Jak začít rozhovor se sympatickým protějškem?
Poznáte to podle sebe: jak se vám líbí, když vás někdo na ulici osloví větou: "Bolelo to, když si spadla z ráje?" Nebo "Jsi hvězdou, která dělá dokonalou konstelaci mé existence." Ať věta, která je považována za nejtrapnější a nejkomplikovanější způsob, jak začít konverzaci: "Ahoj, pořád jsem uvažoval, jestli máš dost místa v kabelce pro klíče od mého mercedesu…“
Jistě se většina z žen bude po takovém oslovení cítit trapně nebo nepříjemně, respektive samotnou událost bude považovat za maximální trapas. Přece normální chlap vás takto neosloví - ne?
V jednoduchosti je nejen krása
Cesta k úspěchu při seznamování dvou lidí opačného pohlaví jak pro muže, tak i pro ženy je jednoduchost a přirozenost.
Ve výzkumech se ukázalo, že nejúčinnějším prvním oslovením je jednoduchá věta: "Ahoj, jak se máš?", než vymýšlení krkolomných vět, které se snaží být zajímavými a originálními končí téměř vždy fiaskem.
Příručky, které nepomohou
Paradoxní je, že na trhu najdete mnoho "šikovných" příruček, které radí, jak se přiblížit k osobě, která vás zaujala a s níž byste chtěli prožít něco víc. Většina těchto příruček je však jen komerční záležitostí a v realitě vůbec jejich rady nefungují. Tyto knihy nemají vůbec žádné vědecké podklady pro to, co ve skutečnosti radí.
Řeč těla? Jen pro profíky!
Nová studie také ukázala, že ani příručky, které navrhují komunikovat řečí těl a nejsou zrovna nejvhodnější, alespoň ne pro laiky. Také nebude působit nejlépe, když se budete snažit dešifrovat silou - mocí gesta toho druhého a budete se na něj dívat bez slova delší dobu, dokud se vám je možná podaří rozluštit. Ztratíte nejen čas, ale pravděpodobně i z vašeho kreditu.
Divadýlko jednoho herce
Většina lidí čeká, že řeknete ahoj. Důmyslné a vtipné větičky nepůsobí dobře a znějí příliš nuceně. Někteří pánové se dokonce odhodlají k trapným divadélkům typu:
On: Pardon, říkala jste něco?
Ona: Ne.
On: Tak, prosím, začněte.
Další komplikované snahy
Tvé oči jsou modré jako oceán. A drahá, já jsem se právě ztratil v moři.
Mám skutečně špatný den. Ale vždy se cítím lépe, když vidím pěkný dívčí úsměv. Mohla byste se usmát pro mě?
Tak tady jste. Hledal jsem vás všude, dívku mých snů.
Líbí se mi vaše nehty. Jsou falešné?
Inu, co byste řekli na takové oslovení?
Dost divné, ne? Je pravděpodobné, že dotyčný by nevyvolal velkou důvěru v očích oslovené dámy, ale spíše podezření, zda je normální. Takže ani my se nemusíme obávat, když chceme oslovit nějakého muže, že ho pouhým oslovením neunudíme k smrti nebo nezaujmeme dostatečně. Horší by to bylo, pokud bychom se o to násilím snažili.
Autor: Martina Dvořáková
