Jak na základy stavby?
Konstrukce, které spolu se svislými, vodorovnými a šikmými nosnými konstrukcemi a zastřešením objektu tvoří hlavní konstrukce objektu. Jejich úkolem je spolehlivě a bezpečně přenášet všechny stálé i občasné zatížení nemovitosti do základové půdy.
Druh základů ovlivňuje:
- Konstrukční systém budovy (druh svislých a vodorovných nosných konstrukcí)
- Velikost zatížení nemovitosti
- Druh, složení a únosnost základové půdy
Hloubka základů musí být taková, aby základová spára ležela v nezamrzající hloubce, která závisí na oblasti umístění. V našich podmínkách to je 50 cm pro skalnaté horniny, 80 cm pro písky a štěrkopísky a 120-140 cm pro jíl. Základová spára je rozhraní mezi základovou konstrukcí a základovou půdou (leží ve spodní úrovni základu).
Hloubka základů se měří od terénu po základovou spáru. Základové tělesa však mohou končit výše nad terénem.
Zhotovení základů rodinného domu představuje přibližně 10% z celkových nákladů stavby. V obtížných podmínkách (málo únosné půdy, spodní voda, sesuvy území ...) se náklady samozřejmě zvyšují, protože rostou požadavky na kvalitu návrhu základů a jejich realizace. Před samotným výběrem stavebního pozemku je proto důležité zohlednit náročnost okolního prostředí a únosnost základové půdy. Projektant s přihlédnutím na geologický průzkum navrhne nejvhodnější způsob založení stavby. V mnoha případech se základy podceňují, což se za krátký čas nepříznivě projeví na stavbě například vznikem trhlin, a to nejen ve stěnách, stropech, ale také v samotných základech. Nesnažme se proto za každou cenu šetřit na nesprávném místě, protože se nám může stát, že za velmi krátkou dobu budeme muset řešit rekonstrukci a opravy související s odstraněním vzniklých chyb.
Autor: Lenka Kostková
