Vytápění domu se zasekáváním do zdi
Systém vytápění se skládá ze zdroje tepla (například kotel nebo centrální zdroj), rozvodů topného média (většinou vody) a topných těles. Kotel může být například plynový či elektrický, jako zdroj tepla však lze použít i tepelné čerpadlo nebo jiné alternativní řešení.
Vytápění a vzduchotechnika
Topné rozvody se zhotovují z mědi nebo plastů. Od svařovaných ocelových rozvodů, které se používaly v minulosti, se dnes již upouští. Plastové trubky by měly být určeny na rozvod otopné vody. Ty, které se používají u strouhy, nejsou na vytápění vhodné. Spoje se zhotovují stejně jako při rozvodech vody - pájením v případě mědi, svařováním nebo lisováním v případě plastů. Topná tělesa se dnes používají převážně panelová (tenkostěnná ocelová). S kdysi běžnými litinovými radiátory se už setkáte pouze ve zvláštních případech. V nabídce je celá škála různých typů radiátorů, od standardních až po designérské kousky určené do exkluzivních interiérů. V koupelnách se těší oblibě zejména "žebříky", které se hodí i pro sušení ručníků, před francouzská okna se zase obvykle umísťují podlahové konvektory. Alternativou topných těles může být podlahové vytápění. V takovém případě se teplo do interiéru přenáší sáláním z podlahy, která je ohřívána buď zabetonovanými teplovodními trubkami nebo elektrickými topnými kabely (rohožemi) či fóliemi. Jde o poměrně komfortní způsob, který je však vyvážený například vyšší cenou realizace a některými dalšími omezeními. Interiér lze vytápět i teplým vzduchem, přičemž systém obvykle slouží zároveň i na větrání jednotlivých místností. Teplý vzduch se přivádí vzduchotechnickými kanály (většinou v podlaze nebo pod stropem) a průduchy ve stěně do ložnic a obytných místností, odvádění vzduchu se situuje do koupelen, WC a kuchyní, kde vznikají nepříjemné pachy a výpary. Tento systém umožňuje i rekuperaci (zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu), čímž se podstatně snižují náklady na vytápění. Takové řešení se dnes využívá zejména v nízkoenergetických a energeticky pasivních domech. Kromě teplovzdušného vytápění se s vzduchotechnickými rozvody setkáte v rodinných a bytových domech jen zřídka. Vzduchotechnika většinou slouží pouze k odvětrání koupelen, WC a kuchyní. Skládá se z odtahového ventilátoru (v kuchyni je součástí digestoře) a potrubí, nejčastěji vyvedeného nad střechu. Vzduchotechnické potrubí se vede v instalační šachtě spolu s kanalizací a vodovodem.
Rekonstrukce elektrických rozvodů
Téměř ve všech případech znamená rekonstrukce elektrických rozvodů jejich znovuvybudování, přičemž se klade důraz i na zvýšení bezpečnosti. Zde je jednoznačně nutné postupovat podle v současnosti platných technických norem. Podle stavebního zákona se požaduje projekt vypracovaný projektantem s příslušnou odborností, takže stejně, jako je potřeba mít profesionální návrh rozvodů plynu, vody a topení, je nezbytná i dokumentace na zhotovení elektroinstalací. Podkladem pro rekonstrukci elektroinstalace je projektová dokumentace, do které projektant elektrotechnických zařízení zakreslí návrh její realizace podle platných norem a na základě přání investora (umístění světel, ovládacích prvků a dalších komponent). Realizovat ji může elektromontážní firma s příslušným oprávněním nebo elektrikáři-živnostníci, kteří musí mít potřebnou kvalifikaci. Hotová elektrická instalace musí být před uvedením do provozu vyzkoušet a zrevidovat. Revizi provede revizní technik, který na základě stavu instalace vydá revizní zprávu. Bohužel, stále existuje mnoho majitelů-investorů, kteří považují dokumentaci a následnou revizi elektroinstalací svého bytu či domu za zbytečnost, čímž nejen porušují předpisy, ale často i ohrožují bezpečnost všech obyvatel budovy.
Elektrická kabeláž
Elektrická kabeláž se může vést v dutinách stavebních konstrukcí vytvořených pro tento účel (například sádrokartonové příčky, podhledy, zdvojené podlahy), v kanálcích, v drážkách vysekaných do omítky nebo do stěn pod omítkou, případně pod omítkou v ohebných plastových trubkách (tzv. husí krky, do kterých se kabely zatahují až po dokončení zednických prací) nebo na povrchu v povrchových lištách. Elektroinstalační kanály a lišty mohou být plastové nebo z pozinkovaného plechu, uvnitř mohou mít přihrádky na oddělení jednotlivých vedení a kabelové příchytky na zajištění vkládaných řidičů. Se způsobem uložení kabelů souvisí i montáž elektroinstalačních zařízení (zásuvky, vypínače, rozvaděče). Novinkou je systém elektrických rozvodů, jehož základ tvoří napájecí lišty připojené na elektrickou síť. Každá lišta umožňuje přidávat libovolný počet zásuvek - na jeden metr lišty lze umístit až 12 zásuvkových adaptérů. Ty se dají podle potřeby kdykoliv odebrat či přemístit na jiné místo. Pokud vložíte adaptér do drážky v liště a otočíte jím o 90 stupňů, aktivujete zásuvku, která je tak připravena k připojení elektrospotřebiče.
