Střecha - základní typy, konstrukce a materiály
Střecha zajišťuje ochranu stavby, a proto je třeba si její výběr řádně promyslet. Kromě požadavků na bezpečí, snadnou údržbu je zde ještě celá řada atributů, které musí kvalitní střecha splňovat. Jen tak bude mít střechu, která chrání, ale i krášlí váš domov.
Střecha a krov rodinného domu tvoří základní architektonický výraz stavby
Pokud si zvolíme šikmou střechu, která v současné výstavbě rodinných domů převažuje, je třeba vybudovat před realizací střešního pláště nosnou konstrukci, tj. krov. Střechy a krovy mají rozličné tvary, od jednoduchých po složité, přičemž každý tvar má své výhody a nevýhody.
Základní typy střech
- Pultová střecha - Je velmi podobná a často se nesprávně zaměňuje s plochou střechou. Charakteristická je jen jednou střešní plochou s různým sklonem. Konstrukčně se jedná o velmi jednoduchý typ zastřešení. Využívá se zejména při ekologických domech, když se fasáda budovy orientuje na slunečnou stranu. Sluneční energie proudící do interiéru velkými okenními plochami tak přináší výrazné energetické úspory. Jednoduchá pultová střecha se v poslední době stále více uplatňuje při rodinné a bytové výstavbě i v našich podmínkách.
- Sedlová střecha - U nás se vyskytuje nejčastěji. Tvoří ji dvě střešní plochy, které se setkávají na vrcholu střechy - na hřebeni. Je stavebně nejjednodušším, ale i nejlevnější variantou. Sedlovou střechu lze navrhovat ve sklonech od 25 do 45 stupňů a více.
- Valbová střecha - Střecha valbová je blízkou příbuznou sedlové střechy. Na všech stranách půdorysu je zešikmená, a tedy i konstrukčně složitější. Ze všech typů střech vytváří nejméně obestavěného prostoru. Často se používá k zastřešení domů ve tvaru L.
- Stanová střecha - Kdybychom zkonstruovali valbový typ střechy nad čtvercovým půdorysem, dostaneme střechu stanovou. Všechny její střešní plochy se setkávají v jednom bodě na vrcholu. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se při stavbách využívala velmi často, ale dnes se s ní setkáváme jen zřídka.
- Mansardová střecha - Mansardová střecha je v současnosti u nás velmi oblíbený typ zastřešení. Plocha půdorysu se dá maximálně využít na bydlení a optimálně využitelný je i obestavěný prostor podkroví. Nevýhodou mansardové střechy je její mohutný vzhled. Často můžeme vidět i tzv. nepravou mansardovou střechu, která vznikne obložením posledního podstřešního podlaží střešní krytinou.
Konstrukce pod střechou
Krov představuje dřevěnou nosnou konstrukci, která je schopna unést střešní krytinu. Zatížení, které působí na střešní krytinu, se musí přenést prostřednictvím jednotlivých prvků krovu do hlavní nosné konstrukce budovy a odtud až do základové půdy. Zatížením může být kromě vlastní tíhy například síla větru či napadaný sníh. Konstrukce krovu logicky vyplývá z tvaru střechy či naopak - tvar krovu podmiňuje tvar střechy. Krov třeba projektovat již s ohledem na budoucí využití podkrovního prostoru. Tvary a rozměry vycházejí z technických požadavků, ale ovlivňují jejich regionální a architektonická hlediska. Střešní sklon by se měl zvětšovat s množstvím srážek: čím více v dané oblasti prší (a zejména sněží), tím větší sklon střech domů je potřebný. Tak se vyhnete nejen příliš velké zátěži na střešní krytinu, ale i možným zdravotním nepříjemnostem při nárazovém sesouvání sněhu. Naopak v slunných oblastech se používají zejména střechy s menšími sklony a terasami.
Klasické krovy
Konstrukce krovu a tvar celé střechy se vzájemně podmiňují, ovlivňují objem podkroví, a tedy i na jeho případnou úpravu na bydlení. Proto je užitečné znát základní tvary a principy zejména krovů ze dřeva a oceli. Mezi klasické krovy patří tzv.. stojatá stolice. Je to dřevěný vaznicový krov, který tvoří jedna, dvě nebo tři vaznice podpírající krokve. Vaznice nese úměrný počet svislých sloupků, které zatěžují vazný trám. Krov staticky doplňují a ztužují další prvky - vzpěry a kleštiny. Jsou vhodné pro rozpony 5 až 13 m a pro jednu až tři vaznice. Tzv. ležatá stolice je vaznicový krov podobný stojaté stolici, vaznice jsou však v tomto případě podepřené ležatými sloupky.Krov nemá vzpěry jako v případě stojaté stolice a kleštiny tvoří příčné ztužení. Doporučené rozpony jsou rovněž 5 až 13 m.
