Kuchyně v Indonésii
Indonéská kuchyně se poměrně hodně odlišuje od Evropské. Je to dáno odlišnými klimatickými a přírodními podmínkami.
Základem stravy v této zemi je rýže, vejce, tofu a zelenina. Maso se servíruje jen v malých porcích, neboť je v Indonésii hodně drahé. Pokud dostanete maso, tak to bude buď kuřecí, nebo skopové. V nemuslimských oblastech potom vepřové. Hodně jsou v Indonésii rozšířeny v kuchyni ryby všeho druhu.
Pozor! Indonéská jídla jsou mnohem ostřejší a zároveň sladší než evropská. Místní lidé si velice rádi do jídla přidávají nejrůznější ostré omáčky. Mezi nejrozšířenější omáčky patří feferonková omáčka sambal a sójová omáčka kecap, která je jak sladká, tak i ostrá. V Indonésii se jí rýže třikrát denně i více. Rýži vám naservírují ke každému jídlu.
Z obilné mouky dělají Indonésané jen koláčky, které jsou slavnostní jídlo a velice draho se prodávají jako lokální suvenýr v obchodech. Najdete je pod názvem oleh-oleh khas + název města.
Nejrozšířenějším jídlem v Indonésii je míchaná rýže /naší cambur/. Tuto míchaninu si můžete koupit ve všech pouličních stáncích s jídlem nebo ve warungách /malá soukromá jídelna/. Toto jídlo si servírujete na talíř sám. Vezmete se porci rýže a potom si k ní naberete podle chuti a dle vlastního výběru další přílohy. Cena je buď pevná za jeden talíř, nebo podle počtu příloh. V restauracích vám jídlo naservírují dle jídelního lístku. Pokud se budete stravovat v restauracích, počítejte s tím, že je to finančně náročnější. Ke středním kategoriím stravovacího zařízení patří tzv. dům jídla /rumah makan/. Je to většinou restaurace nižší kategorie, nebo malá soukromá jídelna vyšší kategorie.
Typickými indonéskými jídly jsou
nasi goreng: smažená rýže se zeleninou a masem, někdy s vajíčkem, velmi ostré
gado – gado: dušená zelenina s tofu a arašídovou omáčkou
soto: polévka z čerstvé zeleniny, masa, rýžových nudlí s rýží
coto makassar: něco jako držková polévka
siomay bandung: taštičky z těsta s přílohou: brambora, zelí, vejce a tofu s arašídovou omáčkou
cap cay: smažená zeleninová směs
tempe: je hmota ze sójového mléka a arašídových oříšků
saté: masové špízy
mie telur: mie je indonéský výraz pro nudle a myslí se tím obyčejné zalévací pytlíkové nudlové asijské polévky. V Indonésii jsou velice oblíbené. Tyto polévky jsou k dostání na každém kroku. Pokud si je necháte připravit u stánku či ve warungu, přidají vám do nich většinou vejce – tj. mie telur.
Regionální kuchyně:
Tyto kuchyně se od sebe liší jen ingrediencemi. Způsob přípravy je v indonéské kuchyni vždy stejný. Mezi nejoblíbenější regionální kuchyni – její jídla naleznete ve všech stravovacích zařízeních v celé Indonésii je kuchyně je z města Padang na Sumatře. V jídelnách a v restauracích toto jídlo naleznete pod názvem masakr Padang. Tato kuchyně vám nabídne ostřejší jídlo než v jiných částech Indonésie. Je bohatší na maso, ale zase naopak chudší na zeleninové přílohy. V Indonésii ve větších městech najdete i západní fast foodové restaurace typu McDonalds, KFC aj. Naleznete zde i restauraci s evropskou kuchyní a obsluhou i četné čínské restaurace.
Ovoce a zelenina:
Ve výběru zeleniny se produkty v Indonésii od Evropy moc neliší. Ve výběru ovoce je naopak velký rozdíl. Běžně si koupíte v Indonésii rajčata, okurky, brambory, kasava -místní druh sladkých brambor a zelí, Evropan tu skoro nenatrefí na neznámou zeleninu, snad s výjimkou kedluben a ředkviček :-). Co se týče ovoce, tak tu vůbec nenajdete švestky, třešně, broskve, nektarinky a meruňky. Hrušky se dováží z Číny, jablka a jahody se pěstují v horských oblastech Jávy, hroznové víno se také dováží.
