Zavlažování dešťovou vodou
Naše zem je ze 70 % povrchu pokryta vodou, z toho jsou však pouze 2 % sladké vody a navíc pouze přibližně 1 % této vody je nám k dispozici v řekách, jezerech a v podzemí. Prognózy specialistů na přírodní prostředí jsou hrozivé. V roce 2025 bude třetina obyvatelstva na zemi trpět nedostatkem vody. Udělejte něco! - Čas letí. Začněte využívat déšť, abyste snížili spotřebu pitné vody.
Využívání dešťové vody
V průměrné domácnosti spotřebuje každá osoba asi 130 litrů pitné vody denně. Z tohoto množství se jen necelé 2% spotřebují na pití a vaření. Největší část, asi 32%, se spláchne do záchodu. Zařízením na využívání dešťové vody lze ušetřit až 68 litrů pitné vody na osobu za den. Dešťová voda se dá využívat v mnoha oblastech: splachování záchodů, zalévání a zavlažování, pračky a mycí linky, hrubé čištění. Moderní zařízení na využívání dešťové vody zaručují bezchybné hygienické podmínky, a to tak, že je vyloučeno zahnívání vody. Otázka hygienických problémů při využívání dešťové vody je neopodstatněná. Dešťová voda sice neodpovídá vysokým podmínkám jakosti pitné vody, ale zpravidla dosahuje úrovně kvality vody ve vodních rekreačních zařízeních, a proto je zcela dostačující na splachování záchodů, zavlažování zahrad a praní prádla. Dešťovou vodu je třeba při používání v domácnosti přefiltrovat, přičemž se pro různé využití vody doporučují odlišné filtrační stupně. Na splachování WC postačuje například jednoduchý filtr, zatímco u pračky potřebujete jemný filtr. Při využívání dešťové vody k zalévání v zahradě je třeba výtok označit nápisem "voda nevhodná na pití" nebo jej umístit tak, aby k němu neměly přístup děti, případně ho bezpečně uzavřít.
Kvalita dešťové vody
Množství chemických rozborů dešťové vody na různých odběrných místech potvrdily dobrou kvalitu dešťové vody v zásobnících. Předpokladem takového výsledku jsou především zařízení nejnovější technické úrovně, které obsahují potřebné komponenty jako filtr na dešťovém svodu, klidovou zónu přítoku se sedimentačním / přepadovým sítkem a zpětnou klapku na straně sání. Aby teplota vody nepřesáhla 15 ° C, musí dešťovou vodu před světlem a slunečním zářením ochraňovat zásobník. Při delším stání dešťové vody v zásobníku (například během dovolené), kvalita vody neklesá, ba právě naopak. Výzkum prokázal s narůstajícím časem uskladnění vody v zásobníku zlepšení její kvality.
Kompaktní moduly pro rodinné domy
Systémy na využívání dešťové vody jsou vhodné jak pro starší rodinné domy, tak pro novostavby. Výrobci nabízejí kompaktní zařízení s nádrží buď v zemi (vhodné pro novostavby), nebo s vnitřní sběrnou nádrží (například v garáži). Vybrané sanitární zařízení se místo připojení na rozvod pitné vody připojí rozvodnou síť dešťové vody; při nedostatku dešťové vody se sběrná nádrž doplňuje pitnou vodou. Důležité je, aby se dodrželo úplné oddělení rozvodů pitné a dešťové vody. Při doplňování nádrže pitnou vodou nesmí dojít k přímému spojení mezi pitnou a dešťovou vodou (jinak vzniká nebezpečí bakteriálního zamoření rozvodů pitné vody). Jako materiál vodovodního potrubí v domě se doporučuje upřednostnit plastové potrubí před měděnými trubkami. Pozinkované potrubí není pro tyto aplikace vhodné.
Jak velkou nádrž?
Kovové nádrže, s výjimkou nádob z ušlechtilé oceli, se pro nebezpečí koroze nehodí na sběr dešťové vody. Dešťovou vodu lze zachycovat například i ve vnější cisterně, která se zabuduje do šachty. Průměrná velikost zásobníku na dešťovou vodu by měla být pro rodinný dům od 5 do 8 m3, v závislosti na lokalitě, v níž se bude získávána voda využívat, a stupně pokrytí potřeby. Pro správné naddimenzování zařízení na využívání dešťové vody je třeba znát některé údaje, např. koeficient odtoku v závislosti na tvaru střechy a druhu krytiny (u střech s krytinou ze zdraví škodlivých materiálů, například z azbestu, není vhodné tyto střechy zahrnout do shromažďování dešťové vody).
Výpočet výskytu dešťové vody ovlivňuje průměrné množství srážek na m2, plocha střechy, z níž se odebírá dešťová voda a koeficient odtoku. Tento výpočet ukáže s kolika litry dešťové vody, v dané oblasti, lze počítat. Zkušenosti ukázaly, že je optimální zásobit se dešťovou vodou na 2 až 3 týdny. Při menších objemech vzniká při doplňkovém zásobování příliš velká spotřeba pitné vody. V žádném případě se nedoporučuje zásobník předimenzovat, protože periodické přeplnění horního tlaku zásobníku podporuje automatické udržování čistoty dešťové vody tím, že nečistoty plovoucí na hladině, se ze zásobníku odplaví. Pokud se dešťová voda používá zejména k zalévání zahrady, může se zvolit i větší kapacita zásobníku. Je třeba počítat s přibližně 6 m3 na plochu 100 m2 ročně. Objem nádrže ovlivňuje počet výtoků napojených na zařízení.
Investice do budoucnosti
Z finančního hlediska se investice vložené do zařízení na využívání dešťové vody nevrátí ze dne na den. V dlouhodobém výhledu je však tato investice určitě zisková, protože náklady na pitnou vodu rok od roku rostou o 15 až 20%. Také další výhody mluví ve prospěch zařízení na využívání dešťové vody. Rostliny lépe přijímány minerály rozpuštěné v dešťové vodě. V záchodových mísách se nevytváří povlak z vodního kamene. Zjištěna lepší účinnost při praní a snížení spotřeby pracích prášků o 50%. Dešťová voda navíc neničí pračky vodním kamenem.
Na závěr něco o bezpečnosti
Všechna zařízení na využívání dešťové vody a jejich jednotlivé části procházejí přísnou kontrolou. Každé zařízení dodané renomovaným výrobcem se před doručením a namontováním zkontroluje ve zkušebním provozu a odpovídá všem platným normám a zákonům, takže poruchovost je velmi vzácná.
Autor: Lenka Kostková
