Chybí vám vápník? To vaše kosti pomáhají odkyselovat tělo!
Překyselení organismu je původcem mnoha závažných chorob. A je to také téma číslo jedna, když navštívíte léčitele či odborníka v alternativní medicíně. Věděly to již naše babičky, ale ty to tak odborně nenazývaly. Jak to tedy s tím překyselením je, co našemu tělu způsobuje a hlavně, jak mu čelit?
Vědomá sebevražda nebo vedlejší jev?
Začneme trochu netradičně u nočních motýlů. Mnozí z nás jen nevěřícně kroutí hlavou nad faktem, že se tito motýli v noci vrhají do plamene svíčky postavené na terase jako by jim šlo o to, udělat ze sebe zápalnou oběť. Odpověď, proč tak činí však tkví úplně jinde: Po tisíce a tisíce let byly jedinými světly na Zemi ty z nebe - Slunce, Měsíc a hvězdy (a sem tam oheň). Umělé osvětlení se v naší noční scenérií objevilo jen před poměrně krátkou dobou. Za statisíce let evoluce se hmyz naučil využívat nebeské svítící objekty k tomu, aby udržel směr v linií kterou si zvolí sám, a aby se pak vrátil opačným směrem zpět. Nervová soustava hmyzu pomocí slunce či měsíce dokázala spolehlivě navigovat množství malých můr z bodu A do bodu B a zpět. Takový světelný kompas se ale vždy spoléhal na to, že nebeská světla leží v optickém nekonečně (resp. paprsky dopadající na Zemi jsou rovnoběžné). Pokud však zapálíme svíčku, která v optickém nekonečně není, paprsky z ní nebudou v žádném případě rovnoběžné a zavedou nočního motýla v elegantní logaritmické spirále přímo do středu plamene. Stačí málo - splést si přírodní světlo s umělým. Proč o tom píšeme? Po tisíce let jsme byli jako druh homo sapiens zvyklí na přírodní,organickou stravu. Anorganické chemikálie se do potravin ve větší míře začali přidávat zhruba před půlstoletím. Naše tělo na ně nebylo zvyklé, ale začalo je přijímat a přijímá je dodnes ve stále větším objemu: konzervační látky, přípravky na zlepšení chuti, barviva, zahušťovadla ... z hlediska posuzování kvality potravin by mělo být vše v pořádku (údajně). Ale z hlediska dlouhodobých účinků těchto chemikálií na naše tělo je prakticky nemáme s čím srovnávat. Takové množství chemikálií jsme jako lidé nikdy nekonzumovali. Neřítíme se po spirále, vyvolané něčím umělým do záhuby? Biologové říkají, že smrt nočních motýlů v plamenech je vedlejším produktem umělého světla a nesprávného odhadu vzdálenosti k němu. Co bude vedlejším produktem umělé stravy?
Do boje!
Mnozí jste se již setkali s odpůrci teorie o překyselení organismu, kteří budou tvrdit, že tělo pomocí složitých mechanismů udržuje složení jednotlivých prostředí a tak nás chrání před zahlcením "kyselými" potravinami. Je však na vás samotných, jak se na takovou automatickou ochranu budete spoléhat. Ne, nechceme, abyste nyní utíkali do záchodu změřit si PH ve vaší moči (ta bude kyselá prakticky vždy). Jde o to, zamyslet se nad následujícími fakty: Vraťme se do pravěku. Podle antropologů se strava pravěkého člověka skládala z 1/3 libového masa divokých zvířat a z 2/3 rostlinné potravy (čili byla zásaditá). Takové "menu" přetrvávalo u našich předků po tisíce let s tím, že kromě toho měli mnohem více pohybu, než my, počítačová generace. Situace se radikálně změnila s příchodem agrární civilizace, kdy začal člověk jíst mnohem více obilí, mléčné výrobky a tučné maso domácích zvířat. Nejdramatičtější část našeho vývoje však přišla v druhé polovině 20.století, kdy začal boom "kyselých" potravin - stravy bohaté na nasycené tuky, jednoduché cukry, soli a chemikálie v polotovarech, rafinovaném cukru a mnoha jiných jídlech, které denně konzumujeme. Co je naší denní stravou? Pizza, hamburgery, hranolky, slazené nápoje a množství konzervantů, při kterých se například jogurt (který kdysi vydržel čerstvý dva dny) honosí i několikatýdenní trvanlivostí. Odkyselení organismu je možné řešit například i vhodným výživovým doplňkem.
Opravdu je všechno v pořádku?