Ale najdete zde Evropanům málo známé ovoce jako je: mangostan, longan (indonésky klenkeng), durian, jackfruit, rambutan, karambola, markýza, mango, avokádo, pomelo, citrusové plody mnoha druhů a melouny mnoha druhů. Některé z těchto skoro neznámých druhů již naleznete i v evropských obchodech.
Indonéskou raritou je ale ovoce salak. Toto ovoce roste v trsech u země na keři Salakovníku. Je to ovoce, které má hnědou slupku, je středně velké a z dužiny neteče žádná šťáva. Uvnitř je ovoce bílé až béžové a má několik dílků, připomínající česnek. Ve vnitř naleznete pecku. Chutí je toto ovoce zvláštní a liší se region od regionu. Na Jávě a Sumatře je toto ovoce velice lahodné, sladké chuti a je šťavnaté. Na Kalimantanu a Sulawesije je chuti nahořklé a na Bali má chuť sladkou ale svírá hrdlo. V ostatních regionech Indonésie se toto ovoce vyskytuje již méně.
Nápoje:
Nejrozšířenějšími a nejoblíbenějšími nápoji v Indonésii je čaj a káva. Velmi oblíbeným je „ledový čaj“. Je to čerstvě uvařený čaj s kostkami ledu. Všude běžně dostanete vodu a ze slazených limonád jsou nejrozšířenější nápoje od firmy Coca – cola. Místních slazených nápojů není ve výběru tolik, kolik byste od tropické země očekávali.
Specialitami v této zemi jsou ovocné mixované džusíky, z vybraného ovoce přímo před zákazníkem. Specialitou pro Evropana je určitě avokádový džus, který si zamilujete hned po první ochutnávce. Další indonéskou specialitou je nápoj pod jménem jeruk. Je to vymačkaný jen určitý druh mandarinky nebo limetky, které jsou zalité horkou vodou a oslazené. V Indonésii je velice rozšířené i pití kokosového mléka.
Alkoholické nápoje:
V běžných obchodech je velice mizivý výběr alkoholických nápojů, neboť je v muslimské Indonésii alkohol celkově odmítán. Pokud zavítáte do muslimské čtvrti, tak tyto nápoje v obchodech nenajdete nikde. Z alkoholických nápojů si můžete koupit indonéské pivo Bintnag, ale mnohem častěji v nealkoholické formě. Potom nízkoalkoholický 4% nápoj Ciiler, který se prodává ve třech příchutích.
V obchodech západních provozovatelů můžete sehnat několik málo západních značek nízkoalkoholických nápojů, ale za velice vysoké ceny. Pokud chcete ochutnat regionální alkoholické nápoje, tak je to jen palmové víno balok nebo tuak – chutná něco jak pivo s burčákem dohromady a na chuť mu příjdete až po několika skleničkách.
Na Bali je k dostání arak – rýžová pálenka a rýžové víno brem – je to nápoj kyselejší než burčák. Vinná réva se pěstuje jen na Bali a tam se zároveň vyrábí a prodává klasické víno. Nejlevnější láhev tohoto vína vás vyjde na 150 korun ale chutná méně než krabicové víno v Evropě. Víno se vyrábí i na Jávě. Toto víno má s vínem společný jen název – anggur. Chutná jako velmi sladký ovocný likér. Obsahuje 14 – 18% alkoholu a vyrábí se z různého ovoce. Bílé víno má barvu vody a červené víno má barvu naší Griotky i tmavší. Velice zajímavé je, že se tato vína na Jávě celkem těžko shánějí, ale mimo Jávu jsou běžně k dostání.
Dovozové víno a destiláty seženete v celé Indonésii jen ve specializovaných obchodech, které jsou v luxusních hotelech, kterých ale není mnoho. U vín i destilátů z dovozu ale počítejte s tím, že zaplatíte zhruba 2x – 3x více než v Evropě.
Autor: Lenka Kostková
