Utečte před infarktem!
Víte, že před infarktem nebo mozkovou mrtvicí se dá doslova „utéct“? Běh pomáhá udržet správný krevní tlak, shodit nadbytečné kilogramy, rozproudit krev, jakož i zlepšit mozkové funkce.
Běh - ideální sport pro zaneprázdněné
Vzhledem k tomu, že na srdečně-cévní onemocnění umírá přes polovinu Čechů, je třeba běžet ne "o duši", ale doslova "o srdce". Srdce se totiž bez pohybu neobejde!
Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí ve světě - ročně jim podlehne 17,5 milionu lidí. Zabiják číslo jedna jsou i v Česku, každý rok na ně zemře 30 tisíc Čechů. Infarktem jsou ohroženi stále mladší lidé, a co je v poslední době šokující, v Evropě následkem onemocnění srdce a cév umírá již více žen než mužů
V jistém věku ženy předhánějí muže
Dá se říci, že dnes v Evropě každá druhá žena umírá na onemocnění srdce a cév. Úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční převyšuje úmrtnost na rakovinu prsu. Pravda je taková, že kardiovaskulární onemocnění vzniká u žen asi o dekádu později ve srovnání s muži, tedy většinou až v období po menopauze. Vysvětlení je v ženských pohlavních hormonech estrogenech, které ženský organismus chrání. Právě v období po přechodu klesne jejich produkce a ženy ve všech číslech nemocnosti a úmrtnosti srdce a cév doběhnou i předběhnou muže. Vysvětlení je také v mužském způsobu života, který v posledním období probíhá - dlouhodobý stres v zaměstnání a s ním související nezdravý styl v podobě nepravidelného stravování, kouření, chronického nedostatku pohybu. Donedávna typicky mužská diagnóza, infarkt, se však stále častěji objevuje i u hormonálně aktivních žen - zejména pokud kouří, jsou obézní, trpí vysokým krevním tlakem a cukrovkou. Ženy mají na rozdíl od mužů menší tepny zásobující srdeční sval, takže s rozjetím procesu jejich kornatění odolávají aterosklerotickým plátem kratší čas. Ženy i častěji ignorují příznaky infarktu, mnohem více se totiž obávají jiných diagnóz - onkologických.
Tlak, cholesterol a cigarety
Lidé v Česku se obecně bojí především rakoviny. Neuvědomují si totiž, že úmrtnost na srdečně-cévní choroby je 2,3krát vyšší než úmrtnost na všechny onkologická onemocnění dohromady. Mnozí lidé si myslí, že srdci ubližuje především rozčilování, pravda je však taková, že občas "pustit páru" vůbec neuškodí. To dlouhodobý stres je zákeřný - i proto, že s ním souvisejí všechny ty špatné životní návyky, když jíme nepravidelně a zejména večer, zapalujeme si jednu od druhé a všude se vozíme, namísto toho, abychom se prošli, a následně ještě celé hodiny prosedíme.
Do smrtící trojky podle vědeckých výzkumů patří především vysoký krevní tlak, hladina cholesterolu a kouření. Předpokládá se, že celkový počet lidí postižených vysokým tlakem krve vzroste v příštích letech o 50 procent. Nemusí to tak být, pokud uděláme přiměřené změny v životním stylu, můžeme tento předpoklad změnit k lepšímu. Podařilo se to například ve Finsku, kde se velkou kampaní a zavedenými opatřeními podařilo dosáhnout snížení úmrtnosti na srdečně-cévní choroby o 65 procent.
Ani brzy, ani pozdě
Pokud chcete odpovídat na otázku, nakolik mladé je vaše srdce a zda jste či nejste adeptem na infarkt nebo mrtvici, měli byste nejprve znát svůj tlak a hladinu cholesterolu, zodpovědět si otázku, jestli kouříte a jestli se s tím nedá něco dělat. Je třeba vzít v úvahu i to, jestli je v normě vaše tělesná váha, zejména množství nitrobřišního tuku a jestli s tím náhodou nesouvisí i zvýšená hladina krevního cukru v krvi nalačno a nerozvíjí se u vás tzv. předcukrovka nebo již snad diagnóza diabetu. Po minutě odpočívání si můžete změřit i tep tak, že si ukazovákem nahmatáte krční tepnu nebo tepnu na zápěstí, odečtete počet úderů srdce během 10 sekund a vynásobte šestkrát. Nižší tep svědčí o trénovanosti organismu, průměr u populace se však pohybuje kolem 70 úderů za minutu.
