Vyšetření sluchu u novorozenců a včasné odhalení sluchových vad
Vyšetření sluchu novorozenců se provádí speciálním lékařským přístrojem, který ale nevlastní všechny nemocnice. Tento přístroj snímá takzvané otoakustické emise a slouží k vyšetření vrozených poruch sluchu. Dá se jím odhalit až 80 procent sluchových vad.
S myšlenkou testovat sluch u novorozenců pomocí speciálního přístroje přišel doktor Maximilian J. Pielmaier,
který se po své 30-leté praxi v léčbě dospělých neslyšících rozhodl věnovat malým dětem a vyšetřovat u nich sluch a tak předcházet pozdním diagnostikám, kde už byla šance na vyléčení mizivá. V roce 1996 začal Pielmaier velkou testovací akci sluchu. Pokusil se o instalaci přístroje určeného na toto speciální vyšetření ve velké porodnici ve svém rodišti, německém městě Weiden. A byl úspěšný. Už do dvou týdnů byly v porodnici zjištěny dva případy novorozenců s úplnou hluchotou. Byly to děti zdravých rodičů, které nepatřily do žádné rizikové skupiny a jejich porod proběhl také bez komplikací. Po zjištění diagnózy děti okamžitě podstoupili terapii u odborníků a byly vyléčeny.
Screeningové vyšetření sluchu novorozenců
ale nemůže identifikovat nově vzniklé poruchy sluchu u dítěte v pozdějším období. Proto je nutné vyšetřit sluch i dětem, které prodělaly meningitidu, sepsi, nebo byly léčeny některými druhy antibiotik. Pielmaier začal o tomto novém vyšetření přednášet lékařům, ale i potenciálním sponzorům a tak získával první peníze na koupi přístrojů. Jeho snaha se však nesetkávala vždy s nadšeným přijetím. Tento způsob testování sluchu totiž nebyl dosud téměř nikde známý a ani v lékařské literatuře se o něm nepublikovalo. Dnes však už patří screeningové testování sluchu mezi běžné vyšetření. Statistiky potvrzují, že porucha sluchu se vyskytuje u jednoho z 1 000 až 2 500 novorozenců. Polovina poruch je vrozená, ale jde i o poruchy u dětí, které měly problémy po porodu nebo musely užívat léky, které mohou poškodit sluch. U takových dětí stoupá riziko poškození sluchu až na 30 z 1 000 dětí.
Při pozdní diagnostice poruchy sluchu může dojít u dítěte až k ohluchnutí
nebo těžké poruše sluchu a tím opožděnému vývoji řeči a zpomalení mentálního vývoje. Na normální vývoj dítěte je pak třeba aplikovat naslouchací aparát, který je možné voperovat dítěti do ucha. I proto je screeningové vyšetření sluchu u novorozenců vhodnější a účinnější pomocí v odhalování poruch sluchu.
Jak ovšem zmiňované vyšetření probíhá a co všechno může odhalit?
Při screeningovém vyšetření sluchu u novorozenců se používá metoda pomocí tzv. otoakustických emisí (OAE). Slouží k odhalení poruchy sluchu. Pokud se nedokáže pomocí speciálního zvuku rozezvučet kůstky ve vnitřním uchu dítěte, opakuje se toto vyšetření ve věku jednoho měsíce. Pokud porucha přetrvává, dítě pravděpodobně neslyší, proto se odesílají tyto děti za specialistou pro nemoci ušní, nosní a krční, kteří speciálními vyšetřeními příčinu poruchy odhalí. Takové děti pak dostanou speciální sluchadla a pomocí specialistů se mohou naučit i mluvit. Tím se zabezpečuje i jejich přiměřený duševní vývoj.
Které děti by takové vyšetření měli určitě podstoupit?
Na základě výzkumů je jednoznačně prokázáno, že takové screeningové vyšetření je nutné zavést celoplošně, u všech novorozenců. To znamená, že každé dítě by mělo před propuštěním z porodnice takové vyšetření absolvovat. Vyšetření je jednoduché, může ho provádět i zaučená neonatologická sestra. Bohužel, jak jsme psali v úvodu, vlastní ho jen některé větší nemocnice.
Autor: Martina Dvořáková
