Podoby zimních zahrad
Zimní zahrada představuje ideální místo na relaxování, odpočinek, dětské hry, ale i na práci. Může být součástí obytné části domu. Snem nejednoho majitele zimní zahrady je vytvořit z ní malou zelenou oázu. V mnoha případech je tedy domácí botanickou zahradou a často i sbírkou rostlinných kuriozit. Určitě nejvzácnější je, pokud v ní během mrazivých zimních dnů rozkvete některá z pěstovaných rostlin.
Zimní zahrady mohou mít různé podoby. Někdo si pod tímto názvem představí viktoriánské období, kdy byly mimořádně oblíbené zimní zahrady plné palem. Většina z nás má však určitě blíže k "zelenému" interiéru, kde dominuje vkusný zahradní nábytek nebo zajímavý architektonický prvek a rostliny jsou tam zastoupeny v menším množství, o to více však vynikají.
"Zimní" zimní zahrada?
Zimní zahrady lze rozdělit do tří kategorií. První skupinu tvoří nevytápěné prostory. Zde je zdrojem tepla jen během dne sluneční energie. Teplota zde často klesá až na bod mrazu pokud se k vytápění přistupuje pouze během dlouhotrvajících extrémních teplot. Nezbytností je použití zateplovacích rohoží. V nevytápěné zimní zahradě budou dobře růst zejména stálezelené a opadavé dřeviny původem z chladných subtropů, jako jsou aukuba (Aucuba), FATS (Fatsia), rozmarýn (Rosmarinus), břečťan (Hedera), vavřín (Laurus) nebo myrta (Myrtus). Mnohé tyto rostliny mají zároveň voňavé listy, a tak je posezení mezi nimi na jaře nebo podzim jednou z netradičních forem aromaterapie. Takové dřeviny se během letních měsíců nejčastěji umísťují v zahradě nebo na terase a před příchodem prvních mrazů se přenášejí právě do nevytápěných zimních zahrad, kde přezimují. Kromě rostlinných druhů s okrasnými listy tyto prostory zpestřují i kvetoucí druhy, jako jsou bramboříky (Cyclamen) nebo kamélie (Camelia). Takové zimní zahrady však nejsou vhodné pro obytné účely.
Rostliny subtropů a tropů
"Polo teplé" zimní zahrady charakterizuje teplota od 5-15 °C a svým klimatem připomínají teplé subtropy. Rostliny, které sem lze umístit, snesou krátkodobě i střídání teplot. Kořeny těchto rostlin by však měly být v teple. Kromě množství dřevin pocházejících z teplých subtropů zde lze pěstovat i některé druhy exotických popínavých rostlin. Osvědčily se zejména mučenky (Passiflora), které kromě atraktivních květů nabízejí i chutné plody, působivá Pandorea (Pandorea) nebo impozantně působící bugenvilea (Bougainvillea) původem ze Středomoří. Při výběru popínavých rostlin do zimní zahrady je třeba upřednostnit druhy s jemnějšími listy, abychom neomezovali množství vzácného světla, které proniká do zimní zahrady. V zimní zahradě mohou popínavé rostliny sloužit jako dělící stěna nebo chránit před pohledem zvenčí.
Po celý rok v zimní zahradě
Nejvíce možností nabízí bezpochyby "teplá" zimní zahrada, kde se optimální teplota pohybuje v rozmezí od 15-25 °C. Kromě vyšší teploty ji charakterizuje i vysoká vzdušná vlhkost. Během slunečných dnů se zde často teplota i vlhkost vzduchu ještě zvyšuje, a proto je dobré tyto prostory zastínit, případně během příznivého počasí i větrat. Čím je teplota v zimní zahradě vyšší, tím více světla pěstované rostliny vyžadují. Rostlinám prospívá zejména světlo dopadající shora. Důležitým faktorem je způsob zasklení zimní zahrady. Vhodným řešením je izolační dvojsklo o tloušťce asi 3 mm. V každém případě by se měly rostliny v "teplé" zimní zahradě rozmístit i podle individuálních nároků na světlo. Důležité je i to, aby se listy tropických rostlin nedotýkaly skla, případně se nenacházely v blízkosti topných těles. Ty by měly být vzdáleny od okenní tabule alespoň 30 cm.
