postřikem. Pomocí kapkové závlahy dodáváme přesné množství vody podle potřeb pěstovaného ovocného druhu.

Také energetická náročnost kapkové závlahy je až o 50% nižší, hlavně u větších ploch. Při malé výměře a hlavně v zahrádkách je možné použít malé čerpadlo s velmi nízkým výtlakem do 10 m (1 atm), nebo jen zásobník vody, který bude umístěn ve výšce 2 - 3 m nad půdou a voda může vytékat do kapkového potrubí samospádem.

Pro přípravu jednoduchého závlahového režimu na zavlažování ovocných dřevin je třeba zhodnotit kvalitu vody (vodní zdroj), druh půdy a organizaci výsadby ovocných dřevin. V případě lehkých a středně těžkých půd doporučujeme použít kapkové hadice se vzdálenostmi 0,70 m - 0,90 m pro výsadby jabloní a hrušní. U těžkých půd volíme vzdálenost kapkových hadic 0,90 m - 1 m. Průtok kapkových hadic je vhodný od 2 l / h až po 3 l / h.

Pokud chceme zalévat bobulové ovoce a jahody, nejvhodnější vzdálenost kokovací hadice je 0,30 m - 0,50 ms průtokem 1,20 l / h až 2 l / h.

 

Rovnoměrnost závlahy ovlivňuje několik faktorů:

délka řad - do vzdálenosti 120 m nejsou v rovinatém terénu prokázané rozdíly v rovnoměrnosti průtoku kokovacích hadic

sklon terénu - po spádnici je možné délky řad prodloužit o 20 - 30%, velmi velké spády je třeba řešit individuálně, při stoupajícím terénu se délka zavlažovací kapkové hadice zkracuje o 30 - 40%

tlak vody na zavlažování - tlak v rozmezí 0,80 - 1,10 atm nám umožňuje použít kapkovou závlahu u různých terénů s možností instalace několika typů kapátkových závlahových hadic

 Využití samospádem ze zásobní nádrže nás omezuje na použití jednoho zvoleného typu kapkové hadice pro celý závlahový režim.

 

Základní části závlahového detailu:

zdroj vody - čerpadlo, zásobník vody, hydrant

filtrace - filtry lamelové nebo pískové s účinností čištění do 130 mikronů

dávkovače živin - pouze v případě tlakové vody

rozvodné potrubí - PE různé dimenze podle velikosti závlahového detailu

ventily - kulové ruční, elektromagnetické

kapkové hadice - volíme podle pěstovaného druhu ovoce a typu půdy

spojky, kolínka podle potřeby

ovládání závlahy - automatické, manuální

 

Pro ovocné výsadby volíme kapkové hadice s životností 8 - 15 let, které mají tloušťku stěny 1 mm až 1,1 mm.

Jednou z výhod kapkové závlahy v ovocných výsadbách je, že dávkování vody můžeme regulovat a s vodou můžeme dodávat ke kořenům i živiny. Pokud máme mělce kořenící dřeviny a drobné ovoce, volíme dávky vody v krátkých intervalech 2 hodiny, 2 - 3 krát týdně. Živiny můžeme přidávat v rozpustné formě do vody a aplikovat se zálivkou. Hlubší kořenící dřeviny nejprve zalijeme malou dávkou vody a pak přidáme do vody živiny. Tímto způsobem docílíme, že voda se živinami prosákne do větší hloubky, kde je hlavní kořenová zóna. Doba zálivky je 3 - 4 hod., 2 - 3 týdně podle průběhu počasí (teploty, sluneční záření, srážky).

Velikost závlahových dávek je třeba volit tak, aby voda provlhčila půdu až do hloubky, v níž se nachází hlavní kořenová zóna.

Jabloně a hrušně v závislosti na podnoží mají kořenovou zónu v hloubce 0,40 - 0,80 m (nižší hodnota se vztahuje na slabě rostoucí podnože).

Peckoviny zavlažujeme do hloubky 0,40 - 0,50 m, bobulové ovoce 0,15 - 0, 20 m.

 

C. Technické zařízení pro zavlažování zeleniny

Polní zelenina a brambory jsou velmi citlivé na pravidelný příjem vody. Nároky jednotlivých druhů zeleniny na půdní vodu a na závlahu jsou rozdílné podle jejich fyziologických dispozic (velikost listové plochy, sací síla kořenů, délka vegetace). Na zavlažování jsou náročnější: melouny, papriky, okurky, rajčata, celer, zelí, brambory. Méně náročné jsou fazole, hrášek a česnek.

