Bazén pod vlastní střechou
Za vodou ... mnozí z nás dávají přednost dovolené u vody. Je zcela jedno, zda jde o moře, jezero, nebo rybník. Kdoví, proč nás zrcadlení vodní hladiny tak fascinuje - možná proto, že lidské tělo z velké části tvoří opět voda? Ne každého však láká představa přeplněných pláží a veřejných koupališť. Proto není divu, že majitelé rodinných domů stále častěji řeší výstavbu vlastního bazénu.
Mít či nemít bazén?
Koupání a plavání patří k oblíbeným činnostem, a to nejen během horkých letních měsíců, ale i po celý rok. Plavání je zároveň vynikající tělesnou aktivitou ovlivňující zdraví člověka, která se nedá nahradit jinou pohybovou činností. Možná i proto dnes nejsou venkovní bazény u rodinných domů ničím mimořádným. Podstatně zvyšují komfort bydlení nebo rekreace. Vnější či vnitřní - na tuto otázku vám z velké části odpoví vaše prostorové možnosti. Zatímco při nekrytých venkovních bazénech jste do značné míry limitováni sezónou (v našich klimatických podmínkách je to období dvou až tří měsíců), interiérové bazény takové omezení neznají. Kryté bazény umožňují koupání a plavání po celý rok, ovšem za cenu podstatně vyšších nákladů na výstavbu a provoz. Pokud to však peněženka dovolí, je bazén dobrou investicí, která se nám vrátí v podobě rychlé relaxace a načerpání nových sil.
Návrh
Jak jsme již zmínili, vnitřní bazén není levnou záležitostí. Střešní a obvodové konstrukce bazénové haly by měly splňovat nejen architektonické požadavky, ale i nároky na minimalizaci spotřeby energií. Pokud jde o vestavbu bazénu do stávajícího staršího objektu, je třeba stěny a stropy sousedící s trvale vytápěnými místnostmi zajistit vrstvou tepelné izolace a proti prostupu vodních par provést vhodný nátěr nebo obklad.Pokud jsou sousedící místnosti nevytápěné, třeba ze strany bazénového prostoru je třeba provést důkladnou tepelnou izolaci a obklad. Náprava koncepčních chyb a prohřešků je obvykle velmi omezená, málokdy stoprocentně účinná a téměř nikdy ne levná, proto je již od začátku důležitá spolupráce zadavatele, architekta, ale i odborníka specializujícího se na problematiku bazénů. Je zde však několik obecných zásad, kterých bychom se měli držet již při návrhu:
• umístit bazén (v případě, že není součástí našeho domu) na co nejkratší spojnici s rodinným domem;
• situovat bazén tak, aby byl přímo osvětlen slunečním světlem;
• technické zařízení, jako je například úpravna a ohřev vody, umisťovat co nejblíže k bazénu.
Umístění
Vnitřní rodinný bazén umísťujeme většinou tak, aby co nejlépe navazoval na domácí provoz a nezasahoval do pohody bydlení. Zároveň musí být bazénová hala přiměřeně vybavena, aby nedocházelo ke znehodnocování okolních konstrukcí objektu vlivem odpařování vlhkosti z vodní plochy bazénu (například z nezakrytých bazénu o rozměrech 8 × 4 m, vyhřívaného na 24 až 28 ° C a s teplotou prostoru 25 až 29 ° C se za hodinu vypaří 4 až 6 litrů vody!). Je proto bezpodmínečně nutné bazénovou halu vybavit kvalitními systémy vytápění, větrání a také vysoce funkční odvlhčovací jednotkou. Do provozu se spouští automaticky, pokud vlhkost v bazénové hale překročí povolenou hranici. Výhodou je, pokud je součástí bazénové haly i sociální zázemí, WC, sprcha a v případě dostatečného prostoru i sauna.
Bazénová hala by měla poskytovat dostatek prostoru na pohyb kolem bazénu i na posezení v jeho blízkosti. Velikost haly se samozřejmě odvíjí od velikosti bazénu. Běžný rozměr bazénu přitom představuje velikost 3 až 3,5 × 6 až 7 m. Musíme také počítat s odpočinkovým prostorem před vstupem do bazénu a pochůznými komunikačními plochami, které jsou nezbytné z důvodu bezproblémového přístupu a nutnosti údržby bazénu alespoň z jedné jeho strany. Čím je však prostor haly větší, tím rostou i investiční a provozní náklady na zvýšené temperování i vysušení vlhkého vzduchu v bazénové hale.