Paleta vhodných rostlin do tohoto typu zimní zahrady je opravdu široká. Je možné zde pěstovat různé druhy palem, kvetoucí antúrie (Anthurium), plodící ananasovníky (Ananas), citrusy a banánovníky (Musa) a atraktivní kapraďorosty. Své místo zde určitě najdou i dracény (Dracena), všechny druhy fíkovníků, difenbachií (Difenbachia) a filodendron (Philodendron). Vytápěné zimní zahrady mohou být atraktivní i díky kvetoucím orchidejím nebo broméliím. Zajímavý, pouštní akcent do vytápěné zimní zahrady vnášejí i kaktusy a sukulenty. Mnoha rostlinám vyhovuje právě vyšší vzdušná vlhkost tohoto prostoru, která chybí v jiných částech domu. Jde zejména o maranta, alokázie, kalatéu nebo šáchor (Cyperus). Kromě druhů růstově větších rostlin, zde mohou zajímavě vypadat i různé plazící rostliny, např. helxine (Soleirolia soleirolii) nebo popínavý fíkus (Ficus pumila). Tyto druhy rychle vytvoří působivé zelené koberce a zlepšují mikroklima celé zimní zahrady. Tyto typy zimních zahrad jsou ideální i na celoroční obývání.
Vhodné vegetační podmínky
Na to, aby se rostlinám v zimní zahradě dařilo po celý rok, je pro ně třeba vytvořit vhodné vegetační podmínky. Především je to dostatečný prostor, protože právě ten v mnoha zimních zahradách chybí. Vhodnější je však vybírat do zimních zahrad spíše rostliny středně velké a velké než malé, tedy právě ty, pro které není dostatek místa v jiných částech bytu. Pomocí různých růstových forem zde lze vytvořit velkolepé kombinace. Rostliny se v zimních zahradách pěstují buď v nádobách, nebo volně na záhonech, případně ve speciálně upravených vyvýšených záhonech. Nádoba s rostlinou se může umístit na pohyblivé plošinky, což umožňuje její libovolné přesuny po celé zimní zahradě. Pokud se rostliny pěstují v nádobách, nemohou se časem ukázat v plné kráse. Tento způsob je však nejvyhledávanější a nejpraktičtější.
Dekorativnost rostliny může zvýšit i efektní vegetační nádoba. Výhodou rostlin pěstovaných na záhonech je naopak to, že si zde vytvářejí bohatý kořenový bal, mají více listů a intenzivněji kvetou, případně plodí. Zároveň však mohou narůst i do nežádoucích rozměrů, proplést se s jinými druhy pěstovaných rostlin a stínit. Kromě toho se mohou rostliny umístit na stěnách v zavěšených nádobách nebo v malém jezírku či akváriu. Péče o rostliny v zimní zahradě zahrnuje jejich pravidelnou zálivku, přihnojování (jen celoročně vegetujíce rostliny), odstraňování spadaného listí a květů, případně prosvětlovací řez. Při zálivce platí, že v letních měsících zaléváme častěji než v zimních. Je třeba dát pozor na trvalé přemokření substrátu, který by měl před každou novou zálivkou mírně proschnout. Je známo, že menší péči vyžadují druhy okrasné listem jako ty, co přinášejí květiny nebo plody.
Nábytek, doplňky, osvětlení
Součástí zimních zahrad mohou být i další prvky a samozřejmě, neměl by chybět nábytek. Materiál použitý k jeho výrobě by měl korespondovat s celkovou koncepcí zimní zahrady a charakterem výsadby tak, aby nepůsobil rušivým dojmem. Nejčastěji se používá zahradní nábytek z ratanu, kovu nebo teakového dřeva. Jednotlivé druhy materiálů by se neměly mezi sebou kombinovat. Vkusný může být i policový nábytek, určený pro uložení květináčů s menšími rostlinami. Kromě nábytku mohou tento prostor dotvořit i dekorativní plastiky, terakotové nádoby a různé doplňky, textilie, případně klec s okrasným ptactvem. Nesmíme zapomínat ani na praktické osvětlení, které by mělo působit, podobně jako použitý nábytek a doplňky, spíše nenápadným dojmem.
Návrh a tvorba interiéru zimní zahrady jsou záležitostí vkusu a estetického cítění jejího majitele. Při splnění základních požadavků na její realizaci se z ní stává půvabná zelená oáza, která tvoří dokonalou součást moderního bydlení.
