Co jsou slzy a proč vznikají?
Pláč je přirozenou součástí života. Pláčeme všichni od narození až do posledního dechu. Pláčou děti, ženy i muži, ale málokdo to přizná nahlas.
"Smích a pláč jsou nejcennější majetek živého člověka.“ (Jan Werich)
Podle některých výzkumů slzy v důsledku emocí mají jiné složení - obsahují tzv. hormon stresu adrenalin, který se při pláči vylučuje a tím dochází k psychickému uvolnění, takže očistný efekt slz je i chemickou záležitostí.
Muži roní slzy sice méně než ženy, ale přece. Od dětství se jim jako klukům kladl důraz, že muži nepláčou. A někteří ani ne. Potlačují slzy, přemáhají se a odvracejí pohled, abychom neviděli ani lesk v jejich očích. Pláčou potají v noci, samotě. Stále ale existují i tací, kteří své slzy neskrývají. Muž, který pláče a nestydí se za to, je citlivější než ostatní, možná lepší, zranitelnější a více prožívá emoce.
V průměru ženy pláčou pětkrát měsíčně a muži jednou. Vliv na ronění slz mají i hormonální výkyvy během menstruace. Plačtivost při depresi. Plakat můžeme v různých situacích. Když nás něco bolí, mrzí, trápí, jsme přetížení problémy, ale také při štěstí, krájení cibule ... plakat můžeme i při dojetí, někdo se rozpláče při filmu, písni. Je to reakce při vypjatých situacích.
Pláč má silně očistný a regenerační účinek. I když nás fyzicky unaví, po něm přijde většinou regenerace a chuť do života. Po pláči se člověk většinou unaví a usne a právě toto přináší regeneraci těla i ducha.
"Je dokázáno, že pláčou i zvířata. Sloni, tuleni, delfíni, bobři ..."
Slzy údajně také vyplavují nebezpečné toxiny, které se hromadí v organismu lidí s chronickou depresí. Podle výsledků výzkumů je v slzách takových lidí až třicetkrát vyšší úroveň manganu, než v jejich krvi.
Slzy zvlhčují rohovku a obsahují hormon prolaktin a adrenokortikotropní hormon. Z toho vyplynul závěr, že tělo se jich potřebuje nějakým způsobem zbavit. Vzniknout mohly při stresu během nějaké situace.
Slzy jsou produkovány nepatrnými žlázami na spodní straně očního víčka, stékají přes nosofrontální kanál do nosu. Po tváři stékají proto, neboť je jich velmi mnoho na to, aby byly všechny odvedeny přes nosní kanálky.
Utišit plačící dítě je lehčí než dospělého. Hlavní je pochopit důvod proč pláče a podpořit smutného člověka, nemá význam zastavit pláč za každou cenu. Pokud se nevypláčeme dostatečně, smutné emoce v nás zůstanou a přijde pokračování.