 

Mezi hlavní zásady zavlažování zeleniny patří:

Respektování vláhové potřeby jednotlivých druhů zeleniny

Použití vhodné závlahové techniky pro zajištění rovnoměrného rozdělení vody

Čistá, chemicky a biologicky neznečištěná voda

Dodržování vhodné agrotechniky, výživy a ochrany rostlin

 

Mezi nejrozšířenější způsoby závlahy zeleniny a brambor patří závlaha z vrchu. Používají se ruční zalévací konve, růžice na hadicích, jakož i přenosné nebo stabilní závlahové detaily smontované z různých druhů rosic, trysek a rozstřikovačů. Všechny způsoby zavlažování na list (z vrchu) ovlivňují rozvoj houbových chorob, hlavně u plodové zeleniny.

 Naopak zelná zelenina (zelí, květák), tento způsob závlahy na listy snáší velmi dobře.

Pro usnadnění manipulace se závlahou je výhodné namontovat čerpadlo a hlavní potrubní rozvodu stabilně v zahradě a na připravené výstupy postupně připojovat postřikovače.

Tento způsob závlahy je však náročný na výkonné čerpadlo a dostatečně velký zdroj vody (studna, potok, hydrant). Tak jako je kapková závlaha vhodná v ovocných výsadbách, je vhodná i při pěstování zeleniny a brambor.

Rovnoměrná závlaha pomocí kapkových hadic nám umožní u některých druhů zvýšit úrodu až o 100% (brambory, okurky, rajčata).

Řešení závlahy u zeleniny a brambor musí splňovat organizaci výsadby, vegetační dobu pěstované zeleniny a hloubku kořenové zóny. Doporučenou hadicí pro zálivku zeleniny je tenkostěnná hadice na 1 sezónu, maximálně na 3 sezóny se vzdáleností kapkových otvorů 0,30 - 0,40 m a průtokem kapek 1,20 - 1, 60 l / h.

Tento druh hadice je nenáročný na údržbu a také cena je přijatelná ve srovnání s nárůstem úrody a zlepšením kvality pěstované zeleniny.

V zahrádkářských koloniích, ale i ve větších zahradách se v poslední době rozšiřuje závlaha pomocí systému "Family Drip" - rodinná kapková závlaha.

Je to velmi jednoduchý zavlažovací systém stavebnicového typu, který si může smontovat každý zahrádkář svépomocí. Celý závlahový systém se skládá z nádrže, kterou umístíme nad povrch půdy minimálně 1 m. Do nádrže můžeme zachytávat dešťovou vodu, nebo přečerpávat vodu pomocí čerpadla ze studny nebo potoka. Z nádrže vedeme vodu samospádem do rozvodného potrubí PE k záhonům se zeleninou.

Kapkovou hadici můžeme napojit buď přímo na přívodní hadici, nebo si můžeme zhotovit jednoduchý detail typu tím, že oddělíme ventilem vedlejší větve pro jednotlivé záhony s různou potřebou vody. Například na jednu větev napojíme pařeniště, na druhou záhon salátové zeleniny a na třetí brambory. Každou větev můžeme zalévat samostatně podle nároků pěstovaných druhů.

Při možnosti využití tlakové vody minimálně 0,80 atm je velmi výhodné používat hnojivový tank, který namontujeme na hlavní přívodní potrubí a můžeme pomocí jednoduchého zařízení zároveň s vodou distribuovat i rozpuštěné živiny.

Závlaha pomocí kapkových hadic je vhodná i na chatu, protože si můžeme dovolit naplnit zásobník vodou a buď ho nechat vytéci kapkovými hadicemi do zahrady za určitý čas (podle objemu), nebo je možné použít jednoduchý elektromagnetický ventil (s použitím monočlánku) a načasovat otevírání ventilu 1krát denně na určitý čas tak, aby voda vydržela do příští návštěvy chaty nebo zahrady.

Využívání kapkové závlahy poskytuje větší flexibilitu a zejména rozšiřuje možnosti pěstování rostlin i v takových podmínkách, kde nejsou velké zdroje vody, jakož i elektrická energie. Zároveň nám umožňuje vypěstovat kvalitní a bohatou úrodu při šetrném využívání vodních zdrojů se zaměřením nejen na pěstitelské aktivity, ale i se zaměřením na ochranu životního prostředí. Malé dávky závlahy nesplavují půdu, nenarušují půdní strukturu, nevyplavují živiny.