Ano. Naše tělo je přímo rytířským bojovníkem a neustále se pokouší vyrovnat hladinu pH v organismu v příznivém poměru. Toto však má významný vliv na všechny biochemické procesy v těle. Řečeno jednoduše: vlivem okyselujících faktorů tělo využívá kompenzační mechanismy - tedy požádá o pomoc plíce, ledviny, játra, zažívací trakt a jiné orgány. Tyto samozřejmě pomoc neodmítnou, ale my se budeme cítit malátnější, ospalejší, unavenější. Proč to je? Vždyť jídlo by nám mělo dodat energii a docílit v našem organismu nabuzení a ne ospalost. A přece všichni známe malátnost po jídle. Prostě jídlo nám dnes dává ve větší míře pocit sytosti než energii samotnou. Vědci už dávno zjistili, že kontinuálně se zvyšováním kyselosti v organismu křehnou kosti. Závěr expertů je pozoruhodný - tělo si nastavuje hodnotu pH a využívá k tomu zásadité vlastnosti vápníku ve vašich vlastních kostech. Takže tělo je sice velký bojovník, ale za cenu našeho vlastního zdraví. Takto se ocitávame v začarovaném kruhu, který by nebyl, pokud bychom svůj organismus nepřekyselovali. Shrňme si: tělo nadbytek kyselých látek samo ihned neutralizuje vším, co je k dispozici - především odebírá tkáním vápník. Například cévy mají velmi jemnou výstelku a opravdu nejsou vhodné pro transport kyselých roztoků. Nadbytečné kyseliny se navážou na vápník v cévní stěně a ta jednak tuhne a jednak na takové postižení reaguje "záplatou" z cholesterolu. Vápník ale i další zásadotvorné minerály tělo odebere nejen z cév, kostí, ale také ze zubů a kloubních chrupavek. Nadměrné množství kyselých látek v těle dokáže poškodit jakýkoliv orgán. Nejprve formou desítek různých zánětlivých onemocnění a pak nemocemi závažnějšími, včetně rakoviny. Který orgán bude napaden a poškozován přednostně - o tom rozhoduje nastavení naší psychiky, a její vliv na funkce jednotlivých orgánů. Ve světě stresu jde o zcela rychlý proces.
Odkyselení
Rovnováha v organismu je ústředním tématem všech tradičních a dlouhodobě osvědčených systémů léčby, jako je čínská medicína nebo ajurvéda. Zatímco však Číňané tuto rovnováhu odpradávna nazývají Jin a Jang, moderní medicína říká novější terminologií jako o rovnováze pH. Dosáhnout tuto rovnováhu v dnešní uspěchané době je sisyfovský úkol, zvláště proto, že už ani ty potraviny nejsou co bývaly a my bezhlavě koupíme vše, na čem je nápis "zdravé" myslíc si, že pro sebe děláme to nejlepší, co se dá. V této chvíli je pro nás důležité pojmenovat ty složky naší potravy, kterými bychom co nejúčinněji věděli dosáhnout zvýšení zásaditosti v našem organismu. Dnes vědí nejen lékaři ale také mnozí laici, že bez určitých výživových doplňků nebudeme moci vyprávět o zdravém stravování jako takovém. I z tohoto důvodu se definují výživové doplňky jako potraviny na doplnění přirozené stravy; jsou to koncentrované zdroje živin, vitaminů, minerálních nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Kde neexistuje energetický metabolismus, tam existuje naše únava, malátnost a ospalost. Naše tělo potřebuje množství minerálů a složek, ale samo si je neumí vyrobit. A protože tyto prvky se v dnešní moderní stravě nacházejí jen v pramálo množství (nebo vůbec), musíme se poohlédnout po vhodném zdroji.
Potraviny zvyšující pH, tedy zásaditost (řazeno od nejúčinnějších)
- výživové doplňky primárně určené k odkyselení organismu, jedlá soda
- rozinky, sušené fíky, okurky, špenát, zázvor, celer, brokolice, kapusta, petržel
- mrkev, pampeliška, zeleninová nať, kedluben, černý rybíz, citrón
- čistý lecitin, houby, květák, meloun, mango
- řepa, ředkev, česnek
- hlávkový salát, olivy, jablečný ocet, rajčata
- sójové boby, pomeranče, cibule, zelené fazole (lusky)
- banány, hrušky, jablka, maliny, meruňky, třešně, lískové ořechy
- brambory, zelený a bylinný čaj, kefír
Potraviny snižující pH a způsobující překyselení
- vepřové, telecí, hovězí maso
- uzeniny
- vajíčka
- tvrdý sýr
- drůbež,
- chléb
- margarín
- syrovátka,
- kefír,
- káva a podobně
Co teď?