Konstrukce
Jako materiál na rodinné bazény lze využít armovaný beton, respektive železobeton, kovové materiály, plasty, případně laminát. Jednoznačně nejčastěji (a nejoblíbenější) vnitřní bazény jsou právě železobetonové. Technologie výstavby takového bazénu jsou různé - buď si ho postavíte svépomocí, nebo ve spolupráci se stavební firmou, a to tradiční betonáží s klasickým bedněním nebo, co doporučují specializované firmy, využijete některou z modernějších metod ztraceného bednění. Jako ztracené bednění se používají buď tvarovky, nebo polypropylen, bednění se "vylije" betonem. Po vybetonování stěn se na upravený povrch pokládá textilie s bazénovou fólií na bázi měkčeného PVC, obvykle o tloušťce 0,75 až 1,5 mm.Fólie má výhodu jednoduché svařitelnosti, její povrch je navíc antibakteriální, čímž se omezuje usazování bakterií a plísní.Pro zvýšenou bezpečnost lze v místech možného uklouznutí (schody, stupně, dětské bazény) použít fólii s lisovaným strukturovaným povrchem. Další možností povrchové úpravy železobetonového bazénu je keramický obklad, který však v posledních letech zaznamenává spíše ústup ze scény, především pro pracnost při obkládání a údržby. Použití laminátových bazénů do určité míry omezuje technologie jejich výroby. Protože se vana bazénu dodává v celku, problematická je její doprava, zvláště pokud bazén budujete dodatečně (například při rekonstrukci sklepa). Podle zkušeností odborníků je laminátová konstrukce bazénu stejně finančně náročná jako železobetonová.
Nejlevnějším řešením je plastový bazén
Odborníci doporučují tuto technologii pouze u menších bazénů pro nenáročnou klientelu. Plastové bazény se vyrábějí svařováním polypropylenových desek o tloušťce 5 až 8 mm dle velikosti bazénu. Dno se svařuje polyfúzně (polyfúzní svar je vysoce kvalitní spojení, protože ho tvoří pouze vlastní materiál svařovaných prvků). Plášť bazénu se svařuje stejným způsobem a ke dnu se připevňuje pomocí extrudéru. Bazén po celém obvodu zpevňují svislé výztuhy, které zajišťují stabilitu bazénu při přepravě a obetonování a také zajišťují fixaci v betonové vrstvě.
Speciální technologií jsou nerezové bazény. Za tepla svařované bezespáré plechy vyrobené z nerezové oceli tvoří základ konstrukcí. Díky vyztužovacích profilů svařeným z vnější strany se dosáhne požadovaná tuhost. Plechy používané jako dílce podlah mají tloušťku 1,5 mm, stěny bazénu 2,5 mm, případně lze - podle statických požadavků - použít i plechy větší tloušťky.Prodejní cena nerezových bazénů je poměrně vysoká, víceméně poskytují zajímavou alternativu pro určitou klientelu.
Bazénová technologie
Abychom měli záruku kvalitní a bezchybné vody, musí být součástí každého realizovaného bazénu odborný návrh recirkulačního čerpadla, filtru a chemického zabezpečení. Voda v bazénu by se měla neustále upravovat, to znamená přivádět a znovu odvádět z bazénu pryč. To se řeší pomocí vtokových trysek, umístěných do dna nebo stěn bazénu, a horních bodových odběrů, takzvaných skimmerů zabudovaných na úrovni vodní hladiny. Při větších bazénech se setkáváme s přepadovým žlábky, které mohou působit zajímavě a esteticky. Úpravna vody by neměla být příliš vzdálena od bazénu.Prostory strojovny je třeba napojit na zdroj vody, zajistit odkanalizování a přívod topného média a elektrické energie.
Akustika
Bazény, zejména uzavřené v krytém prostoru, jsou vybaveny technickými zařízeními, které mohou vydávat různé zvuky. Proto je důležité zjistit si hlučnost jednotlivých zařízení a navrhnout technologickou místnost bazénové haly tak, aby nebyla, pokud je to možné, vedle ložnice, případně relaxační místnosti.
Osvětlení
Pohodu prostředí bazénu ovlivňuje i osvětlení. Ideální je denní osvětlení odpovídající standardním parametrům. To se však nedá vždy splnit, především při častém umísťování bazénu v suterénu domu, kde v případě použití větších zasklených ploch dochází ke kondenzaci vlhkosti. Proto je důležité věnovat pozornost umělému osvětlení. Doporučuje se kombinované osvětlení v několika úrovních intenzity osvětlení. Provozní osvětlení se pohybuje v rozpětí 200 až 300 luxů a pracovní asi 80 až 100 luxů. Jako působivý doplněk umísťujeme do bazénu osvětlení pod vodou. Používají se dva typy světel - halogenové bodové osvětlení a světelné kabely. Halogenové světlo se umisťuje tak, aby neoslňovalo lidi sedící u bazénu. Světelné kabely se instalují kolem celého bazénu při hladině nebo jako bodové osvětlení. Nesmíme zapomenout na to, že vodotěsné osvětlení se nesmí zapínat, pokud není pod vodou, jinak se vyvíjeným teplem poškodí a spálí.