 

Tabulka č. 1

Hodnoty závlahového režimu pro ovoce a vinnou révu

Ovocný druh

Celkové závlahové množství (mm)

Potřebná hloubka provlažení (m)

Jabloně 150 - 200 0,40 - 0,60
Hrušky 130 - 200 0,40 - 0,65
Broskve 150 - 220 0,50 - 0,60
Meruňky 150 - 200 0,50 - 0,60
Třešně 100 - 150 0,50 - 0,70
Višně 80 - 130 0,50 - 0,70
Švestky 100 - 150 0,50 - 0,70
Rybíz 100 - 120 0,25 - 0,45
Jahody 120 - 180 0,20 - 0,30
Réva 160 - 200 0,40 - 0,50

 

Od poloviny července až do konce sklizně ovoce potřebuje doplňkovou závlahu - zejména jabloně, hrušně, peckoviny, broskve a hrozny.

Při dozrávání plodů mají takové nároky i maliny a ostružiny, zejména v období intenzivního růstu plodů a tvrdnutí pecky. Pro diferenciaci květních pupenů je významná i zářijová závlaha. Zavlažujeme také při větším schodku srážek po sklizni plodů, k zajištění růstu kořínků a přípravy rostlin na přezimování.

 

Tabulka č. 2

Charakteristika jednotlivých druhů zeleniny z hlediska závlahové potřeby

Plodina Kritické období Hloubka zakořenění Nároky na zavlažování Vláhová potřeba na vegetaci (mm) Závlahové množství (mm)
Paprika lahůdková červenec - srpen VM VV 500 - 600 250 - 600
- Kořeninová červenec - 20.srpen M V 450 - 500 200 - 250
Okurky salátové 15. červen - srpen VM V 300 - 400 150 - 150
- Nakládačky 10. červen - srpen VM V 350 - 450 150 - 200
Košťáloviny          
- Časné květen - 10. červen M S 100 - 150 50 - 80
- Středně rané květen - červen S SV 200 - 300 80 - 110
- Středně pozdní červen - srpen S V 300 - 450 110 - 160
- Pozdní červenec - srpen SH V 450 - 550 150 - 220
- Kapusta červen - srpen M VV 550 - 650 180 - 250
Celer červen - srpen M VV 550 - 650 220 -320
 Mrkev, petržel  červenec - srpen  SH S 520 - 620 120 - 180
Zelená fazole  hl. výsev červen M SN 130 - 180 30 - 60 
 Zelený hrášek  květen - 15. červen M N 130 - 180 30 - 50 
 Rajčata  červen - srpen  SH  V 450 - 550 150 - 200
Brambory rané květen - červen  SM S 300 - 350 80 - 100
 - Pozdní červen - srpen S V 350 - 450 100 - 180
 Melouny červenec - srpen SH SN 400 - 500 80 - 130
 Kukuřice lahůdková  červen - 15.červenec  M S 250 - 300 50 - 100
 Jahody květen - červen  VM VV 450 - 500 80 - 100

M - mělké, S - střední, H - hluboké, V - vysoké, N - nízké, VV - velmi vysoké

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Jak zavlažovat trávník?

Podobně jako u různorodých rostlin, základní podmínkou existence trávníku je výživa z mokrého prostředí....
více…

Jak zalévat?

Zamyslíme se spolu nad několika tipy zalévání a zvažme, který by pro nás mohl být případně užitečný. Začneme...
více…

Jak na zavlažování?

Kdyby uměly rostliny vyprávět, nejednou by bylo ze zahrady slyšet: Vodu, vodu, vodu! Kdoví, zda by někteří z nás...
více…

Co jsou zavlažovací systémy?

Zavlažovací systémy s automatickým, případně manuálním ovládáním jsou již dnes běžně používané a dostupné i...
více…

Kdy se vápní zahrada?

Vápnění zahrady je činnost, jejíž význam se může na první pohled zdát skrytý, avšak jeho dopady na kvalitu půdy a...
více…

Kdy se přihnojuje?

Hnojení zahrady je jedním z klíčových prvků, který má zásadní vliv na zdraví, růst, kvalitu a nakonec i úrodu...
více…

Kdy se má rýt zahrada?

Rytí zahrady představuje zásadní agrotechnický zákrok, jehož načasování může mít značný dopad na kvalitu a...
více…

Co nesmí chybět na zahradě?

Když přemýšlíme o zahradě, často si představujeme místo odpočinku, klidu a pokoje, kde můžeme uniknout od...
více…

Jak dezinfikovat zahradu?

Zahradníci a pěstitelé, kteří se snaží zajistit, aby jejich plodiny dosáhly co nejlepšího růstu a výnosu, čelí...
více…

Kdy se zalévá zahrada?

Zalévání zahrady je jednou z nejdůležitějších činností, které zahrádkář provádí. Přestože se to může zdát...
více…