Položte si i otázky týkající se dostatku pohybu, spánku, zdravého stravování, pití, schopnosti relaxovat a zvládání běžného stresu. Mnozí lidé považují za hlavní příčinu onemocnění srdce dědičnost, ale často je to jen výmluva. V tomto případě se dědí pouze sklon k různým onemocněním, ale vhodnou prevencí lze toto riziko snížit na minimum. Kardiovaskulární choroby si každoročně vyžádají tolik úmrtí, kolik dohromady způsobí aids, tuberkulóza, malárie, diabetes, všechny formy rakoviny a chronická respirační onemocnění. Nikdy není příliš brzy, ale ani příliš pozdě začít se starat o své srdce.
Znáte své riziko?
Tyto hlavní rizikové faktory způsobují téměř 80 procent úmrtí na srdečně-cévní choroby a cévní mozkové příhody. Všechny lze ovlivnit a ovlivňují se i navzájem.
- Vysoký krevní tlak: optimální krevní tlak je 120/80 mmHg, za normální krevní tlak se však v zásadě považují hodnoty 130/85 mmHg a méně
- Vysoká hladina cholesterolu: požadovaná hodnota celkového cholesterolu je méně než 5,0 mmol / l, optimální hladina "zlého", LDL-cholesterolu je méně než 2,5 mmol / l
- Zvýšená hladina krevního cukru: požadovaná hladina cukru v krvi nalačno by měla být méně než 6,0 mmol / l, průměr hodnot glykémií za posledních 8-12 týdnů (tzv. glykovaného hemoglobinu) by měl být méně než 6,5%
- Nadváha a obezita: zdravotní riziko se pojí zejména s velikostí obvodu pasu, ve vysokém riziku jsou muži s obvodem pasu nad 102cm a ženy nad 88cm, přísnější kritéria hovoří o 94cm u mužů a 80cm u žen
- Kouření: několikanásobně zvyšuje riziko infarktu, v Itálii se snížil počet nových infarktů po zavedení protikuřáckého zákona o 12 procent
- Nesprávné stravování: denně je třeba sníst 5 porcí ovoce nebo zeleniny (jedna porce se vejde do dlaně), 2-krát týdně rybu, zvýšit příjem luštěnin a celozrnných výrobků, upřednostňovat rostlinné tuky před živočišnými, nezaškodí ani sklenka červeného vína denně obsahující antioxidant resveratrol chránící srdce.
- Nedostatečná tělesná aktivita: člověk by měl provádět tzv. aerobní aktivitu (s dosažením potřebné tepové frekvence) minimálně třikrát týdně po 30 minut
Příznaky infarktu:
- bolest za hrudní kostí, která má pálivý, svíravý nebo tlakový charakter
- může vystřelovat do ramene, krku, čelisti či žaludku
- provází ji pocení, nevolnost, závratě, popelavá barva pokožky
- objeví se i dechová nedostatečnost
- může se projevovat i jako žaludeční nevolnost či pocit zkráceného dechu
- ženy si méně stěžují na bolest či tlak v hrudi
Co dělat?
Pokud jde o dosud zdravého pacienta, měl by si nechat rozpustit v ústech přípravek s obsahem kyseliny acetylsalicylové (Anopyrin, Aspirin, Aspirin) v dávce alespoň 100 mg. Pak je nutné zavolat pohotovost, mezitím postiženému změřit puls a tlak. Pacient s ischemickou chorobou srdeční, resp. takový, co už infarkt překonal, by měl okamžitě užít zmíněnou kyselinu acetylsalicylovou, dále nitroglycerin a pokud má bušení srdce, betablokátor, který mu již dříve předepsal lékař. Léčba v nemocnici může zastavit již rozjetý infarkt.