Mnozí jste nás při čtení předešlých článků o překyselení upozorňovali, že v dnešní době se nedá věřit ani ovoci a zelenině, kupované v obchodních řetězcích. Samozřejmě, máte pravdu. Stačí se podívat na obaly či země původu: čočka z Kanady, česnek z Číny, rajčata z Kolumbie ... prostě "sajrajt" plný chemikálií či dozrávající v letadle během jízdy zpoza oceánu. Dnešní spotřebitel už nevěří ničemu. A protože v současnosti si dopěstuje doma základní zeleninu a ovoce stále méně lidí, jsme zmíněný "sajrajt" nuceni kupovat a konzumovat. Dá se však stále mluvit o ovoci a zelenině? Vezměte si takové jahody. Údajně jde o jednu z nejzdravějších plodin na světě. Vysvětlí mi však někdo tohle? Úhledně naskládané v košíčcích se jahůdky nacházely na pultech jednoho nejmenovaného supermarketu. Leželi tam dva týdny. Samozřejmě ne tytéž, ale ze stejného zdroje zásobování, protože na každém košíčku byl vyznačeno stejné datum spotřeby. Den před vypršením tohoto data se nad jahodami objevil plakát s velkým nápisem: 50% SLEVA (stále ještě měli krásný lesk i barvu). Prošel však den a jahody začaly téměř všechny na tomto lesku ztrácet až podvečer již bylo v košících pozorovat znaky hniloby a tak byly promptně staženy z oběhu. Šlo opravdu o čerstvé jahody? Odpovězte si sami. My vám zatím odpovíme na otázku, co tedy dělat abychom s pH dokázali bojovat sami a ne pomocí našich vlastních zásob vápníku.
Doplňte si potřebné látky
V tabulce potravin, kterou jsme si představili v předchozím podtitulku kralují na prvním místě zásadotvorných potravin výživové doplňky určené na odkyselení organismu. Není těžké hádat proč je tomu tak i vzhledem k trpkou pravdu o dnešních potravinách, které mají velmi daleko od své přírodní a přirozené formy. Nás zaujal právě pojem "výživové doplňky na odkyselení organismu". Všechny výživové doplňky jsou definovány jako potraviny na doplnění přirozené stravy, které jsou koncentrovanými zdroji živin, jako jsou vitaminy a minerální látky nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, používaných jednotlivě nebo v kombinaci. Na rozdíl od "běžných" potravin se vyskytují ve formě, jako jsou např. tobolky, pastilky, tablety, pilule a ostatní podobné formy, sáčky s práškem, ampule s tekutinami, lahvičky s dávkovačem kapek a ostatní podobné formy tekutin a prášků navrženy tak, aby je bylo možné brát v odměřených malých jednotkových množstvích.
Nic není jako dřív...
Tímto refrénem známé písně si můžeme pomoci v závěru tohoto článku. Věru nic není jako dřív. Ani co se potravin týče. Doběhla nás naše potravinová karma, ve které jsme se od přírody až příliš vzdálili a nyní musíme sklidit, co jsme zaseli. K tomuto všemu musíme připočítat "vyčerpanost" zemědělské půdy, která již nedokáže dodat potravinám důležité výživné mikrofrakce, které v nich pak chybějí. Dnes se už tedy nemůžeme spoléhat na nic. Pokud si sami nevypěstujeme jídlo, nemůžeme nikdy na 100% tvrdit, že se stravujeme zdravě, ani když konzumujeme kila ovoce a zeleniny. Co tedy máme dělat? Někdy opravdu není potřeba radikální změny. Ne každý je ochoten vzdát se masa a začít konzumovat čerstvou zeleninu v syrovém stavu proto, aby svému organismu pomohl. Strašák překyselení však rezonuje ve více z nás. Dnes už i ti, kteří nedávno tvrdili, že výživové doplňky jsou čisté placebo přiznávají, že se zřejmě mýlili a že chybějící živiny budeme muset tělu dodat jinak, než přes základní potraviny. Následky moderního stylu života jsou totiž ne vždy jen o pokroku. Podtržené a sečteno: S absencí zásadotvorných látek v potravinách jde ruku v ruce také absence látek a vitaminů důležitých pro látkovou přeměnu týkající se tvorby energie v našem těle. Pokud tedy chcete udělat něco pro své zdraví, snažte se žít "nekysele". A nezapomínejte: Druhým nejdůležitějším zdrojem překyselování organismu je jakékoli duševní napětí.Tak se nestresujte!
