Spánek a jeho poruchy
Spánek je pro zdraví člověka nesmírně důležitý. Lidé, kteří dobře spí, si to ani neuvědomují, snad jen tehdy, pokud se z nějakého důvodu jednou za čas nevyspí a pak cítí deficit.
Považuji za šílence lidi, kteří lámou rekordy v tom, jak dlouho vydrží bez spánku. Například v r. 1959 se o to pokusil Peter Tripp. Rozhodl se zůstat vzhůru osm dní a osm nocí. Experiment se konal pod dozorem lékařů. Ti očekávali, že dojde zejména ke změnám v organismu, ale k jejich překvapení se nejvíce změnila Petrova psychika. Tento člověk byl za normálních okolností velmi příjemný a přátelský člověk.
Na třetí den pokusu však začal být nevraživý a podrážděný. Pátý den přišly na řadu halucinace. Měl strach z vlastních bot, protože v nich viděl pavouky, lékaře považoval za vetřelce, který ho chce upálit a s křikem před ním utíkal. Po skončení pokusu Tripp prospal celých čtyřiadvacet hodin. Když se probudil, cítil se zdravý, ale ukázalo, že jeho psychika byla narušena a postupně přišel o celý svůj tehdejší život - přišel o práci i o ženu.
Toto svědčí o tom, jak moc je spánek důležitý a jak nebezpečný je jeho deficit. Samozřejmě, tento případ je extrémní, protože i nedostatek spánku byl extrémní.
Spánek je nenahraditelný zdroj energie, fyzické i psychické. Ve spánku náš mozek přechází devadesátiminutovými cykly a každý je rozdělen na pět fází. Usínáme lehkým spánkem, spíše dřímeme. Ve druhé fázi upadáme do středně hlubokého spánku, třetí a čtvrtá fáze jsou chvíle nejhlubšího spánku. Tehdy si nejvíce odpočineme zejména po fyzické stránce. Poslední fáze spánkového cyklu se nazývá REM fáze (rapid eye movement - rychlé pohyby očí). Naše tělo je v této fázi paralyzováno, ale pod zavřenými víčky rychle pohybujeme očima a náš mozek sní.
Podle lékařů pro nás a obnovu našich fyzických sil jsou nejdůležitější první 3-4 hodiny spánku. Pro zachování psychické energie je zase nezbytná dostatečně dlouhá REM fáze. Kvalitní spánek je takový, po kterém se druhý den cítíte plný sil a svěží.
Co se týče potřebné délky spánku, je to individuální. Každý člověk se rodí s rozdílnou potřebou spánku podle genetického vybavení. Někomu stačí na úplné dobytí sil čtyři hodiny, jiný zase potřebuje více. Většina lidí, asi 95%, potřebuje délku spánku 6 - 8 hodin. Proto se toto množství uvádí jako potřebná ideální doba spánku.
Doba spánku však ještě není všechno. Téměř třetina z nás spí špatně a je to pak dost velký problém. Poruchy spánku oslabují imunitní systém a člověk se stává náchylnějším k nemocem. Neklidný spánek také ovlivňuje naši výkonnost a schopnost koncentrace. Je trendem odstraňovat poruchy spánku léky na spaní. Není to však řešení problému, je to řešení projevu problému. Poruchy spánku mají svou příčinu a léky je pouze odsunujeme. Kromě toho, léky časem přestanou zabírat a člověk je tam kde předtím, akorát, že už mu ani tabletky nepomohou. Léky ničí naši schopnost pamatovat si spánek. Když se člověk dobře zdravě vyspí, ráno po probuzení to ví, cítí to. Ale po spánku vyvolaném léky necítí nic, není správně odpočatý.
Léky mohou vyvolat naopak chronickou nespavost, kterou není jednoduché léčit. Léky by se měly používat jen ve výjimečných případech, ve chvílích nadměrného stresu, smutku v rodině a podobně a jen na nezbytné období. Pak třeba raději vydržet pár bezesných nocí, jak se stát závislým na lécích.
Takže co dělat pro dobrý spánek bez léků?
Zařiďte si ložnici s příjemnou a útulnou atmosférou. Odstraňte z ní všechno, co připomíná práci, i televizor. V posteli se nemá ani číst nebo jíst. Jděte spát každý den přibližně ve stejnou dobu, i pokud máte druhý den volno a svádí vás to zůstat déle vzhůru. Rovněž je dobré zvyknout si ráno stejně vstávat. Cyklus usínání a probouzení ovlivňuje hormon melatonin, který citlivě reaguje na světlo a tmu. Takže usínání nad ránem není tak účinné jako usínání večer.
Také se vyhýbejte konzumaci těžkých jídel před spaním, pití alkoholu a kofeinu. Na usnutí je dobré vypít sklenici mléka s medem nebo sníst banán.
Autor: Lenka Kostková