Barvy
Se světlem souvisí i barevné provedení povrchu bazénu. To, v "jaké" vodě se budeme koupat, určuje právě barva bazénu. Výběr je omezený vzhledem k lomu paprsku světla ve vodním prostředí. Například hnědá se změní na rezavou a příliš mnoho zelené bude působit až nepříjemně přesyceným dojmem. Proto se doporučuje modrá nebo kombinace modré a bílé. Zde je zřetelný rozdíl mezi interiérovými a exteriérovými bazény - bílá barva se používá při exteriérových bazénech pouze zřídka, protože na ní více vidět špínu. Naopak při interiérových (a menších) bazénech se používá častěji, protože opticky zvětšuje bazén.
Nároky na provoz
U vnitřních bazénů musíme vyřešit větrání haly, včetně odvlhčení prostorů bazénu, a také systém vytápění.Odvětrávání je nezbytné k zamezení tvorby plísní, k čemu slouží klimatizace. Z tohoto důvodu, ale také z hlediska bezpečnosti je nezbytné zakrytí bazénu, které minimalizuje tepelné ztráty a snižuje jednak spotřeba elektrické energie vynaložená na odvlhčování, jednak spotřebu chemických přípravků pro ošetřování vody, které se z hladiny odpařují stejně jako voda. "Je známo, že zakrytím vnitřního bazénu se dá ušetřit 30 až 40% spotřeby energií," K zakrytí slouží obvykle rolovací systémy z tvrzených PVC profilů.
"Na první pohled ideálním řešením se ukazuje lamelové zakrytí, které je praktické a pěkné na pohled. Velmi kvalitní je však i pěnové zakrytí, a to pro své izolační vlastnosti i antibakteriální úpravu. Nejlevnější možností je zakrytí bublinkové, které však na pohled nepůsobí příliš esteticky. "Podle topného média, které je v místě stavby k dispozici, se může vybrat vytápění plynové, elektrické, ale nejvhodnější a nejekonomičtější je využití alternativních zdrojů, ať už na vytápění bazénových prostorů , nebo na samotný ohřev vody - zejména tepelné čerpadlo. Existuje i takzvaný solární ohřev, který se v našich klimatických podmínkách se dá většinou používat pouze jako doplňující. Ideální teplota vody by se měla pohybovat mezi 25 až 28 ° C, přičemž je třeba myslet na to, že teplotu vzduchu musíme udržovat minimálně o 1 ° C vyšší - jednoduše proto, aby vám po koupání zimou nedrkotali zuby. Podlahové topení sice nevyřeší vytápění prostoru, ale jako komfort pro koupající je ideálním doplňkem.
Úprava vody
Údržbu bazénu je nutné provádět po celou dobu provozu bazénu. Mezi nejdůležitější prostředky patří filtry, čerpadla a vysavače na čištění vody. I ty však musíme pravidelně doplňovat dezinfekčními přísadami, zejména s obsahem chloru. Pouze tak dosáhneme průzračně čistou vodu. Alternativou je používání takzvaných trojkombinačních tablet, což jsou pomalu se rozpouštějící tablety, které v sobě kombinují tři přípravky - chlor, přípravek proti řasám a vločkovač na vysrážení nečistot. Než začnete chemicky upravovat zkaženou vodu, dobře zvažte, zda není lepší vodu vypustit, než ji upravovat přímo v bazénu drahými prostředky, protože vzhledem ke špatnému stavu vody se může stát, že upravování bude neúčinné a nakonec ji i tak budete muset vypustit.
Doplňky
K technickému vybavení každého bazénu patří vstupní zařízení, jako jsou schody, schůdky a žebříky. Žebříky se osazují převážně na vstup do menších bazénů nebo tam, kde je hlubší voda pro plavce. Vyrábějí se z nerezu, ale na trhu jsou v nabídce i levnější varianty z pozinkované ocele či hliníkových trubek. Jedním z nejvíce používaných doplňkových zařízení privátních bazénů je protiproud, protože ne každý má možnost vybudovat si takový velký bazén, aby splňoval požadavky na intenzivní plavání. Protiproud je zařízení, které chrlí velké množství vody proti plavci. Pracuje na principu výkonného čerpacího zařízení, díky kterému se i z koupání v malém bazénu může stát určitá alternativa náročnějších plaveckých výkonů.
Šetření se nevyplácí
Když už se rozhodneme pro interiérový bazén, musíme myslet na to, že nejde o sezónní záležitost, kterou kdykoliv vyměníme za jinou. Nesmíme zapomenout, že levná investice při nákupu se nám prodraží během provozu. Proto se doporučuje vždy se poradit s odborníky a vybrat si vhodné řešení na základě našich individuálních potřeb.
Bazén v číslech
• Na koupání se budují rodinné bazény od hloubky 90 cm.
• Potřebná hloubka na plavání je 100 až 120 cm; obrat závodního plavce je do 100 cm - pokud je bazén hlubší, zbytečně temperovat a chemicky udržovat vodu, kterou "nepotřebujeme".
• Minimální rozměry bazénu jsou 3 × 6 m s protiproudem.