Hambalkový krov
Slovní spojení úsporný nebo kombinovaný krov naznačuje, že jde o krov hambalkový.Využívá se nejčastěji, protože umožňuje nejjednodušeji zobytnit půdní prostor. Kromě toho se v současnosti na konstrukci hambalkového krovu dají použít různé materiály. Spotřeba dřeva je menší než u klasických krovů, protože vaznice, sloupky a vzpěry zde nejsou potřeba. Hambálek je dvojitý vodorovný deskovitý prvek, který spojuje dvě šikmé krokve. Při rozponu do 9 m nemá hambalkový krov střední vaznice. Velký obytný prostor získáme, pokud hambalkový krov přizpůsobíme mansardovému zastřešení. Střecha tak vznikne zalomením krokví, přičemž se vytvoří dva sklony: sklon v sedlové části je malý a nachází se u hřebene, naproti tomu druhý sklon je strmý nebo téměř svislý.
Materiály na stavbu krovu
Základním materiálem a neodmyslitelným prvkem podkroví je dřevo. Tento jedinečný, teplý materiál se významnou mírou podílí na půvabu života pod střechami. Na prvky krovu se nejčastěji používá dřevěný masiv zda změněný odpadový materiál na bázi dřeva. Dřevo má vynikající izolační schopnosti, výborné vlastnosti v ohybu a tlaku, působením tepla se velmi neroztahuje a při změně teploty se jeho mechanické vlastnosti nemění. Téměř vůbec nepodléhá chemickým vlivům (například na rozdíl od železa nereaguje se vzdušným kyslíkem a pod.), Velmi dobře odolává ohni a jeho reakce se dá dobře předvídat. Kvalitní dřevěný krov a půdní prostor, který krov ohraničuje, měli by mít dlouhou životnost, s čímž souvisí i obyvatelnost tohoto prostoru. Již při navrhování stavby proto třeba velkou pozornost věnovat ochraně a chemickému ošetření dřeva. V rámci dřevěných střešních konstrukcí patří k novým materiálům lepené dřevěné lamelové prvky. Jejich průřez je variabilní, stejně jako tvar a na rozdíl od dřevěného masivu i délka. Jediným omezením právě v případě délky jsou možnosti přepravy. Jelikož se základní surovina třídí, eliminují se špatné vlastnosti dřeva, a proto mají lepené dřevěné prvky dobré mechanické vlastnosti. Díky těmto výhodám vznikly nové tvary konstrukcí krovů, charakteristické velkým volným rozpětím. Při větších roztečích můžeme kombinovat dřevěný krov s ocelovými vaznicemi nebo vloženými ocelovými rámy. Rovněž se dá použít celoocelová konstrukce nebo zastřešení z pórobetonových panelů a tvarovek. Výroba a montáž nové konstrukce krovu vyžadují velkou zručnost, proto by je měli provádět pouze odborníci.
Pokud původní konstrukce nevyhovuje
Když chceme získat při rekonstrukci optimální půdní prostor s dostatečnou světlou výškou a maximálně využít půdorysnou plochu, musíme někdy původní krov upravit. Přitom však je třeba vycházet z původní konstrukce a při jakýchkoliv změnách dispozice podkroví původní stav respektovat. Vzpěry a kleštiny jsou vhodné k optickému předělení prostoru. Mezi ně lze osadit police, případně se dají obložit nebo zabudovat, a tím vytvořit zástěny členící prostor na zajímavé zákoutí. Pokud v podkroví požadujeme větší výšku, můžeme zrušit vazné trámy původního krovu, prodloužit sloupky - to se týká stojaté stolice - a kotvit je přímo na strop, který musí posoudit statik. Vazné trámy se dají po úpravě zabudovat do zvýšené podlahy, v meziprostoru mezi dvěma úrovněmi podlahy se vedou rozvody, etážové nebo stropní topení a mohou probíhat menší odskoky odpadních potrubí či větráků a šachet. Dvě úrovně podlahy nabízejí i mnoho možností na zajímavé a originální řešení - například lůžko nebo vana se dají umístit do prostoru za vazným trámem, na trámu může být sezení, v podlaze úložný prostor apod. Pokud má být v původním podkrovním prostoru obývací pokoj, ale výška podkroví je nedostačující, sklon střechy lze zvýšit osazením nových krokví, izolací a krytiny. Takový sklon střechy je zajímavý při pohledu z exteriéru a dá se využít i na vikýře nebo lodžie. Kromě zmíněných nejčastějších úprav možno realizovat i jiné změny, při kterých vám poradí architekt a statik projektu.
Lexikon základních pojmů
- Krov - soustava dřevěných nebo jiných prvků tvořících nosnou kostru pro uložení krytiny a přenesení zatížení do nosného systému budovy.
- Krokev - šikmý dřevěný prvek krovu, který slouží k uložení podkladových latí na pokládání krytiny.
- Vaznice - dřevěný prvek horizontálně umístěný v konstrukci krovu, na který se ukládají krokve.
- Hambálek - dřevěný prvek, který spojuje dvě krokve.
- Vazný trám - horizontální dřevěný prvek, který je umístěn v dolní části krovu. Přenáší zatížení ze střechy do nosných stěn budovy.
- Pozednice - dřevěná část krovu položená na zdivu (v dolní části krovu), na kterou se kladou krokve.
- Vzpěra - šikmý dřevěný prvek nacházející se v dolní části krovu. Slouží k podepření hlavní vzpěry a vaznice v krovech s velkými rozpětími.
- Kleština - vodorovný dřevěný prvek krovu, který spojuje podpůrný sloupek s hlavní vzpěrou nebo dvě protipoložková krokve, čímž se zabrání deformacím.
