Zateplení podlahových konstrukcí
Správně a kvalitně zaizolovat podlahové konstrukce znamená snížit energetickou spotřebu budovy o 8 až 10%. Významným momentem je i eliminace krokového a jiného hluku z podlahy do ostatních částí objektu. Základním kritériem výběru vhodného izolačního materiálu do podlahových konstrukcí jsou zatěžovací podmínky, které jsou odlišné pro obytné, sociální a provozní, případně sportovní prostory. Výrobky určené k izolaci podlahových konstrukcí mají výborné tepelně izolační, akustické i protipožární vlastnosti. Nejdůležitější je však dostatečná pevnost podlahové konstrukce, aby přenášela bodové a plošné zatížení na podlahu.
Konstrukční zásady
Základní zásadou při realizaci podlahových konstrukcí je aplikovat doporučené typy izolačních výrobků na jednotlivé druhy podlah. Jejich výběr závisí na provozním zatížení a statických požadavků na podlahovou konstrukci. Optimální tloušťka tepelné izolace se určí na základě tepelně technického výpočtu. Izolaci třeba ukládat na suchý a vyrovnaný podklad. Měla by být položena souvisle ve stejné síle a kvalitě na celé ploše podlahy. Izolaci je třeba zabudovat jenom v suchém stavu. Před betonováním roznášecí vrstvy se na izolaci ukládá ochranná PE folie nebo asfaltový pás - musí mít v místě styku přesah aspoň 100 mm. Na konstrukci podlah třeba použít beton třídy B 20 s frakcí štěrku maximálně do 20 mm.Betonová směs má být jen vlhčí, ne však mokrá. Při použití montovaných velkoplošných roznášecích desek (namísto betonové vrstvy) je třeba zajistit vzájemné pevné pospojování (polodrážka, pero a drážka) a slepení těchto styků.
Izolace roštových podlah
Roštové podlahy se realizují suchým procesem jako montované. Uplatňují se zejména v montovaných stavbách, obytných podkrovích a u dodatečně zateplovaných podlahách. Jsou vhodné tam, kde se vyžaduje rychlá realizace a minimální přitížení stropní konstrukce. Základním nosným prvkem celé konstrukce jsou dřevěné hranoly. Osová vzdálenost mezi nimi závisí na tloušťce a pevnosti roznášecí vrstvy, která se osazuje na hranoly. Z hlediska tlumení hluku je důležité dát pod nosné hranoly izolační pásy, které zabrání vzniku akustických mostů.Je nezbytné, aby se všechny dřevěné části podlahy ošetřili konzervačními nátěry ještě před uložením izolačního materiálu. Tepelně izolační materiál se vkládá mezi nosné hranoly s tím, že tloušťka izolace je totožná s výškou hranolů. Izolaci je třeba ukládat natěsno. Po uložení tepelné izolace se osadí roznášecí plocha podlahy s ukotvením na hranoly. Nášlapná vrstva podlahy se ukládá nebo lepí na ukotvenou roznášecí plochu.
Přednosti realizace podlah suchou technologií
- Suchý stavební proces,
- technologii lze realizovat i v zimním období,
- konstrukci lze většinou ihned zatížit, mohou se na ní dělat další úpravy,
- nižší spotřeba materiálu a času při montáži,
- možnost případné dodatečné úpravy,
- hmotnostně lehká konstrukce,
- rychlejší realizace.
