Co dát svému ještě nenarozenému dítěti?
Víme, že už je tady… potichoučku, zatím neviditelně, ale přece. Možná jsme ho už po pár hodinách či dnech šoku přijaly, i když jsme ho nečekaly.
A možná se už zcela normálně těšíme, že ho smíme chránit jako své tajemství devět měsíců, sníme o něm a ptáme se: co mohu pro své děťátko v mém lůně udělat, aby to bylo pro něj to nejlepší do života?
Dotýkej se mě…
První, co naše děťátko potřebuje, je naše láska a tu - protože ještě nemáme možnost spolu rovnocenně komunikovat - potřebuje pocítit tak, aby jí rozumělo. Jednou formou je slovo, druhou, stejně důležitou a potřebnou, jsou doteky. Taková komunikace nejen upevňuje vztah mezi mámou a jejím děťátkem, ale zároveň pomáhá k optimálnímu rozvoji nervové soustavy, jakož i soulad mezi fyzickým, intelektuálním a citovým životem děťátka. Dítě vnímá pohyby již od svého 7. - 8. týdne těhotenství a potřebuje právě přes ně cítit, že je milované. I když máma skutečné pohyby ucítí trošku později, intuitivně umí pocítit, jak její doteky přinášejí děťátku radost a prospěch.
Proces dotykové komunikace znamená vlnu dotyků, pohlazení a škrábání směrem od matky k dítěti, které vyvolávají následné pohyby. Tyto pohyby jsou odpovědí děťátka na doteky matky. Aby celý tento proces měl efekt, je vhodné dělat ho pravidelně ve stejném čase, každý den, ale zároveň respektování denní ho rytmu dítěte - tedy doteky by měly přicházet, když je děťátko v bdělém stavu.
Ačkoliv to zní neuvěřitelně, doteky matky mají pro dítě v děloze význam a efekt po narození: děti, kterým se dostávalo pozitivních, něžných, láskyplných dotyků během těhotenství, jsou pozornější, mají dřívější předřečové projevy, ba i dříve začínají mluvit. Takové děti jsou také rychlejší, přizpůsobivější a nebojácnější. Opačný zážitek, tedy nedostatek pohybů, má také svůj projev po narození: a to jsou citové problémy, problémy se sociálním kontaktem a zvýšená plačtivost. Francouzské výzkumy dokonce hovoří o tom, že dostatek něhy a dotyků před narozením dokážou potlačit projevy agresivity a tvrdohlavosti i v rámci vývojového stadia dětí.
Mámo, zpívej mi
Je snad málo lidí, kteří nemají rádi žádnou hudbu. A přestože mnozí tvrdí, že neumí zpívat, přece jen nějaké ty popěvky ze sebe alespoň ve sprše či na WC vypustí. Mámy v očekávání by měly ztratit zábrany a začít zpívat natolik, aby to jejich drobeček slyšel. Sluchové senzory děťátka před narozením se začínají vyvíjet již v 8. týdnu těhotenství, v super stavu jsou již ve 20. týdnu. Stimulace zvukem dodává mozku až 70% energie, jehož funkčnost zajišťuje pak psychický a intelektuální vývoj, jakož i hudební inteligenci dítěte. Při hudbě se dítě cítí být jisté a bezpečné. Nejideálnější muzikou pro něj je například i gregoriánský chorál, barokní hudba Mozarta, Vivaldiho a Bach a také: klasické ukolébavky.
Během rytmického, pravidelného, křehkého a harmonického hudebního projevu děťátko relaxuje. Zpěv znamená pro děťátko vyšší level projevu lásky a oceňuje ho natolik, že se k oblíbeným písním, které poslouchalo od mámy ještě v bříšku, rádo vrací i po narození. Podle výzkumu francouzských vědců reagují nenarozené děti i na čtení pohádek a to tak, že v některých pasážích se jim tep zrychlí a v některých zpomalí.
Dobrá hudební stimulace rozvíjí i sluch, který je v děloze nejdůležitějším ústrojím učení - a tedy poslechem hudby připravujeme dítěti dobré předpoklady na další vnímání a učení.
Pokud však jste zastáncem rockové hudby, na čas těhotenství se jí zřekněte - miminka ji ani trochu nemají rádi. Rychlé změny rytmu, výrazné přechody jsou pro něj disharmonické a poslech takové hudby mu neprospívá: podle psychologů taková hudba způsobuje poruchy koncentrace, psychomotorický neklid, poruchy koncentrace v oblasti jemné a hrubé motoriky, poruchy sociálního kontaktu i běžné slovní komunikace. Nevhodný je například i Brahms a Beethoven, jakož i jakákoli hudba hlasitější než 90 decibelů. Taková hudba spolu s emočními těhotenskými obtížemi matky a hlučným prostředím může způsobit poruchy sluchu děťátka. Hlučné prostředí může mít za příčinu předčasný porod, děti mají sklon k hyperaktivitě a zvýšené nervozitě.
Dítě v děloze vnímá množství zvuků: tlukot matčina srdce, práci střev a žaludku. Slyší však i zvuky, které má rádo a které ho uklidňují - a to je především hlas jeho otce a mámy a také správně vybraná hudba a zpěv v rozmezí kolem 20-30 decibelů.
Dívejte se do budoucnosti svého dítěte
Máme kdejaké plány, což pro děťátko bude dobré - od hledání ideální pojistky, přes výbavičku a zařízení až po sny, čím bude a co ho naučíme. Nezapomínejme, že to nejdůležitější, tedy formování jeho osobnosti, máme v rukou již od jeho početí - a to přes projevy lásky, doteky a příjemnou hudbu či zvuky. Nenechme si tuto šanci ujít…
Autor: Martina Dvořáková
