Zelí jako všelék
Jestliže bylo zelí ve vaší kuchyni dosud pouze občasný host, udělte mu permanentku. Zelí je staletí považováno za "všelék", jeho význam ve výživě však umocnily až vědecké výzkumy, které odhalily silný protirakovinný potenciál této zeleniny. Odborníci na výživu doporučují zkonzumovat týdně 2 až 3 porce, tedy 250 až 400 gramů. Naštěstí zelí je při přípravě pokrmů velmi variabilní. Můžete ho spařit, vařit, dusit, zapékat, plnit nebo jíst syrové jako salát.
Bílé, zelené, červené
Zelí k nám přivezli Keltové kolem roku 600 před n.l. Dnes existuje více než 400 odrůd, které mají různý tvar listů a pevnost hlávek i barvu - od bílé přes zelenou až po fialovou a purpurovou. Syrové bílé zelí má vyšší obsah vitamínu C jako citronová šťáva. Červené ho má ještě o něco více, dvakrát více železa i vyšší obsah fytochemikálií, například sulforafanu, který působí jako antioxidant, podporuje tvorbu přirozených enzymů, pomáhá snižovat krevní tlak a cholesterol. Červený pigment anthokyan také patří mezi antioxidanty. Chrání mozkové buňky, proto se zkoumá jeho možné využití při prevenci a léčbě Alzheimerovy choroby. Zelí čistí žaludek a tenké střevo od odpadních látek, zabíjí škodlivé bakterie a zlepšuje trávení. Vnější listy jsou dobrým zdrojem vitaminu E. Sirnaté sloučeniny, které při vaření způsobují typický zápach, mají antibiotické vlastnosti a pomáhají v boji s infekcemi, při léčení ran a žaludečních vředů. Na pálení žáhy a zánět žaludku je výborná čerstvě vylisovaná šťáva, na trávení salát ze syrového zelí ochucený kmínem. Celulóza zlepšuje průchodnost střev a zabraňuje zácpě. Pro nízkou energetickou hodnotu se zelí doporučuje při redukční dietě a očistných kúrách.
Kysané zelí je zdravější
Najemno nakrájené hlávkové zelí, které prošlo bakteriálním kvašením, je dokonce ještě zdravější než syrové. Typickou kyselou chuť jí dodává kyselina mléčná, která vznikla kvašením cukrů působením bakterií mléčného kvašení. Kysané zelí obsahuje množství užitečných mikroorganismů a enzymů, které zlepšují trávení a vstřebávání živin. Podporuje látkovou přeměnu, snižuje krevní tlak a zrychluje odvádění odpadních látek z těla. Zvyšuje celkovou odolnost organismu proti infekcím a aktivizuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, proto je výbornou prevencí nachlazení a chřipky. Vědci zjistili, že se při kvašení v zelí tvoří izotiokyanáty - látky, které mají silné protirakovinné účinky a pomáhají předcházet nádorovým onemocněním jater, plic, prsu, tlustého střeva a konečníku. Kysané zelí je bohaté na vitamin C, B3, B5, B6 a B12, minerály a stopové prvky, zejména na draslík, železo, hořčík, zinek a fluor. Vitamin B12 (kobalamin) se v rostlinné potravě běžně nenachází, vzniká až fermentací. Tento protistresový vitamín blahodárně působí na nervovou soustavu a mozek a je důležitý i pro svaly a kosti. Malá miska, asi 200 gramů tepelně neupraveného kysaného zelí, pokryje denní potřebu vitamínu C, který je velmi důležitý pro tvorbu hormonů a posilování imunity. Výzkumy odborníků na výživu z londýnské university ukázaly, že kysané zelí je účinné afrodiziakum.
Autor: Martina Dvořáková