Izolace plovoucích podlah
Izolace se může ukládat pouze na suchý, vyvážený a tvrdý povrch. Na celé ploše podlahy musí být uložena souvisle ve stejné tloušťce. Celá podlahová konstrukce je od stěn oddělená izolačním okrajovým páskem ze stejného materiálu, jako je hlavní izolace. Okrajový pás zabraňuje přenosu hluku z podlahy do obvodových stěn. Na uloženou tepelnou izolaci třeba před betonáží roznášecí betonové vrstvy položit PE fólii nebo asfaltový pás jako ochranu tepelné izolace před vlhkostí z betonové vrstvy. Přesah fólie a pásů v místě styku je minimálně 100 mm. Betonová vrstva musí mít jakost minimálně B 20 a tloušťku minimálně 40 mm. Podlahová krytina se ukládá až po vytvrdnutí betonové vrstvy. Při betonáži třeba zajistit, aby se rozvoz betonové směsi nedělal přímo po uložení izolace, ale například po dřevěných dílcích. Tento druh podlahy a typy izolace se používají i při podlahovém vytápění, když jsou v roznášecí betonové desce umístěny i rozvody topného systému. Při realizaci tohoto typu podlahových konstrukcí třeba zabránit přístupu jakékoliv vlhkosti do tepelné izolace. Tepelná izolace se musí chránit ze všech stran, kde je předpoklad možného přístupu vlhkosti jak zmíněnými PE fóliemi s dostatečným přesahem při jejich stykování. Podlahové konstrukce lze provést pouze na rovné, suché, čisté a dostatečně nosné podklady. Na celkovou kvalitu provedení podlahové konstrukce má rozhodující vliv rovnost nosného podkladu v rozmezí ± 4 mm. Pokud podklad nesplňuje požadované parametry rovnosti, je nezbytné vyrovnat ho buď mokrým (samonivelačním potěrem), nebo suchým způsobem (písková vrstva).
Pokládání izolačních desek
Na vhodný podklad lze ukládat izolaci v jedné nebo ve více vrstvách. Tepelně izolační desky se v zásadě mají ukládat od rohu místnosti směrem k východu z ní. Izolační desky se ukládají na doraz a do plošné vazby mezi deskami. Velmi podstatný vliv na zvukově izolační vlastnosti podlahové konstrukce má obvodový izolační pásek, který odděluje podlahovou konstrukci od svislých stěn. Tento pásek zároveň plní funkci dilatace mezi stěnami a konstrukcí podlahy.Roznášecí plochy lehkých plovoucích podlah z montovaných velkoplošných materiálů musí mít dostatečnou tloušťku a kvalitu spojů. Jejich tloušťka, případně vrstvení, jestli spojení musí zajistit pevnost a neohebnost této vrstvy. Tloušťka této vrstvy vychází s typu desek, přičemž by měla být minimálně 20 mm, minimální plocha jedné desky je 1,0 m 2. Spojování desek musí být pevné, souvislé a na všech hranách desek. Styky desek se vytvářejí spoji polodrážka nebo pero a drážka vzájemným slepením. Uvedené typy spojů zajišťují spolu působení všech desek jako jednoho celku a dostatečnou tuhost a rovinnost celé roznášecí plochy podlahy. Při předpokládaném větším zatížení se může roznášecí vrstva zdvojnásobit. Roznášecí desky začínáme pokládat ve stejném místě (rohu) místnosti jako tepelně izolační desky, vždy křížem na směr ukládání poslední izolační vrstvy. Desky montujeme vždy do vzájemné vazby s minimálním přesahem třetiny délky desky, aby jsme získali kvalitní plošné spojení, rovnost a únosnost roznášecí vrstvy.
Nejčastější chyby při realizaci podlah
Často se vyskytujícím problémem je poddimenzovaná tloušťka izolační vrstvy. Při vytváření tepelně a zvukově izolační vrstvy je třeba se vyvarovat i netěsností při ukládání jednotlivých desek izolace, které podporují vznik tepelných mostů. Vynechání izolačních pásů při styku stěny s podlahou způsobuje, že hluk vznikající na podlaze se neeliminuje, ale šíří se do stěn. Velmi častý problém je, že po uložené tepelné izolaci se chodí, přepravuje se materiál, bez pevné ochrany povrchu izolace. V procesu návrhu je třeba vždy volit vhodné typy materiálů a odborně navrhnout vhodnou konstrukci podlahy.
